"Ezo alternativa" jede symbolické chování a jako taková je geniální měřák toho, co naše společnost považuje za svatouškovsky etické. Dávné příkazy křesťanské askeze jsou zpět, jen v novém hávu. Nejvyhrocenější příklad toho, co postupně začínám objevovat - totiž že celý populární fenomén diet (ne ten lékařský, ale ten z časopisů a pořadů o kráse a zdraví) je ekvivalent obřadů, které mají zajistit přímluvu světce. Jak to funguje: něco chceme, provedeme rituál u svatého obrázku, ono to nezabere. Ovšem místo abychom hledali racionální řešení, buď najdeme nějaké vysvětlení, abychom nemuseli řešit kognitivní disonanci, nebo dojdeme k závěru, že obrázek prostě neudělal, co měl. Ovšem namísto toho, abychom teda hledali racionální řešení, hodíme světce do studny, protože se na nás vykašlal, přineseme sochu jiného a klaníme se zase jí.
V ryze sociálním kontextu, proč ne. Ale chceme-li dosáhnout něčeho praktického, např. trvale zhubnout nebo zmírnit projevy autismu, je to zcela a kompletně na hovno. Excuse my French.