ARGANNAH: ale tak tohle bylo určite i celkově o otevřenosti společnosti, když si představím, kam se třeba posunulo vnímání tetování nebo piercingu – jakože před 20 lety bylo viditelný tetování víceméně záruka toho, že tě v životě nevezmou do žádnýho korporátu, ale ani nebudeš moct pracovat v kavárně, protože jsi feťák a punkáč a nespolehlivej a bůhví co...teď už je skérovanej fakt každej, včetně lidí v 5* restauracích a každýmu je to u zadele....

ale je fakt, že mi přijde super, že prostě dneska mladý holky (i starší) nosej klidně cropp topy, odhalený břicha, minisukně, i když nemaj velikost 36, to by se v těch 90tkach fakt nestalo no....a přijde mi to super...

Jak se vnímám já, to je ovšem kapitola sama pro sebe. Po třeba asi dvaceti letech velice složitý práce na sobě jsem TEĎ poprvý v životě spokojená sama se sebou. Tak cca od srpna/září, řekla bych. A musím říct, že sice v tom hrála samozřejmě roli ta tloušťka samotná (a vůbec to, jak obecně vypadám, já FAKT nejsem sama svůj typ a nikdy nebudu), ale MNOHEM VÍC šlo o to, jak člověku společnost předepisuje, jak se "smí" česat a líčit, jak se "smí" oblíkat a co vůbec všechno "smí" jako tlustej dělat, aby ho někdo náhodou nenařknul z "nesoudnosti". Dneska mě třeba zpětně fakt mrzí, že jsem si v nulkách nenechala udělat růžový pseuda - hodně jsem to chtěla, měla jsem o nich i dost přesnou představu, ale ze všech stran se na mě hrnuly kecy o "nesoudnosti" a jak by to bylo v kombinaci s tou nadváhou strašně "moc". Tak jsem to nechtěla moc přiznat ani sama sobě, pořád jsem akorát vymejšlela, co si teda jakože udělám s vlasama, a pak jsem stejně neudělala nikdy nic (až po letech jsem se v jednu chvíli vzmohla na růžový proužky, tak aspoň to). Oblíkala jsem se nudně a konzervativně, česala jsem se nudně a konzervativně a víceméně jsem vytěsnila svůj vzhled nad rámec slušnýho a čistýho oblečení, brala jsem to tak, že "jsem tlustá", takže se holt "mám" schovávat v průměrnejch hadrech. Stejně na mě tehdy nic zajímavýho alternativního k dostání nebylo, musela bych si šít, a to mě fakt nikdy nebavilo. Vrchol všeho bylo, když jsem pár let nosila živý divoký barvy, už to byl pro moje okolí mnohdy fakt přílišnej odvaz (matka mi kolikrát chodila radit, ať si vemu radši něco černýho nebo to tou černou aspoň naředím). Výsledek byl, že jsem desítky let koukala do zrcadla a viděla tam nějakou masku, za kterou jsem se schovávala. A pořád se upínala k nějakýmu utopickýmu zhubnutí, kdy konečně společnosti odškrtám všechny kolonky a budu si za odměnu moct konečně nosit, co chci.

Vrchol nastal, když se před mnoha lety vyoutovala Lana Wachowski jako trans a vystoupila na nějaký konferenci veřejně. Stála tam, měla na hlavě přesně ty barevný růžový dredy, který jsem chtěla, a byla oblečená přesně ve stylu, jakej jsem chtěla nosit a netroufla si. Já se málem normálně rozbrečela. Fakt jsem v tu chvíli upřímně záviděla trans ženě, že dokáže bejt líp ženou, než já. V návaznosti na to jsem si konečně řekla, že tohle už je ale fakt nemocný a musím s tím něco dělat. Musím se přestat schovávat, proč bych měla mít menší nárok na vlastní styl, ať je jak chce alternativní, než štíhlý lidi. Jako nebylo to snadný a trvalo to ROKY, ale dala jsem to. A vůbec to nebylo nakonec o tloušťce, ta je fakt mnohem víc otázka zdraví - bylo to prostě o tom, že člověk přejímá cizí představy o tom, co by "měl" a "němel" a co je "soudný" a "nesoudný". A v tomhle procesu přizpůsobování se většině postupně víc a víc ztrácí sám sebe, až se kouká do zrcadla a vlastně neví, kdo to na něj kouká zpátky a jestli je to vůbec ještě on sám.

ANABEL_LEE: Je to asi lepší, než ta opačná verze, z hlediska psychiky a všeho :o)

ARGANNAH: Můj muž je na velké zadky a stehna. V tomhle směru má kliku, že má mě, to jsou části, které nezhubnu, ani kdybych se zbláznila :D
A když jsme se dali dohromady a narazili na to, jestli mu to "nevadí" (měla jsem tehdy 75 kg/175 cm, ach, kde ty sněhy jsou), tak se úplně rozesmál, že naopak. Po jedenácti letech s ním mám svůj zadek už skoro ráda (a to jsem za tu dobu samozřejmě přibrala a i teď po shození části kil mám o nějakých 15 kg víc než na začátku vztahu).

AKI4CE: Já jsem asi část doby nevěděla, že jsem tlustá, když už jsem byla (ne že bych váhu neřešila už v době, kdy to ještě nebylo potřeba). A pořád se tak nějak vnímám štíhlejší, než jsem. Kdybych si měla odhadem ze stojanu vzít správnou velikost kalhot, bez čísel, tak si zaručeně vytáhnu menší, v zrcadle se vnímám celkem v pohodě, vždycky až na fotce vidím, jaká je realita.

BASILUR: tak ty jsi jasný jablko s krásnýma dlouhýma nohama, ty jsem vždycky chtěla:)
já jsem typická hruška s postavou jak Moody, vč. tý celulitidy:)

ahoj, čtu to tu už nějakou dobu, a až díky aktuální debatě si uvědomuju, jak to fakt bylo podprahově zarytý - jsem ročník 88 teda. Ale měřím 176 a taky jsem byla hubená, když mi bylo 16, a taky si pamatuju nějakej komentář na mýho tehdejšího partnera "a to ti nevadí, že má bříško?" - což jsem reálně neměla, ale nikdy jsem se necítila hubeně a vždycky jsem měla pocit, že bych měla zhubnout - ano, na 60! a to jsem vážila třeba 68. Dneska stabilně 82 s občasnými výkyvy 5kg tam nebo sem a vypadám cca takhle pořád, nemám bohužel lepší fotku, ale přijde mi zajímavý, že tak štíhlý vršek jako Moodycat jsem nikdy v životě neměla. Takže jen pro dokreslení těch variant jsem chtěla přidat.

LUSINDA: nejde o to nikoho nijak nazyvat, jestli ti to prijde pejorativni, tak se omlouvam

me treba osobne BMI tabulka zachranila...kdyz jsem zjistila, ze mam BMI = 35 a jsem na hranici vazny obezity, tak me to stoplo v nabirani a konecne donutilo o kousek zhubnout...ale spis proto, ze me vydesily terminy jako vazna obezita, nebo morbidni obezita

dneska mam BMI tesne nad 23 a snazim se dostat pod 23 - ze zdravotnich duvodu
...geneticky mam metabolismus typu vychodni Asiat, lec fenotypem jsem stredoevropska valkyra - a ani BMI 25, obvod pasu do 80cm a stredoevropsky vyvazena zdrava strava me neuchranila od vysokyho tlaku, vysoky glykemie a cholesterolu
...takze ani pro jiny rasy krome bily to tak uplne neodpovida (Japonci ted vydali doporuceni, ze pro ne je new normal BMI mensi nez 23, protoze pri vyssi BMI uz u nich nastavaji metabolicke problemy)

takze ja sama BMI tabulku pouzivam, ale vim, ze pro me ma malou vypovidaci hodnotu a je pro me lepsi strategie nahnat tolik svalu kolik dokazu a shodit tolik tuku, kolik rozumne pujde, bez ohledu na to, co bude rikat BMI

LUSINDA: pri posledných OH ale vážne časť internetov hýkala nad “tlstými" športovkyňami

A protože to je evidentně třeba si zas jednou zopakovat, povězme si, že BMI je velmi hrubej nástroj, kterej vzniknul na kvantitativní práci s populací, ne na hodnocení zdravotního stavu jedince. Když ho aplikuješ na jedince, bude v mnoha případech házet nesmyslný výsledky. Ve vědě má každá metoda svoje možnosti a meze a na každý data nelze bezmyšlenkovitě aplikovat každej metodologickej nástroj. Populaci můžeme zprůměrovat, ale jedince musíme hodnotit individuálně. A v tom je ten vtip. Ne každej, kdo má BMI víc než 25, je "tlustej", a naopak jsou lidi, co mají BMI menší, ale jsou "skinny fat". BMI, stejně jako váha, je jenom číslo, a takovejhle hyperfokus na čísla je prostě nesmysl.

Takže jsou dva přístupy v principu. Chci jako jedinec řešit svoje zdraví - pak kvalitně jím, cvičím, dost odpočívám a občas si zajdu na Tanitu a nechám si vyjet podrobnou analýzu kompozice. No anebo řeším čísla, což ale znamená, že neřeším zdraví, ale neuroticky se fixuju na nějaký vnější formální znaky, že je se mnou vše ok (přitom vůbec bejt nemusí i kdyz tabulky splňuju). Čímž podléhám toxickýmu narativu, kterej zdraví nejenže nepomáhá, ale aktivně mu škodí. A pokud je v mým okolí někdo, kvůli komu to specificky dělám a kdo mě tím krmí, například partner nebo rodič, tak bych se měla především sakra zamyslet nad tím vztahem jako takovým. Protože tohle není otázka zdraví, tohle je mocenské technika, jak skrz ponižování druhýho nad ním získat navrch.

LUSINDA: Tak samozřejmě. Když odpovídáš společenským ideálům, zvlášť jako jeden z menšiny, máš nulovou motivaci se snažit změnit status quo. Když jsi běloch v Jižní Africe za apartheidu, je pro tebe výhodný nenarušovat majoritní rasistickou atmosféru. Když jsi chlap v Saúdský Arábii, je pro tebe výhodný tvrdit, že žena je podřadnej tvor. Chce to zatraceně osvícenýho a velmi statečnýho člověka, aby se byl v týhle situaci schopen postavit svojí vlastní většině. A má to svoje důsledky, v nejlepším případě jsi za kreténa, v nejhorším tě zavřou nebo upálej, podle toho, jak zacementovanej ten mainstreamovej diskurs je. Člověk z tý samotný diskriminovaný menšiny je v jiný situaci, tím, že se ozve, může potenciálně hodně získat buď pro sebe, nebo pro svoje potomky. A samozřejmě ty problémy vidí podstatně líp než příslušník většiny, protože je denně žije. Takže stejně jako se proti otroctví USA bouřili především černoši a byly to především ženy, kdo bojoval za volební právo pro ženy, jsou to dneska lidi s přirozeně robustní konstitucí, co zpochybňujou univerzální platnost tabulek vyrobenejch pro nějakej úzkej segment populace. Na tom přece není nic nepochopitelnýho.

LUSINDA: všechny jsme tlusté krávy
To jsi chtěla říci?

LUSINDA: ja jsem za celej svuj zivot nepotkala nikoho, kdo by nevedel, ze je tlustej, kdyz byl tlustej...na to nepotrebujes BMI tabulku
ale spoustu holek, ktery se videly tlusty, i kdyz objektivne nebyly....

LUSINDA: ta tabulka je nepresna a myslim, ze se to obecne vi....

lidi nejsou linearni, tzn. jejich hmotnost se neodviji pouze od vysky, ale i od mohutnosti tela a pritom jsou v tabulce stejne hodnoty pro typ "valkyra" i typ "etericka vila"
a pritom pri BMI=25 muze mit etericka vila brutalni mnozstvi tuku a zadny svaly a valkyra byt prijemne nasvalena s minimem nadbytecneho tuku
a pri BMI=18 je etericka vila krasne stihla zatimco valkyra bidne hyne :o))

Oni cely ty 90. leta byly takovy zvlastni. Informaci moc nebylo, vydavaly se vsemozny knizky ze zapadu, obcas fakt mizivy kvalty a plny uplne chybnejch informaci. Takze lidi si mezi sebou predavali "zarucene rady" jak zhubnout. Vzpominam, jak sousedka prinesla prevratnou dietu...tukozroutskou polivku (de facto kapusta varena ve vode :o), s tim, ze toho muzes snist kolik chces, ale jis jenom to. No vydrzela jsem to asi 3 dny :o))
No a pak se objevila zazracna tabulka BMI, ktera ti konecne rekne kolik mas vazit, abys nebyla tlusta. Takze se spousta lidi snazila zhubnout, aby se vesla do nejake tabulky a samozrejme ne na horni hranici normalu, nebo nekam doprostred, ale idealne mit 18 - tzn. tesne nad podvyzivu, protoze to pro ne znamenalo bejt "zdrave hubenej".