Já jsem si někdy po škole, mohl být tak rok 2002, zaplatila korespondenční kurz Stobu. Byl levný a nechtěla jsem mezi lidi.
Vydržela jsem, naštěstí, asi dvě lekce z deseti.

Dostala jsem poštou balík brožurek, ty měly pěkný, takový ty pyramidy. A pak co týden mailem návod. Nejdřív to byl výpočet BMI, doporučené BMI k věku a to teda nebylo 24 v normě, to bylo ve věku kousek nad dvacet max 21. Tehdy jsem mohla mít tak 70-72 kg/173 cm a ujistila se v tom, že 10 kg musí dolů.
A pak to přišlo. Úkol byl si vzít nějaký batoh, naplnit ho knihami o celkové "nadváze" a ty si postavit k ledničce. A každý den si ten batoh chvíli nosit, aby si člověk uvědomil, jak báječný bude ta kila nemít.

Ty vole, dálkový kurz sebeponižování.

Škoda / ještěže nevykopu starý mail a jeho obsah, muselo tam toho být mnohem víc. Ale každý týden měl člověk poslat mail, jak mu to jde a kolik už zhubnul. Já nic a tak jsem po dvou týdnech ze studu ty maily přestala otevírat. Jen co Málková ze Stobu umře, půjdu jí nachcat na hrob. Na jejich stránky se bojím podívat, ale měla bych. Mají právo na vývoj a změnu k lepšímu. A netřeba je pomlouvat za postup před 20 lety.

ARGANNAH:
Tak si od nich dal den pauzu, aby si je následující den náležitě vychutnal. :)

Ještě se mi vybavuje, jak všechno light bylo to nejlepší, to se muze jist bez vycitek (zeny v reklamach mely z konzumace light jogurtu temer orgasmus) a že Tic Tac má jen dvě kalorie! :D

DELIRIUM: myslím, že chudák Margita dlouho netušil, že půl národa podle něj žere vejce a kafe.

MAR_TINA:
Tak to bylo rafinovanejsi, než sem si myslela :)
Měnit počet vajec, kafi a sýra. Fakt by mě zajímalo, jak přišel Štefan na to, že první den jsou dvě vejce ok, ale druhý už jen jedno a třetí den místo vajec třeba sýr s černou kávou a potom si zase můžeš dát ty dvě vejce.

Jo, bramborovo vajíčková dieta, tu mě někdy v deseti naučila máma. Ráno dvě vařená vejce, k obědu trochu vařených brambor a k večeři salát z jedné brambory, jednoho vejce a trochy octa. Drželo se to tři dny až týden, aby jakože člověk uhubnul do plavek.

Nebo myšlenka, že žena potřebuje jíst za den 1200 kcal (žena prostě jakákoli, bez ohledu na cokoli, čistě plošně), takže je třeba si zapisovat energetické hodnoty, aby se člověk vešel. A mé dvanáctileté já psalo poctivě, akorát u všeho hodnotu za 100 g, i kdyby to byl třeba jeden plátek sýra. Vůbec nikomu nedošlo, ani našim, že bez vážení počítám úplné nesmysly. Takže mi vycházela strašná hausnumera, já nejedla, abych se vešla, a psala si do deníčku "fuj", když mi vyšlo za den třeba 1300 kcal. Ve finále jsem jedla třeba suchý rohlík k snídani, velký jogurt k obědu a trochu zeleniny k večeři. Jo, shodila jsem, což o to, a rodiče mě samozřejmě chválili, jak na sobě hezky pracuju. Chudáci malí, sami byli tlustí a jeli v tom taky.

Ale ještě před pár lety vytáhla tchyně knížku dieta podle Antonie Mančingové a bylo to něco jako Margita plus přidej hromadu mrkve květáku a trochu rozinek.

MAR_TINA:
To asi nedalo moc práce opsat ty dvě max tři suroviny, co můžeš jist :D
Ale úplně nejjednodušší dieta byla ta, co k nám do Sudet přitáhla jedna modelka (snacha místní báby). Ona jedla pouze ananas. Tady už je asi opis úplně zbytečný. :)

DELIRIUM: Margitu držel děda. grep a vejce já... V asi 16.
Šířilo se to na opisech na stroji.

Si pamatuju, jak mi teta kdysi doporučovala super dietu. Mohl se jist grep a vejde, nic jinyho.
Ona pak zkoušela dietu podle Štefana Margity (nekecám, fakt to bylo dost populární). Což bylo v principu jez jen vejce, špenát a občas tvrdej sýr. A pak jela v mléčné dietě. Což znamenalo jist jen mléčné výrobky.
Efekt to mělo ohromující. Vždycky nabrala ještě víc než na začátku.

Nicméně tohle byly regurelni diety a vycházely i v časopisech.

Myslím, že ten pokroucený pohled na to, jak vypadá normální žena, přišel v šedesátých s Twiggy a trval nejméně do 90.
K tomu oblíbené diety na 5000 kJ, ty byly u nás nejméně od 80. let a máme tu masu žen (nejen žen), která se z normální váhy ve 20 letech prohubly k (morbidní) obezitě ve 40+.

Za zlé to mám hlavně Stobu, tady u nás, ti vystupovali jako autorita, včetně lékařek a naučili národ na 5500 kJ, tyčinky Twiggy a místo večeře dvě deci bílého.

BERUSKA_CA: Já se trochu bojím, že je to někdy ještě temnější: matky žárlí na své dospívající dcery, ponižují je, prezentují jejich rozvíjející se ženství jako nechutné. Nutí je hnusně se oblékat, hnusně je stříhají, a okolí se rádo přidá, protože lidi jsou prostě jací jsou a baví je ponižovat ostatní (a otcové si tím navíc kolikrát řeší zneklidňující polovědomé incestní impulsy, jak by jistě dodal strejda Sigmund). Sněhurka stajl prostě. Holka by se měla tomuhle správně vzbouřit, vypadnout co nejdřív z baráku a rozvinout svou krásu svobodně a bez těchhle toxicit. Jenže dospívající dívka je holt to nejcitlivější, nejzakomplexovanější a nejúzkostnější stvoření světa. A v situaci, kdy se někdo, kdo doteď byl víceméně symbolem bezpečí a ochrany, najednou proměnil ve zlou královnu s otráveným jabkem, si vůbec neumí poradit (plus se to celé odehrává nejčastěji v době, kdy je nezletilá, a nikam odejít jednoduše nemůže). Takže nejsnazší samozřejmě je začít se nenávidět.

ARGANNAH: Problem je, ze se to pachalo a pacha naprosto zamerne, neb jak mi bylo vysvetleno: “Dite si musi zaslouzit, aby ho meli rodice radi.”
A to se cloveku samovolne odjisti zbran.
Na te Madiettine fotce nemuze nikdo soudnej videt tlustou holcicku, to se tu asi shodneme.

Já to radši okomentuju jen obrazem, ať se nemusím sama zabanovat za nekonstruktivní agresivitu. Někdo u těchhle typů historek slzí, já teda ne.