MAR_TINA: Jasne no, ked som mala 18, jasne som ex povedala, ze kosele neumim zehlit rovnako ako on a kedze su jeho, tak si ich bude zehlit sam. Chvilku na mna prekvapene pozeral, potom zobral zehlicku a urobil si to sam. Nastastie vacsina chlapov v mojom veku uz bola vycvicena nejakou ex, ak nemali emancipovanu matku. Mame vyhodu v tom, ze nam je samym dobre, nepotrebujem mat doma dementa co potrebuje sluzku, to radsej budem sama. :)

MART1NKA: i u těch starších kolikrát stačí jasně říci, jak je to blbý, a jim to sepne. Prostě to dělali automaticky jako okolí a jen potřebovali probrat.

MAR_TINA: Mne príde, že toto chovanie chcípne s generáciou. Mladší chlapi si to už nedovolia.

MAR_TINA: Ako môj skromný odhad je, že “emotional eating” je omnoho častejšie prítomné u žien.
Chlapi podľa mňa bývajú tlustí často preto, lebo im chutí klorická strava a nápoje a nechce sa im hýbat. Jeden môj ex si nemohol pustiť telku bez piva a misky chipsov. Nehýbal sa dobrovoľne nikdy. Poznám chlapov čo vychlastajú denne litre coly, ženskú žiadnu. Ženské zajedajú hnev, smutek…

ARGANNAH: a musím říci, že bych strašně ráda vzkázala všem ženám a holkám, které s někým začínají chodit, že jakmile protějšek projeví pindy pro jejímu životnímu stylu - jídlu a sportu typu pindá, že chce normální jídlo a ne dietní shit, tak vytyčit hranice, případně jít dál.

ARGANNAH: já zase teď skoro rok serfovala na FB po skupinách o abdominoplastice a drtivá většina účastnic jsou ženy. Mix po zhubnutí dietou a bariatrií a po porodech a jiné důvody pro plastiku.
A těch, co zhubly na mě neuvěřitelná kila, to teda většinou po bariatrii, je tam dost.

Ale to bude zkresleno tím, že muži asi mívají menší tendenci k velkému převisu a třeba to tolik neřeší.

MAR_TINA: Jo. A taky znova ty statistiky úspěšnosti i třeba po bariatrii. Čekat na obezitologii, než přijdu na řadu, je kolikrát třeba na dvě hodiny, tak tam pročítám Obesity News, válí se toho tam vždycky hora. Jsou tam i rozhovory s pacienty, co po operaci úspěšně a hodně zhubli. Zatím tam snad nebyla ani jedna žena (to ale může být náhoda, nečtu ty čísla systematicky, prostě co mi přijde pod ruku) - a většina těch chlapů v rozhovoru zmiňuje, jak zásadní pro ně byla manželka, která jim pečlivě připravovala jídlo podle návodu. Já jakoby nechci snižovat ty chlapy samotné a práci, kterou na sobě odvedli, ale opět je tu další faktor, který to ovlivňuje. Hubnoucí ženská je přesně v opačné situaci - rodina pindá, že chce normální jídlo a ne dietní shit, takže ona pak typicky ve výsledku vaří dvě varianty od každého jídla. Taky nějaká asymetrie, která se na té úspěšnosti projevuje.

ARGANNAH: Taky k tomu musi mit podminky, jako dostatek spanku a primerene rozdelenou zatez/odpocinek. Kdyz je clovek vecer servanej jak pivovarska kobyla, asi si nepujde zabehat. A to nemluvime o mamzelskych povinnostech.
Hubnuti je prace jako kazda jina. Vyzaduje svoje podminky, jinak neprijde odmena.

ARGANNAH: mne by zajímalo i rozdělení příčin obezity podle pohlaví.
Jestli je třeba jiný poměr psychických příčin.

BERUSKA_CA: Určitě je to o principu (a potvrzuju, že pokud chlap není debil a ženská umí mluvit jasně, tak se to mnohdy dá celé vyjednat bez velkých bolestí. Taky to mám doma nastavené uspokojivě). Nicméně jde o celý ten přístup k hubnutí, který je fakt a priori jiný. Což se ale podepisuje na celkové úspěšnosti žen versus mužů, ještě zesílené tím, že chlapi mají přirozeně v průměru víc svalů a tedy mají v průměru proti ženám další výhodu navíc. Ta úvaha ve finále ani tak moc nesměřovala k hněvu na sociální nespravedlnosti (byť tam nakonec dotekla), ale spíš k tomu, co cítím už delší dobu a teď se mi to nějak daří verbalizovat: že totiž chce-li být někdo v hubnutí dlouhodobě úspěšný, musí hubnout ne jako žena, ale jako chlap.

ARGANNAH: Neni to o hubnuti, ale o tom principu: ve vycviku je takova narocnejsi sekce, kdy je potreba studovat tak 10h denne, zhruba rok. Mela jsem praci na plny uvazek a pohybovala jsem se mezi dvema zememi. I postavila jsem pred ex kybl, hadr, vysavac a vyzvala ho, at se seznami s novymi kamarady. Cudliky na pracce uz poznaval. On mel taky zakorenene to starovekke rozdeleni funkci, tak tohle byl sok. Ale snazil se a kdykoliv tu historku nekde vypravel, vynorila se zena a jestli bych nemohla prijit a nejak uvedomit jejiho manzela, ze cas neni nekonecna velicina. Byla jsem tehdy ponekud popularni :)

NIGHTFURY: myslim, ze muzes tak o 20 kilo pridat 😀

ARGANNAH: Paní mohla jedním mrknutím shodit nějakých 80-90 kg naráz, kdyby vykopla manžela i s jeho hemzy.

MAR_TINA: Ta doba je nastastie over. A chlapi sa viac a viac staraju o deti.

ARGANNAH: nojo, ve všech reklamách na debilní hubnoucí koktejly byly jen ženy, ne?

TAPINA: "Ženská s rodinou na to nemá čas" je samozřejmě na tom největší peklo. Znala jsem kdysi jednu paní (cca 50 let tehdy), chodily jsme spolu na akvaaerobik. Dávno tomu. Manžel měl hemzy, že je moc tlustá, tak se přihlásila na cvičení, aby shodila. Začala chodit, tuším dvakrát týdně, načež manžel začal mít hemzy, že nestíhá domácí práce ve stejné kvalitě, jako předtím, a že by měla přestat chodit cvičit, aby stíhala. To je v kostce ono: já chci (potažmo "svět chce"), abys vypadala tak a tak, ale podmínky k tomu, abys tak vypadat mohla, mít nebudeš, protože budeš deset hodin sedět bez pohnutí v práci a pak koukej doma skákat kolem dětí, to je tvoje výsostna role.

A teď kdyby ženská řekla "okej, tak jsem zaměstnaná matka od rodiny, tak holt tak i vypadám, fuckoff, jestli (miláčku/světe, nehodící se škrtněte) chceš, abych vypadala jinak, tak mi pomoz vytvořit podmínky, abych tak vypadat mohla. Ale ne. Ona přistoupí na tu hru společensky prestižního vzhledu a místo zdravého jídla, sportu a odpočinku se začne za plného zápřahu mořit hlady, aby jakože zhubla. Všichni víme, jak to probíhá dál - trochu uhubne, za cenu trápení a vyčerpání, a pak to zase všechno přibere i s úroky. Místo zdravého životního stylu sebetýrání a askeze jak ve středověkých klášterech.

(A teď se teda hodně ovládám, abych nepokračovala hněvivým výlevem na adresu dietní kultury, dietního průmyslu a současného feminismu, který si tenhle problém sice uvědomuje, ale v zásadě ho řeší tím, že doporučuje ženám, ať teda nemají děti. Doufám že oceňujete, že jsem vás toho ušetřila. :D)

ARGANNAH: A není to spíš tím, že chlap když chce hubnout, tak doma prohlásí "potřebuju se hýbat" a za denního světla denně vyrazí na dvě tři hodiny na kolo (viz jeden hubnoucí příběh teďka ve vedlejším klubu), zatímco ženská s rodinou na tohle prostě nemá čas, maximálně tak po setmění, tak to řeší jinak?

ARGANNAH: Tak tiež to s tým, že keď začneš cvičiť (akokoľvek, i zvedání váh) tak naberieš kopu svalov je blbosť. Ženy pri normálnom cvičení 3x týždenne bez podporných látok zosilnejú, ale že by sa to prejavilo na zvýšenom objeme svalov, to ne. Po 6 rokoch v Aréne som tam nevidela jedinú vyslovene osvalenú ženu, čo to robila na úrovni hobby. Boli tam profi športovkyne, ale o tých nehovorím.

Jinak jsem teda definitivně pochopila, že existujou dva základní folklórní druhy hubnutí: hubnout jako ženská a hubnout jako chlap. Ženské především omezují jídlo, chlapi především sportují a makají. A jedna věc je, že chlapské hubnutí je lepší, úspěšnější a dlouhodobě udržitelnější, ale druhá věc je, co to vypovídá o společenských očekáváních navázaných na genderové role. Žena má být malá, drobná, skladná a nenáročná na uživení, zatímco chlap má být obří svalnatá bestie. Ideální žena je víla, co se živí pránou, a ideální muž vypadá jak The Rock a zvedne auťák jednou rukou. Jakoby ty výsledné stereotypy všichni známe, ale nikdy mi doopravdy nedocvaklo, jak se promítají do těch hubnoucích strategií. Až teď.

KURE: pokud nejsi spokoken s lekarem ve tvem meste, zkus mesta okolo. Taky me obcas nejaky lekar nesednul, kolikrat to vyresil jiny lekar o kus dal.

KURE: možná bych mrkla, zda je v Plzni (měla by být) nějaká obezitologie. Maximálně odejdeš s pocitem, že tudy ne.
Mělo by to být pracoviště schopné změřit (analyzovat) složení těla, změřit bazální metabolismus, mít nutriční terapeuty, schopnost doporučit psychologa, možnost psát moderní léky na obezitu.