MAR_TINA: ...a spát. Nedostatek spánku v kombinaci s přepracováním dostává tělo do takového stavu, že se to se zdravým životním stylem absolutně nesrovnavá.

Jestli jsem se za těch třicet let hubnutí něco naučila, tak to, že tělo musí být klidné, odpočaté, vyspané a syté. Pak se samo bude chtít tě nadváhy zbavit. Ale pokud má pocit, že je v ohrožení a nemá prostor na svoje potřeby, tak člověk hubnutím jen budí strašlivé pravěké síly mechanismů zajišťujících přežití, které nemá šanci přetlačit, natož porazit.

ARGANNAH: je to tak. Já mám takové nastavení, že jsem pořád v poklusu, když není důvod, si ho najdu :) Fajn, víc v životě stihnu a víc musím sníst, za mě dobrý.
Proto si myslím, že ty diety dle poradců nefungovaly Moody a nebudou fungovat ani jiným doktorům - neustálý poklus a stres a služby a enormní množství hodin v zápřahu. Tam se musí jíst. I v noci.

Ad energetický příjem a nastavení těla: ono to má víc faktorů, není to jen o genetice. Je to i o tom, kolik se člověk hýbe, kolik myslí, jak moc se stresuje, jak moc spí, a tak dále. Čím horší životní styl, tím vyšší energetické nároky, tím vyšší chutě na sračky, tím horší zpětná vazba s tělem, tím horší identifikace sytosti.

Pro představu: Cajthamlové nutriční (ne ona sama) mi kdysi nastavila redukční dietu na cca 2100 kcal. Bylo to málo - fungovalo to, dokud jsem se vůbec nehýbala (natrhla jsem si tehdy lýtkový sval, takže sport žádný). Jakmile se to zahojilo a já začala fungovat (chůze + posilovna), zkrachovala jsem do pár měsíců. Hubnutí se zarazilo (byť centimetry pořád ještě pomalu ubývaly skrz tu posilovnu), takže holky nutriční mi automaticky sundaly porce. Já blbec do toho zabrala v posilovně ještě víc, už celkem na pokraji sil, a samozřejmě jsem si okamžitě něco udělala.

Dneska už jsem poučená a prostě si ten jídelníček dolů sundat nenechám - a nutriční mě nechává dýchat, protože vidí, že to funguje. Teď jsem půl roku hubla při skoro 2500 kcal, s tím, že jednou cca za tři dny jsem šla až třeba na 2800 a někdy i víc, podle toho, jak si tělo řeklo. Jediné, co opravdu přísně dodržuju, je (téměř) žádný alkohol a (téměř) žádné sladkosti. A i z toho jsou občas výjimky.

ARGANNAH: že jsem si já dávala málo, to chápu. Že všelijaký lehce zaškolení poradci a kalkulačky taky chápu. Ale i Stob i doktoři. I Cathamlová a někdo od Havlíčka mě podhodnotili o dobrých 20 %. Oni asi nemají zkušenosti a tabulky s lidma s vysokou spotřebou.
A vypadá to, že to není bazál, ten jsem měla i změřený a nemyslím si, že by mi za deset let významěn stoupnul, spíš naopak. Asi fakt hodně spotřebuju činností těla a hlavy.
Tihle teoreticky dobří odhadci mi ordinovali 1600-1800 kCal. Začla jsem jíst podle tabulek na 2000-2200 kCal/den (bez ohledu na pohyb ten den, já sportuju cca 5 dní ze 7) a nechci to zakřiknout, ale asi klesám. Odvahu mluvit o výsledku budu mít za dva měsíce pozorování. Nutno říci, že po letech dostatečného jídla bez diet. Větší význam má spíš složení jídla než počet kalorií nebo taky význam, při 3000 kCal/den bych možná tloustla.

ELIZHANNAH: Chce to mít fakt dobře sestavené. Vždycky nejakej ťuk a nějakou bílkovinu... Já se že zeleninových salátů proste nenajim, kdybych se zbláznila. Můžu toho sesrotovat jak pavilon slonů a je mi leda zle. A stejně se nenajím tekutých věcí. Jakože smoothie jako svačina, nějakej hutnej koktejl, nic. Ostatní říkají, že jsou tímto najedeni, mým žaludkem to nějak poteče, aniž by to na něj udělalo větší dojem...
Spíš bych třeba dala k zelenině maso/sýr/luštěniny a omezovala ty obilovinové přílohy.

ANNIKA: Psychika robí u niekoho viac než akékoľvek diéty či cvičenie.

Tak jo. Padají mi všechny kalhoty, tak jsem hrabla do těch bajnych "do toho ještě někdy zhubnu" zásob - a pohodlně obleknu gatě, co jsem měla na svatební cestě! Ha! Mám z toho radost jak malej Jarda, to je prosím 9 let, dvě děti a spousta let totální domácí izolace, nespani a nervů, protože děti specifický...
Tehdy jsem si je teda brala do letadla (kalhoty, nikoliv děti) jako hodně volný, teď mi neplandaji, ale krevní oběh mi taky nezaskrcuji, takže to prohlašuji za úspěch :-)

Přijde mi to hrozně hustý, mám cca 9 kg dole, tempo geologicky, ale směr správnej :-) A pořád tak nějak dost na pohodu, fakt nechápu, jak to, že to jde, když to nikdy nešlo...

Dlouho jsme tu nedřenili (anti)bodyshaming, vážení.

Tělo jako celoživotní výzva. Jak se smířit se sebou samým | REFRESHER.cz
https://refresher.cz/130081--Jsem-hnusna-neprijatelna-nemilovatelna-Sedm-intimnich-rozhovoru-s-lidmi-kteri-se-smiruji-s-vlastnim-telem?

MARINNE: jj to jsme na tom stejně. Zelenina ani ovoce ne že by mi nechutná, naopak, ale žaludek je nedává stejně jako jogurty a tvarohy. Vzhledem k tomu že je nezanedbatelné část doporucovanych jídelníčků tak je to v háji.

ARGANNAH: To je třeba jedna z věcí, které mě nakoply - že jsem tlustá teď není dobrý, hezký ani zdravý, ale ok, funguju. Jenže jedu v režimu, ve kterém pomalu nabiram, takže za deset let budu zdravotně na hromadě, a to mě upřímně děsí.
Takže cíl je něco shodit, ale neplanuju jakože "od - do" a pak hurá zpátky do původního režimu, protože mám zhubnuto. Holt musím zůstat v přednastaveném. Uklidnujici je, že ani teď to není žádná hrůza a udržovat by to pak měly ještě menší restrikce než teď, takže vlastně dobrý. Doufejme. Plus doufám, že větší děti a víc osobní svobody hodí taky víc aktivit, pohybu a času pro sebe. Uvidíme, co na to srážka s realitou :-D