Havlíček a ty jeho kolegové měli rozumný přístup. Ti nešíleli ani z tatranky.

Já osobně jsem se snad nesetkala s lepším poradcem, včetně Cajthamlové*, ve věci složení potravy, než kalorické tabulky. Je to smutný, ale ne no. Ale i tak bych to na místě KURE: nevzdávala a po někom koukala. Spíš poradce (muž?), který primárně neřeší hubnutí, ale udržování kondice jídlem a podle možností pohybem.

*Ta mě štve tou její hysterií ze sladkostí.

Já bych se teda na tvém místě primárně ptala takto:

A) můžeš ve svém stavu cvičit, popř. jak, jak moc, co naopak nesmíš dělat? Odpoví ti specialista, ke kterému chodíš, popř. obvoďák.

B) Je tvoje tělo ok, nemáš povolené držení těla, nemáš dysbalance, čerstvé jizvy vyžadující speciální zacházení, jiné shity? Jestli jsi dlouho ležel nebo jsi po operaci/operacích, je třeba myslet i na rehabilitaci. Odpoví fyzioterapeut.

C) A až teprve v poslední řadě bych řešila jídlo. Stejně nabereš tak jako tak, tak jde o to, aby to bylo pokud možno co nejvíc ve svalech. To znamená hlavně jíst dost bílkovin, jestli ti v tom teda zdravotní stav nebrání.

KURE: Nutriční poradna v nemocnici? Řeší obě váhové varianty

KURE: Cornela má recht. Tohle byla devastace, ne zdravé hubnutí. A jakmile se dáš do pořádku a začneš jíst, tvoje tělo začne sprintovat jak šílené zpátky na původní váhu. A nabere to samozřejmě v tuku, což je podstata všech jojo efektů.

Takže bych si myslela, že je třeba uvažovat jinak než v číslech na váze, a to ve složení těla. Tzn. ne "udržovat rozumnou váhu", ale "uzdravit se" a "vybudovat svaly." Samozřejmě tady ale nikdo nevíme, v jakem jsi po tom všem stavu, jestli a jak můžeš cvičit, a tak. A na to ti odpoví pouze tvůj doktor, popřípadě fyzioterapeut. Rozhodně ne my tady na nyxu.

KURE: Nechceš si udržet váhu dosazenou katabolismem a sežráním svalový hmoty

ARGANNAH: ne, jen proste jedno bez druheho samo o sobe nefunguje. je treba poresit psychiku, aby clovek mohl makat na tom fyzicnu

ANABEL_LEE: Já s tím souhlasím. Akorát panuje představa, že když se ty psychický věci vyřešej, tak člověk v podstatě samočinně zhubne. Taky jsem si to roky myslela. A bohužel ne :D Samozřejmě se tím zastaví to nekontrolovatelný přejídání, když už neexistuje porucha, která k němu vede. Ale ve hře je pořád stres, zvyky, kvalita stravy, (ne)schopnost vnímat svoje tělo, pohyb, životní styl, metabolismus zdevastovanej dietama a všechny tyhle věci. A pořád to jde úplně stejně blbě dolů, jako to šlo předtím. Bohužel ani na psychologický rovině žádný čáry-máry neexistujou. Těch 25 kilo, co mám teď dole, jsem hubla dva a půl roku. Jedinej opravdovej rozdíl je v tom, co se děje, když se dostanu do krize. Tam je těch patnáct let psychologický práce fakt vidět.

CMLKA: me rikala kamoska psycholozka, ze je takova hypoteza, ze nekteri morbidne obezni lidi ma tu obezitu prave jako ochranu pred zneuzivanim - v detstvi nebo mladi zazili nejake sexualni zneuzivani a tou obezitou se podvedome stavaji neatraktivnimi. takze psychoterapie je pak opravdu nezbytnou soucasti lecby obezity, protoze bez lecby te sebenenavisti a sebeviny se to nikam nemuze pohnout

Já mám v plánu zajít za Cajthamlovou až dorovnám a zastabiluzuju váhu se poradit, jak se žije ve světě bez diet.

ARGANNAH: Mám s Cajthamlovou podobnou zkušenost, přišla jsem k ní hubnout, to se tak úplně nestalo, i když něco mě to naučilo změnit. Ale psychiku mi pomohla dát dohromady tak, že jsem to absolutně nečekala, byla skvělá a dodnes jsem jí za to vděčná.

ARGANNAH: Fitness007 taky sleduju. Dá se z informací odtama dost čerpat.

Jestli hejtuju někoho ze slavných výživářů, je to rozhodně Margit Slimáková.