KUATO: Podle toho clanku, ktery me inspiroval, se plod muze pridat do jinych vcelstev, takze o nej neprijdes (nemame problem s varoazou)

Finské (norské) zimování
http://www.vcelarskenoviny.cz/pracovni-postupy/19-finske-norske-zimovani.html

Ja spis resim, kdy se do toho pustit. Mam z toho trochu strach, tak by mi pomohly rady od nekoho, kdo to uz delal :(

BEBERA: no to ja mam furt, ale jeste jsem to nedelal. nevim, kolik usetris. ramky s plodem jdou predpokladam do kopru a tech je i v podleti dost.

BEBERA: Nikdo nepremetal vcely na mezisteny? Nikdo jste nemel nedostatek cistych sousi?

ty naše se podle mě rojí kvůli tomu, že jsme neměli souše, takže než si je stihli vyrobit z mezistěn, tak si zaplnili plodiště a bylo zle...takže až je vystaví, tak se snad zklidní

navíc si vybrali dobré místo - u špice borovice, která má přes 10 metrů :-)...ještě že se rojí v době, kdy jsou sousedi v práci, takže si zatím nikdo ničeho nevšiml :-)

no mě se teď vyrojily ještě jedny a stejný scénář - vylétly, matka před úlem v trávě, tu jsem schoval, tak se vrátily. Divný bylo, že den předtím jsem dělal prohlídku a všechny vylámal plus z jednoho zavřenýho udělal oddělek. Takže jediné vysvětlení co mě napadá je to, že si za ten jeden den nezkontrolovali, jestli tam ten zavřenej pořád je a vylétly omylem :-)....protože ten den jsem dělal kontrolu znova a od předchozího stihli jen začít pár malých nezakladených

tak nam se vyrojily vcely v praze, ale prej to bylo divny, protoze byly matecniky narazeny teprve tri nebo ctyri dny a ani toho s sebou moc nevzaly holky

na severu, nizko. maximalne 170 mnm

VODOMERKA: Kde mate stanoviste? Mame chatku relativne vysoko polozenou a na svazich cestou tam kvetl cesnek uz tak pred tremi tydny (mozna i driv) rekla bych...

BEBERA: no, zacal kvest driv, ale uz se to zpomalilo :)

KUATO: tipuju, ze bidnost medvediho cesneku letos bude zpusobena nedostatkem srazek. U nas se mu vylozene libi ve vlhkem, temer bahennim prostredi u potoka, o par metru dal uz je vyrazne slabsi...

A mam dotaz. Mate nekdo zkusenost s tzv. finskou metodou (premeteni vcel na mezisteny) kvuli rychle obnove dila?

KUATO: v minulém nebo předminulém včelařství byl článek jednoho dědy, který v 82 letech obhospodařuje 220 včelstev a popisoval svou metodu, která byla velice jednoduchá a spočívala hlavně v dostatečném prostoru. Při tom pročítání spousty metod a názorů narážím vpodstatě u každého tématu na diametrálně rozdílné názory, takže v prvních pár letech asi stejně nezbývá nic jiného než zkoušet, pozorovat a učit se...

já jsem to bral tak, že pokud ještě pořádně neobsedají a nevyužívají stávající medník, tak není potřeba dávat další. Ale zkusím tam hodit ještě jeden a uvidím...

btw. máme taky 39x24, ale už teď, kdybych mohl znova volit, tak bych šel spíš do langstrothů...ono bylo to pořizování celkem narychlo, protože se mě nechtělo ztrácet další rok teoretizováním a chtěl jsem to už vyzkoušet i s rizikem možných chyb

KUATO: v nejbližší době nafotim :). jsou ho tu mraky, ale kvete o trochu dřív než jsme čekali

VODOMERKA: tak pak poreportuj. my dneska byli na medvedi cesnek do mrazaku, co kazdy rok sbirame a musim priznat, ze tak bidny jsem ho jeste nikdy nevidel. nevim, jestli je to tim kolisanim teplot, prisnym horkem v poslednich dvou tydnech, nebo cim. MC, ktery jsme si presadili na zahradu, ten vypada normalne.

INK_FLO: no, zes nasadil prvni mednik, to nemusi nic znamenat. to muze byt furt malo. ja uz jsem daval u nekterych vcelstev minuly tyden ctvrty nastavek (39x24). vcera jsem migroval posledni dve vcelstva, co jsem mel v budecacich do nastavkovych ulu. nedaval jsem jim uz letos mrizku (pac presun byl planovany a nechtel jsem jim omezovat misto na plozeni) a obe mely takovych 6-8 ramku zavickovaneho plodu. zitra je privezu zpatky na zahradu (presouvam s mezizastavkou o par kilaku dal, abych neprisel o letavky, nove stanoviste bude o cca 5m vedle stareho a nevim, co by to udelalo) a okamzite jim vrazim treti nastavek. ctvrty pridam tak o tyden pozdeji. letos bych chtel vyzkouset u silnejsich vcelstev dat i paty nastavek. vsude mam i dva stavebni ramky na trubcinu a jeste jsem inspirovan clankem z posledniho Vcelarstvi o tom, ze vic ramku se stejne starym zavickovanym plodem take pomaha k rojove nalade, jsem to prostrkal mezistenama nebo ramkama s nezavickovanym plodem.

moje zkusenosti jsou takove, ze zcela jiste nedostatek mista vede k rojeni (netvrdim, ze nejsou jeste jine faktory) - jakmile je ul zaneseny natolik medem, pylem a plodem, ze matka nema kde klast, tak po par dnech uz je prilis malo larvicek a krmicky nevi co s krmnou kasickou pro mlade, tak se ji zacnou krmit navzajem a mas to. vcelaril jsem 8 let i v budecakach (2x13ramku rm39x24), tak jsem musel sakra hlidat, prevesovat, oslabovat, aby nebyly vsecky na strome. ne vzdycky se podarilo zabranit, ale vetsinou ano. nastavkove uly se mi neroji skoro nikdy. ten prispevek toho slovaka, cos citoval nic nevypovida. 95 litru uloveho prostoru neni nic. to je tak neco kolem dvou nastavku 39x24. proc toho nevyuziji k dalsi stavbe nevim. v klatu, tim mene s nerozebiratelnym dilem, jsem nevcelaril. kazdopadne to jako argument do diskuze moc neberu - je to prilis maly vzorek.

KUATO: tak v neděli stěhujeme dva úly. ten medvědí česnek akorát začíná kvést a bude ještě tak dva týdny určitě. jenom doufám, že nebudou úplně všechny lítat na řepku

KUATO: ty co se vyrojily, tak jsou sice nejsilnější, ale medník tam mají jak psala Voda už skoro dva týdny. Mezistěny mají vystavené tak z poloviny až 3/4, rovnou je už zanáší. Nevím jestli má smysl dávat další nástavek, když ještě pořádně nevyužívají ani stávající..medníky jsem nasazoval po dostavění stavebního rámku. Teď jak jsem jim vylamoval matečníky, tak jsem v plodišti přehodil spodní prázdnější rámky mezi horní zaplodované, ať vedle sebe zavíčkovaný plod tolik netopí. Stavební nevyřezávám, takže vylíhnutí trubci by mohli rojivou taky trochu zmírnit...

ale ono to asi nebude místem a zaměstnaností, protože začínající matečníky jsem našel i v sousedním nejslabším, které v medníku ještě vpodstatě ani nezačalo pracovat a i přesto už má taky roupy. Co se týče větrání, tak všechny úly mají otevřené dno, česno dokořán a očka taky...

na včelařském fóru k tomu zazněl tento zajímavej názor, kterej zpochybňuje souvislost mezi dostatkem místa a zmenšením potřeby rojit se:

Reaguji na jednoznačné pravdy npr. na rojenie včiel. Pred 5 rokmi som si urobil jednoduchý klát na voľnú stavbu diela na pozorovanie včiel, ako sa budú chovať v čase rozmnožovania bez zásahu včelára. Klát je s vnútornými rozmermi 30x30x105 cm obsah95 litrov, do života včelstva nezasahujem, len pre zimou ho 3x fumigujem a doplním mu zásoby, pozorujem ho cez sklenú stenu. Za tie roky je stále na tom istom diele, akurát, že každý rok ho o niečo predĺži. Celkovo je dielo dlhé asi 55 cm, čiže ak by boli chceli stavať "mohli sa pretrhnúť"..

Včely ale každý rok pri dostatku miesta na stavbu sa trikrát vyrojili, potrebu množstva trúdov si stanovilo sami, nejak veľké množstvo ich nebolo. Včelstvo nebolo ani choré ani zničené Vd, na začiatku jari (až do kvitnutia repky) donieslo nejaké zásoby, nasledovalo postupné odrojenie, oplodnenie novej M, zatiaľ premeškalo agátovú znášku, do jesene sa skonsolidovalo, vždy som im ešte podal 6 l cukrového roztoku. Množstvo zimných mŕtvoliek bolo vždy v norme, skôr menej.

Pýtam sa vás, prečo toto voľne žijúce (podľa vás divoko), malo stále dosť miesta na stavbu, chovalo toľko trúdov koľko potrebovalo, malo k dispozícii repkovú a agátovú znášku, počasie v norme, malo jediný cieľ, vyrojiť sa. Možno malo také vynikajúce podmienky, že sa rojilo, pretože nie vždy tá istá včela u mňa sa takto chovala. Prvých 20 rokov som aj s otcom ani nevedel čo je to prirodzený roj a chov bol postavený v typickej úľovej zostave plodisko, mater. mriežka a medník v úľoch B9 a 10. Kde je tá pravda? Posledný 30 rokov som prešiel na úľovú zostavu 4 resp. 5 x B10, pričom každé včelstvo vystavalo 10 medzistien a rojov som mal neúrekom.

KUATO: To je první věc, kterou jsme udělali už víc jak před týdnem. Do medníku přišly čistě mezistěny, souši jsme neměli, takže práce a místa měly snad dost. Možná je rojová nálada umocněná rychlým nástupem horka.

INK_FLO: kristova noho, to vcelaris v budecaku? pokud v nastavkovem ule, tak rojove opatreni cislo 1 je pridat nastavek, kde nahradis rekneme pulku sousi mezistenama (prostrkane), aby mely vcely co delat a opustily je roupy. navrat roje a matky zpatky do precpaneho ulu NIC neresi. rojova nalada je neopusti (tzn. stejne moc nemakaji) a stejne se ti za par dni vyroji znovu.

předevčírem jsme měli náš jubilejní první roj :-). Kolem druhé příjdeme domů, kolem úlu mračno, postupně dosedli na větev 2 metry od úlu. Šli jsme vyrábět nějakej improvizovanej roják, ale jak se příjdeme podívat znova, tak si přítelkyně všimla, že hned vedle úlu leží matka s chumlem dělnic. Včely jsem kupoval minulý rok, tak jsem nevěděl, že má zastřižené křídlo. Takže cca za hodinu zjistil roj, že je bez matky, tak se poslušně vrátil domů, kam jsem jim vrátil matku.

původně jsem přemýšlel o vytvoření přelétáku, ale jelikož bych stejně radši matečníky vylamoval i tak a nenechával to na nich, tak zatím zůstávám jen u jejich vylamování a podle situace uvidím a možná ho udělám později

btw. teď jsem narazil na zajímavou protirojovou metodu, kterou používají ve Švédsku - normálně dají na dno mateří mřížku, takže roj vyletí bez matky a vrací se. Nevýhodou imho je, že matka při tom výletu pravděpodobně umře na mřížce, takže si vychovají další, scénář se bude znovu opakovat atd. Těžko říct, co by to udělalo s náladou a pracovitostí včelstva, když nepočítám nevýhodu vychování rojivé matky...