Btw Ozempik, ještě průběžnej report. Ta osoba v mým okolí je zatím na poloviční dávce, všechno bylo ze začátku relativně ok. Prudce klesla chuť k jídlu, jasně, zesílila se záklopka a vlastně začala chodit dřív. Nevolnosti tu a tam, se zlepšující se tendencí. Průser ovšem nastal ve chvíli, kdy ta osoba onemocněla - najednou nebyla ze dne na den schopná pozřít prakticky vůbec nic (přinutila se jíst doslova pár soust za den a i to přes odpor, nepřeháním), načež relativně banální onemocnění rychle nabralo tak brutální průběh, že to chvíli až vypadalo, že se bude volat rychlá, příbuzní chodili kontrolovat, jestli ještě dýchá, prostě maximální krása & nádhera. Nakonec do tý osoby lili nějaký smoothies a jiný tekutý věci, aby do ní dostali aspoň nějaký kalorie (a ona je opět pila ryze se zapojením vůle přes vlastní silnej pocit odporu), což nějak asi pomohlo a nakonec se to začalo poznenáhlu zlepšovat.
Já jsem přesvědčená, že vzhledem k zdravotnímu stavu tý osoby (kterej nebudu blíž specifikovat) bylo nasazení Ozempiku plně na místě, sama bych si ho na jejím místě ráda nechala napsat. Nicméně tohle je asi věc, kterou má smysl říct a se kterou je potřeba počítat. Že dokud je člověk zdravej, tak je to jedna věc, ale i relativně banální onemocnění může v kombinaci s podvýživou a faktickou neschopností nic sníst takhle nechutně eskalovat. Vůbec si neumím představit, jak by to dopadlo, kdyby ta osoba žila sama a neměl se o ní kdo postarat.