LUSINDA: kdybys to nenapsala, v životě by mě nenapadlo, že to může mít složitý i někdo jinej.

LUSINDA: To je pravda, ale jsme v audítku obezita, tak holt řešíme žrádlo a tloušťku, co naděláš

MADIETTA: v tom pripade vytrvej a dej tomu cas, ale ohrazuj se pokazdy, kdyz to udelaj...

odnaucit se neco rikat je hrozne tezky, ale stoji za to, se o to aspon pokusit...a myslim, ze vek tady nehraje roli, furt jim zbyva cely zbytek zivota :o)

ja muzu mluvit za tyrany...je dobry si uvedomit, ze jsi tyran a ze to neni dobry :o)

Me a mamu vychovala babicka - general. Furt s nicim nebyla spokojena a vsechno vycitala a kritizovala. Mama byla takova ta ticha a poslusna dcera, ktera se v zivote nepostavila na odpor a ani by ji to nenapadlo. Ja, tedy ne. Kdyz mi bylo 11 a mame 34, tak umrela. Ja casem zaplnila prazdne misto "alfa samice" a stala se ze me babicka. A z mamy, ktera byla do ty doby spis jako moje sestra, se stalo neco jako moje dcera. Takze se nam uplne otocily role. A ja ji zacala kritizovat stejne jako to delala babicka, protoze jsem nic jinyho neznala.
A az po delsim case, kdyz jsem zacala cist nejaky psychologicky clanky mi doslo, ze jsem svoje vlastni babicka a tyran svoji matky. A ze matka ma vsechny typicky rysy psychicky zneuzivanyho ditete. A od ty doby se to snazim zmenit, ale dodneska se obcas pristihnu, ze ji proste zacnu kritizovat. Ale to nemluvim ja, ale babicka.
(A treba i z tohoto duvodu nemam deti. Tak moc jsem se bala, ze ten vzorec chovani proste neprekrocim a znicim je.)
A snazim se, aby si mama uvedomila, ze babicka byla tyran a ona obet. A ze muze vstupovat do konfliktu a branit se a neni to nic spatnyho. A ze i kdyz ji je 72, tak ma jeste celej zbytek zivota na to, to trosku zmenit a prestat bejt obet.
A jde to ztuha a pomalu, ale meni se to a clovek si to vic a vic uvedomuje...

MADIETTA: jj, určitě to pořeš, protože ty jejich řeči sice tvému současnému já nic nedělají, ale ohrožují část tvé psychiky jménem „tehdejší já“, což je ta část, která to tehdy neměla jak zpracovat a opakovaně to potlačila, ale dokud ji nepořešíš, bude to na tebe v nějaké podobě vyskakovat

MADIETTA: já to úplně chápu, trvalo mi dlouho, než jsem přestala na tyhle toxické řeči naskakovat, a ano, mám to v sobě pořád, a třeba mi to ukazuje i jedna kamarádka, jak to mám hluboko v sobě uložené

KURE: ty současné řeči mě už nerozhodí, už jsem jinde. Co mě rozhodilo, bylo to "prozření", právě proto, že na rozdíl od dřívějška ty jejich řeči vnímám, díky čemuž se od nich dokážu distancovat. Vidím, co dělají, a co to se mnou udělalo tenkrát. Dneska to se mnou neudělá nic, ale myslím na to, co mohlo v mém životě být jinak, kdybych nevyrostla právě v tomhle. Čím vším jsem si třeba nemusela projít. Mému současnému já jsou ty řeči celkem ukradené, ale vyplavily na povrch něco, co asi budu muset hlouběji pořešit. Snad je k pochopení, co se snažím říct.

MADIETTA: má cenu ta část která se týhá tebe a tvého pocitu z toho že se postavíš na odpor.
jakej to bude mít dopad na staroušky je poddružný.
ale nepodcenňuj sílu drobných nepřijemností. ty taky nestrkáš prstem do vosy, i když víš, že maximálně může jen trochu bolet. Lidi se naučí nedělat věci po kterých následuje něco i jen trochu nepříjemnýho.

MADIETTA: tak mi dej číslo na tatíka a udělám ti hodinového manžela:))

ARGANNAH: to ja se musim celej zivot spis krotit, bejt impulzivni rychlej cholerik, eeee na diplomatickou karieru to uplne neni :D

ANABEL_LEE: Za mě to tajemství bylo pustit ty emoce ven hned, ve chvíli, která je vyvolala, a na toho, kdo je vyvolal. Ne o čtrnáct dní později na někoho úplně jiného anebo v úplně nesmyslném kontextu. :)

ELIZHANNAH: pomuze i ta validace, takove to "ahaaa ja nejsem precitlivelej debil, kdyz se mi to nelibi, vzdyt on si toho vsiml i nekdo jinej"

ARGANNAH: pomůže i to, když se za tebe před tvými zraky bije někdo druhý, pokud máš celoživotní zkušenost, že to nikdy nikdo neudělal. Prostě to do sebe nasákneš a převezmeš to: jdu se bít za mě!

KRISKA: pokud nefunguje vymezeni hranic verbalne, je treba je vymezit tak, aby to ten dotycnej pochopil. treba omezenim pristupu k tve osobnosti, k tvemu svetu. s takovym clovekem proste prestanes sdilet to co predtim - at uz se jedna o materialni zdroje, o tvuj cas nebo o tvy emoce a zajem. nekdo jde formou nekontaktovani, protoze proc bejt s toxickyma lidma kteri ublizujou, pokud to nejde (jako kdyz se musis postarat o stare toxicke rodice), je to tezsi...

ARGANNAH: mame stejnou zkusenost, ale ja uz svuj cholericky vztek prijala. je to lepsi nez ukladat emoce do tela a mit pak vyrazku (ano u me se strej manifestuje na kuzi), rakovinu nebo nejakej jinej oser. akorat teda clovek obcas neni oblibeny, protoze presne dostane zpetnou vazbu hysterka/megera, ale na to se proste musi vy...

ARGANNAH: souhlas, ja byla vychovana v tom, ze hlavne slusne, jemne, nikoho neurazit, na nikoho nevyjizdet... i hovno! s takovou me kazdej prevalcoval a udelala jsem si neprijemnou zkusenost s jednim narcistickym debilem. ach kdybych jen mela tehdy ty koule co mam ted. sice si o tobe ti dotycni budou myslet, ze jsi protivna megera co nechape "humor" ale je hrozne osvobozujici to tem lidem takhle vratit, proste nekompromisne NE, tohle se nedela, takhle komunikovat nebudeme, myslete si o me ze jsem treba krava, ale tohle je proste z ahranou a prede mnou to uz nikdy nerikejte...