TAPINA: on má každý ty chutě a potřeby jiné, otázka je, co je přirozené a co naučené. a co nutnsot daná podmínkama a kulturou. S 3 dětma bych asi taky dělala k večeři topinky nebo palačinky nebo bramborové placky a ne steak a nedávala bych si na palačinku vrstvu zeleniny a krevet jako nyní.
MART1NKA: já bych po jídle pečivo s máslem a kafe nebo těstoviny se zeleninou a troškou sýra měla nejdříve nával z přecukrování a pak hlad k padnutí.
Ale musím uznat, že tohle jedení každé jídlo všechny složky jsem se postupně naučila. Kdysi velmi dávno na tom jela jakási (ne nijak slavná) zónová dieta - mějte v každém jídle x % sacharidů bílkovin a tuků. Kdžy jsem jí zkusila, cítila jsem se opravdu skvěle proti tehdejší středo a vysokoškolské stravě, jen pro mě byla tenkrát obtížně dodržitelná. A vždycky když jsem hledala nějaký optimální styl, došla jsem k tomuhle a už ani nikam neuhýbám, jen hýbám s množství a trošku poměrem.
Moji rodiče jedí poměrně vyvážená menší jídla, tlustí nejsou, zdraví jsou, cítí se dobře, ale na mě je tam málo bílkovin a moc tuků. Našli si nějaký styl asi v době, kdy jsem byla malá a ten si drží. Tehdá asi přelomově zdravý a moderní (větší snídaně, hodně zeleniny, čínská, indická a řecká jídla, neknedlíky apod.) Otec by teda mohl dbát na zachování svalů, což nedělá. Maká fyzicky na zahradě, jí málo bílkovin, celekm málo a ze silných stehen, která mám po něm, má tyčky.