Ale s tou nutelou to třeba občas tak fakt je, že lidi, co spoléhají na bariatrii jako na zázrak, se naučí ji vlastně obcházet, jedí nezdravě atd. Mimo jiné tě proto VFNka, než tě pustí na operaci, prožene přes nutriční terapeuty, psychoterapeuty a pokud jsi fyzicky v háji, tak i přes fyzioterapeuty, aby se ujistili, že tohle dělat nebudeš (resp. že jsi typ, který to ustojí). Jiná známá věc je, že lidi, co jsou po bariatrii s neřešenou poruchou příjmu potravy (klasický přístup, že obezita je ze "žraní", kdepak nějaká psychika), tak buď operaci přežerou, anebo když mají bypass, který přežrat nejde, začnou chlastat. Je to tak frekventované, že Amíci to třeba zahrnujou do edukačních programů a pacientům po bariatrii rovnou úplně chlastat zakážou. Jak je to efektivní, nevím (ale modří asi tuší, co si o tom myslím).

MAR_TINA: Jojo, po nějaké době jíš pak víceméně normálně, jen nepřekračuješ 500ml (aby sis neroztahovala žaludek) a máš trošku jiné složení. Plus jsou specifika u různých operací, po plikaci je to jiné než po bypassu, atd. A ta energetická náročnost těla samozřejmě klesá, jak se tělo zmenšuje, takže se nakonec zase dostaneš do nějakého rovnovážného stavu.

MAR_TINA: S tím, že teď chodím na VFN na obezitologii a tam tenhle přístup nemají. Naopak, jsou uplne super. Just for the record.

KRISKA: tohle "tak to urcite zatajujes" me strasne sere :-/ Dlouhodobe mam problem s tim, ze proste ve stresu bud nezeru a pribiram (casteji), nebo stres zaziram a pribiram (mene casto). Nikdy jsem nemela problem priznat, co zeru... Ale kdyz (zejmena tlustej) clovek rekne, ze si dal k snidani mandarinku a k veceri jogurt, tak samozrejme lze, protoze mezi tim jeste prece urcite sezral pytlik chipsu, kyblik z kfc, tabulku cokolady a zapil to litrem coly... Kdyby nelhal, tak je jako proutek, no ne?

Mně dodal sebevědomí jíst fitness náramek s aplikací, který mi hlásí spotřebu nad bazál, celkem asi přesnou - počítá kroky a při sportu, pokud ho zapnu, měří tepovku, při plavání jen tempo. A hlásí spotřebu 550 - 650 kCal za den navíc. A to nepočítá přemýšlení a stresík :)

MAR_TINA: ...a spát. Nedostatek spánku v kombinaci s přepracováním dostává tělo do takového stavu, že se to se zdravým životním stylem absolutně nesrovnavá.

Jestli jsem se za těch třicet let hubnutí něco naučila, tak to, že tělo musí být klidné, odpočaté, vyspané a syté. Pak se samo bude chtít tě nadváhy zbavit. Ale pokud má pocit, že je v ohrožení a nemá prostor na svoje potřeby, tak člověk hubnutím jen budí strašlivé pravěké síly mechanismů zajišťujících přežití, které nemá šanci přetlačit, natož porazit.

MAR_TINA: ja zacala resit 2 roky zpet, po nehladu.cz u vyzivoveho poradce pana Zatecky a ac uz v nehladu dbali na "dost" jidla, pan zatecka mi dal jeste o dost vic jidla a vysvetlil mi, jak si mam hledat sama svoji horni hranici, abych uz vzdycky byla sobestacna.

Presto jsem byla chvili na FB ve skupine hubneme a jime s kalorickymi tabulkami, kde je hodne i vyzivaru a nutricnich poradcu a kdykoli jsem napsala svoji zkusenost, ze jsem pribirala z nedostatku jidla, 10 vyzivaru se do me pustilo, ze tam je milion nepriznanych prasarnicek, slazenyho piti, atd, atd... ze proste nehubnuti nebo pribirani z nejezeni neexistuje.

Takze problem je v tom, ze dneska na 20 nutricnich poradcu (nemyslim tydenni kurz nekde u nuticu potravinovych doplnku) pripada 1 poradce, kterej s tim ma zkusenosti a dokaze to spravne vyhodnotit i na zaklade popsane historie a primarne se snazi hledat reseni na zaklade duvery v klienta a ne ho shazovanim a degradaci jeho slov nutit k nedostatecnemu prijmu. A pro ty nutricni jsou lidi, na ktery to nezabira podivny hricky prirody, lhari a zatajovaci, rozhodne to nevede k tomu, ze by sami zmenili pristup, protoze co si budem, on kazdej treti stejne keca co a kdy jedl, v jakym mnozstvi...

takze jsem ze skupiny nakonec odesla, jakakoli snaha poradit zenam s evidentne nizkym jidelnickem totiz vedla k urazeni me vlastni osoby a valcovani "jedinyho spravnyho nazoru", kdy jsem doufam alespon u tech lidi zasela pochybnosti, ale uz jsem tam opravdu nechtela vubec byt. Protoze jedina svata pravda je v kalorickym omezovani.

ARGANNAH: je to tak. Já mám takové nastavení, že jsem pořád v poklusu, když není důvod, si ho najdu :) Fajn, víc v životě stihnu a víc musím sníst, za mě dobrý.
Proto si myslím, že ty diety dle poradců nefungovaly Moody a nebudou fungovat ani jiným doktorům - neustálý poklus a stres a služby a enormní množství hodin v zápřahu. Tam se musí jíst. I v noci.

Ad energetický příjem a nastavení těla: ono to má víc faktorů, není to jen o genetice. Je to i o tom, kolik se člověk hýbe, kolik myslí, jak moc se stresuje, jak moc spí, a tak dále. Čím horší životní styl, tím vyšší energetické nároky, tím vyšší chutě na sračky, tím horší zpětná vazba s tělem, tím horší identifikace sytosti.

Pro představu: Cajthamlové nutriční (ne ona sama) mi kdysi nastavila redukční dietu na cca 2100 kcal. Bylo to málo - fungovalo to, dokud jsem se vůbec nehýbala (natrhla jsem si tehdy lýtkový sval, takže sport žádný). Jakmile se to zahojilo a já začala fungovat (chůze + posilovna), zkrachovala jsem do pár měsíců. Hubnutí se zarazilo (byť centimetry pořád ještě pomalu ubývaly skrz tu posilovnu), takže holky nutriční mi automaticky sundaly porce. Já blbec do toho zabrala v posilovně ještě víc, už celkem na pokraji sil, a samozřejmě jsem si okamžitě něco udělala.

Dneska už jsem poučená a prostě si ten jídelníček dolů sundat nenechám - a nutriční mě nechává dýchat, protože vidí, že to funguje. Teď jsem půl roku hubla při skoro 2500 kcal, s tím, že jednou cca za tři dny jsem šla až třeba na 2800 a někdy i víc, podle toho, jak si tělo řeklo. Jediné, co opravdu přísně dodržuju, je (téměř) žádný alkohol a (téměř) žádné sladkosti. A i z toho jsou občas výjimky.