ZOIDBERG: souhlas - v jednom nastavku ma smysl zimovat jen oddelek, ktery nestihl narust. co se tyce vcelstev, tak je to volovina. umre zbytecne vcel i ze zimni generace. takhle se to delavalo v budecakach..

ZOIDBERG: nepletu, mám na mysli právě tu kovovou mřížku (pletivo) na dně varroa dna. Použila jsem stejný materiál na zakrytí podložek. Máš ve včelách varroa dna s nezakrytou mřížkou? Nevadí jim to? Předtím, než jsem do dna nainstalovala mřížku, byly jich na dně hromady, poté už jen pár. Nevěnovala jsem tomu pozornost, přeci jen byly rozdivočelé rozebíráním úlu. Až teď, když se pořád vyvalují venku, mi to vrtá hlavou...Ale jak píšeš, moc jich tam je, stáhli jsme je před zimou do jednoho nástavku...

Máte někdo prosím varroa dno s kovovou mřížkou cca 3-3.5mm? Máte přes ni ještě něco (na fotkách jsem viděla laťky), nebo včely běhají přímo po ní? Nemají s tím problém? Dala jsem do podmetu stejnou mřížku, koupenou ve včelařských potřebách, aby včely neběhaly u kleštíků spadlých po cukrování, a od té doby je neustále venku vyvěšená hromada včel, jako by nemohly dovnitř. Dnes bylo ošklivo a stejně tam visely. Říkám si, že se jim po tom třeba špatně chodí... Ale zas to varroa dno ve včelařských potřebách má tu samou mřížku...

NABUKHADNEZAR: Nemusí, může...
Pokud budou při kontrole včely vzteklé, dost možná byly vyloupeny ;)
Většinou se to pozná při pohledu na česnu - při loupeži je tam většinou pár zoufalých bránících včel, pod česny klubka bojujících...
A pokud už loupež proběhla, stačí "potěžkat" nástavky - budou lehké.

Nebo prostě jedno včelstvo narazilo někde na snůšku, nebo mají větší chuť do práce.
Měl jsem dvě skupiny včelstev - jedny oddělky z Budějc, druhé dovezené z podhůří. Rozdíl tam byl výrazný - horské dřeli od časného ráno, Budějcké se flákali.;) Po pár měsících se to srovnalo.

NABUKHADNEZAR: to urcite mohla. jake mate dna? pokud vysoke, tak i pri zuzenem cesnu se casto stava, ze oddelek (kde je relativne malo vcel) to nehlida vubec nebo jen malo.. mi takhle jeden rok padla vetsina oddelku, takze jsem si nechal udelat dvoucentimentrove nizoucke dna analogicke budecakovym a od te doby nemam problemy. mrknete do nej a proverte stav zasob. pokud uz tam jsou loupezive vcely zaletane, tak imho nejlepsi zpusob jak oddelek zachranit je odvezt ho na cas na jine stanoviste a kazdopadne dat nizke dno.

Přátelé, situace: máme s kamarádem po úlu pár metrů od sebe. V trochu jiném úhlu, trochu jiná slunečnost. Včera u jednoho česna bylo velice plno, zatímco do druhého vlétaly včely velice sporadicky. Jedná se o vykrádačku?

Edit: obé jsou letošní oddělky.

Tak kolik jste letos vycentrifugovali na včelstvo?

BEBERA: Musíš počítat s tím, že kleštík tam je a bude pořád, jen se budeš snažit ho tlumit. Nikdy ho nevyhubíš úplně...

ZOIDBERG: Jsme v tomto úplně nezkušení. Doteď se nám kleštík absolutně vyhýbal, úplně prvního brouka vůbec jsem viděla loni - jednoho. Nikdy jsme tudíž nemuseli používat žádné přípravky, nic na jaře objednávat, dělat si plány, jediná chemie byla ta povinná podzimní, tu u nás provádí všem přímo ZO... Kontrola zimní měli byla taky v pořádku, ale v ZO se situace zvrhla, zimní kontrola dopadla u ostatních špatně a bylo nařízena plošná povinná jarní aplikace gabonových pásků, což jsme udělali. V květnu/červnu se u nás ty mrchy poprvé objevily, tak jsme podle doporučení ústavu v Dole použili dvakrát kys. mravenčí a měla jsem za to, že tím je celá věc vyřízená. Očividně není a odteď budeme opravdu muset dělat plány, jak píšeš...

BEBERA: Ale hlavně, co jsem chtěl vlastně říci, je to, že je třeba mít plán k boji s varroázou už nalajnovaný od začátku sezóny (a maximálně se přizpůsobovat okolnostem), ne tři dny před tím, než začne nejdůležitější léčení v podletí, uvažovat, jak na to. Na jaře jste léčili kyselinou mravenčí, dost možná zbytečně, ale jelikož nemáte záložní metodu, tak bych doporučil prostě aplikovat znovu tu kyselinu. Není to ideální, ale to není při boji s varroázou vůbec nic. Já používám v podletí kyselinu mravenčí, pak na podzim Varidol, fumigace není třeba, a jako záložní možnost máme na prosinec s kamarádem vyvíječ na odpařování kyseliny šťavelové - ale je to hrozně agresivní svinstvo, bez respirátoru a raději masky ani ránu. Jenže záleží stanoviště od stanoviště, někde je tlak roztočů větší, my jsme velice příhodně mimo obec. Tam, kde je vedle sebe více včelstev, je třeba se připravit na možnou katastrofu.

ZOIDBERG: Je. Ono je toho na něm divnýho více. ;)

WANTON: To je divné. Ale co já vím, jak to u vás chodí... U nás po domluvě zajišťujeme léčiva i pro neorganizované, dostávají to co členové, a stejně i zaplatí. Nicméně asi budeme brzy chtít po neorganizovaných včelařích za poskytované služby nějaký obolus... není důvod, proč by měli mít něco zadarmo,když zde jsou reálné náklady a práce navíc.

ZOIDBERG: On to má údajně od veterináře.

WANTON: To asi spíše ne, na úrovni organizací to přes místního veterináře nejde. Divil bych se kdyby měl vůbec nějaké Varidoly skladem. Pokud si vzpomínám, léčiva se objednávají hromadně na úrovni okresní organizace.

ZOIDBERG: Já toho "nákazovýho referenta" podezírám, že to dostal za pár korun od veterináře a nám to prodává "za plnou cenu s dotační slevou".

WANTON: VÚ Dol občas dodává mírně expirované Varidoly rovnou organizacím. Nám se to stalo minulý rok, nadměrné padání včelstev se ale nekonalo. Ovšem náš názor na pofiderní včelařský "výzkumák " je jasný. Je to pakáž....

Já se zkušenostmi s naším "nákazovým referentem" ze svazu upozorním, že se dle příbalového letáku Varidol nesmí užívat po době použitelnosti, výslovně to tam píšou. Ten "nákazový referent" se mi snažil prodat Varidol s dobou použitelnosti 5/2016 s tím, že pár měsíců po datu použitelnosti nevadí.

Kamarád z vedlejšího kraje mi navíc před třemi lety řekl, že u nich se to stalo omylem a měli následující rok vyšší než průměrnou úmrtnost včelstev. On byl výjimka, bo si Varidol kupuje sám.

Teď z hlavy nevím, jestli to výše uvedené platí i u Gabonu, ale nedivil bych se, kdyby ano.