Do přehlídky diet přispěju ještě sedmidenní dietou podle Doberského (je z brožury Dieta při otylosti, kterou vydalo nakl. Avicenum v r. 1988), tj. jde v podstatě o tehdy zdravotnicky minimálně tolerovanou dietu
1. den - tvarohový (550 g tvarohu, 50 g másla, 60 g chleba)
2. den - jablečný (1400 g jablek)
3. den smíšený (to je takový klasický redukční jídelníček s 5 400 kJ)
4. den - masový (500 g telecího, 400 g zeleniny 200 g mléka)
5. den - tukový (250 g šlehačky, 10 g kávy, 30 g melty))
6. den - masový
7. den - smíšený
V té brožuře jsou i příklady nevhodných diet, kde mne zaujala dieta tvarohovo - melounová, kdy se snídá a svačí meloun a obědvá a večeří tvaroh a meloun :)

Jinak já do STOBu chodila, dala jsem tam dolů asi 8 kg, co mi zůstaly z těhotenství (a zpátky jsem to, resp. nejen to, nabrala až s přechodem, takže po víc než 20 letech). Ale je pravda, že tenkrát se tam dost na příjem 5000 kJ a tyčinky Twiggy (co tu někdo zmiňoval) docela jelo. Ale zase tam hodně holek začalo po dlouhé době cvičit (protože mezi stejně oplácanými se nestyděly) a řešilo se tam trochu i emoční jedení a tak. Ale já teda chodila na prezenční kurs v Praze a lektorku nám tam dělala myslím nějaká psycholožka, což bude trochu něco jiného než korespondenční kurs.

KURE: Myslím, že ideální váha není užitečný koncept. Přijde mi lepší přemýšlet nad tím, jako to udělat, abys byl zdravý, silný, vytrvalý, pohyblivý atd., a nechat tělo, ať si najde váhu, ve kterému je mu dobře. Ta váha koneckonců ani nemusí být pořád stejná - můžeš mít období, kdy se budeš snažit nabrat víc svalů, a pak pro tebe bude užitečnější smířit se s tím, že s na sobě poneseš pár kila tuku navíc, a pak zase období, kdy se zaměříš víc na vytrvalost a pak pro tebe lepší pár kilo shodit.

ACKO: kolko si mala rokov? ja mam 163 a cim som starsia, tym mi pribuda vaha, ale oblecenie mam stejne, akoby som hustla :)

KURE: za mě je to o osobním pocitu, já se svou výškou 162 jsem se cítila nejlíp s 52 kily, 55 taky ještě dobrý, ale pak výš už to není ono, naopak když váha spadla pod 50 vypadala jsem sice skvěle, ale nebylo to k životu, byla jsem slabá jak moucha a bez energie

KURE: Myslím, že má spíš smysl se ptát na ideální poměr aktivní hmoty a tuku, váha je jenom číslo, co nevypovída skoro o ničem. A aktivní hmota versus tuk je nějak závislá na tvé konstituci. Jestli si dobře pamatuju z fotkoklubů, že jsi (nebo jsi byl) obří hromotluk s rameny přes celá futra, pak těžko dosáhneš váhy nějakého střízlíka, co se mu svaly tvoří jen pod kontinuální dávkou steroidů. Zároveň střízlík ale bude mít sixpack téměř od přírody, zatímco strongmani mají prostě pupky, i kdyby jinak měli svalstva, že s ním utáhnou parní lokomotivu i s uhlákem. Myslím, že má smysl v první řadě "poznat sám sebe", pochopit, kým moje tělo je a kým by mohlo být, a pak se zaměřit hlavně na budování aktivní hmoty nějakým zdravým způsobem. Kam až dojdeš, to se stejně dopředu neví.

(Jestli to chceš v nějakých přibližných číslech, zajdi si někam na inbody nebo na tanitu nebo na tak něco, tam ti to nějak vypadne. Ale stejně bych to nebrala moc vážně a spíš se zaměřila na rekompozici než na číslo na váze.)

Já jsem hledala recept na krém na buchtičky, měli jsme doma velké buchtičkové diskuze, jak je to vlastně správně.

Tak čím novější kuchařka, tím méně tuku a vajec. Sandtnerová nejvíce smetany a žloutků, poválečné Vaříme zdravě chutně a hospodárně méně, ale víc než Juliana Fialová v 70. No a náš klasický pudink z polotučného mléka s trochou tuzemáku už nemá ani živinu :)

Možná se nám ty porce zvětšují tím, jak už sto let snižujeme obsah živin.

Na tom s tou válkou něco může být, vždyť kolik z nás má zkušenosti s babičkami, které vnoučata vykrmovaly.
Moje máma (ročník 53) je celý život obézní. Babičce tehdy někdo řekl, že to mimino je moc hubené a brzo umře, že děti mají mít "faldíčky", takže začala mámu vykrmovat, že když šla do první třídy byla už pěkně macatá a prsatá. Babiččina sestra později svoji dceru a moji mámu krmila nějakýma výkrmnýma koktejlama se syrovými vejci, aby nebyly hubené. A babička z otcovy strany byla před svatbou velmi hubená, ale několik let po svatbě a dvou dětech už z ní byla koule v šatovce. Tam to bylo určitě stravou. Přitom byla aktivní dost, měli velkou zahradu a zvířata a musela se otáčet. Když jsme přijeli, tak nejenže to jídlo bylo samo o sobě mastné až až, ale ještě rozpustila v kastrůlku další omastek a obcházela okolo stolu a všem nám to polévala se slovy "máte to dost mastný, chaso?". Nám z toho bylo vždycky blbě. A když přijela do Prahy, štípala mě do zadku a nadávala, že jsem moc hubená. Prostě se u nich tradovalo, že tloušťka je známkou zdraví a blahobytu. Taky mi vyprávěli o nějakém měšťanovi u nich, co si na nedělní promenádu po náměstí dával pod košili polštář, aby vypadal zámožněji.
Manžel měl taky babičky, co měly největší starost o to, aby bylo jídlo mastné a aby to všichni snědli.
Prostě měli zkušenost s nedostatkem a chtěli využít toho, že teď je zrovna šance se vykrmit.

ARGANNAH: muj deda se narodil v roce 1912 a zemrel v roce 2009... nekdy kolem meho 16-18 roku zivota tedy (168cm/64kg) mi rekl, ze su "pekne vykrmena" a ja to brala, ze tim mysli, ze su tlustoch. on to mozna ale myslel, ze nejsu podvyzivena jako moje segra.
Jenze kdyz vam skoro 90 lety pan rekne, ze ste pekne vykrmeni, tak ten generacni rozdil a negativni podtom v tom slove mozna vidite jen vy a on to mozna myslel uplne jinak... ale tenkrat sem se pak bala na navsteve cehokoli dotknout, aby k tomu neprisli kecy, ve kterych sem vyrustala celej zivot od mamy (dedecek byl z tatinkovi strany a ten vzivote nic o mym vzhledu spatnyho nerek). A mozna to byla lichotka. Ted jak vas ctu, tak me napada, zda to lichotka fakt byt nemohla, protoze kolem toho roku sem se proste trochu zakulatila vic do boku a ty uz mi zustaly :D