GREATDRAKE me zadal, zda bych nedal dohromady nejake strucnejsi pojednani na tema moznych negativnich dopadu zavedeni skolneho. Od vcerejska jsem nad tim premyslel a dospel k zaveru, ze je to svym zpusobem neco podobneho, jako kdybych mel sepisovat duvody proc si neporidit zbrusu nove Porsche Cayenne (jake pripadne negativni dopady by to melo na moji rodinu, zivotni situaci etc.). Nemam totiz ridicsky prukaz (a ani si ho v dohledne dobe porizovat nehodlam), tudiz by mi asi pripadalo naprosto zbytecne nad necim takovym uvazovat.

Se skolnym je to neco podobneho. I kdybych nakrasne nedokazal vymyslet jediny mozny negativni dopad (coz dokazu, jenze tohle co ted pisu mi zkratka pripada jeste o stupen dulezitejsi), pak prioritou pro me zustava, ze proste nemuzu nalezt jediny pozitivni prinos, plynouci z jeho zavedeni. A tim padem ho povazuji za stejne tak zbytecne, jako zbytecne by pro me bylo nove Porsche Cayenne. Drtiva vetsina takovych udajnych pozitiv jsou dle meho nazoru jen nicim nepodlozene (az vyslovene utopisticke) vize o tom jak moc se to vyplati, jak se prudce zvysi kvalita, jak se studenti zacnou chovat "zodpovedneji" atd. Nechci si hrat na proroka, nebo tvrdit ze jsem neomylny, ale domnivam se, ze zde je proste prani otcem myslenky. Praxe bude uplne jina.

Co bych osobne naopak nepovazoval vubec za zbytecne? Napr. vysoke skolne pro vsechny jedince, kteri neuspeji u prijimacich zkousek a presto to na fakulte chteji zkusit. To by se mi hodne libilo i kdyz jsem si samozrejme dobre vedom toho, ze zde narazime na ciste prakticke problemy (kapacita).

Desi me kazdopadne tohle "ekonomicke premysleni", desi me predstava "student = platici zakaznik" a desi me i predstava, ze vsichni zajemci o studium by si najednou zacali vybirat fakulty vyhradne podle moznosti budouciho uplatneni. Tohle proste vubec nepovazuji za dobrou cestu. Vyzkumy ukazuji, ze stredoskolaci samozrejme tuto vec (budouci uplatneni) berou v potaz rovnez, nicmene na prvnim miste stoji "aby me profese naplnovala, abych mel moznost uplatnit sve schopnosti" (naplnovani idealu seberealizace v zivote) a tak by to i melo byt. Ne popirat a zavrhovat svoji prirozenost, talent, nadani... pod vidinou "snadno naleznu uplatneni/dostanu vysoky nastupni plat" a tohle cele jeste navic povazovat za nejake pozitivum.

Pokud se chcete jednou bavit o uplatneni, tak je zde i jiny hacek - na radu fakult (po jejichz dokonceni by uplatneni opravdu bylo) se stredoskolaci dvakrat nehrnou, protoze jim zkratka v necem pripadaji extremne narocne (matematika/fyzikalni chemie) i kdyz v necem jinem by je to zase i bavilo (biologie). A to navzdory faktu, ze v ramci pruzkumu nemaji nejmensi problem s pripustenim toho, ze je povazuji za mnohem perspektivnejsi nez obory humanitni. Me by zajimalo - jak napr. prave tento konkretni problem zmeni k lepsimu pripadne zavedeni skolneho?? Podle me nijak. Vsichni profesori snad najednou zacnou vysvetlovat vysokoskolskou matematiku takovym zpusobem, ze to vsichni studenti pochopi 100x snadneji nez je tomu nyni a tim padem se na perspektivnich oborech typu matematicka biologie nahle dvere netrhnou?

Naopak spis mohou premyslet zpusobem "mam o dalsi duvod vic proc si tam prihlasku nepodavat a ani to nezkuset, jeste zbytecne prijdu o nemale penize..."

GREATDRAKE: zkusím to tedy trochu sesmumarizovat :) Dopředu ale upozorňuji, že to vše bude pouze mé subjektivní hodnocení, byť se snažím být pokud možno co nejobjektivnější

Zkusím tedy udělat takovou tablulku. Pořadí škol řadím dle úrovně výstupů školy (čím výše, tím kvalitnější). Sloupce pak označují: školné (ano/ne), vybavenost školy (1– nejlepší, 5–nejhorší), kvalitu vyučujících (1–špičky v oboru, 5–nic moc) a v posledním sloupci úroveň studentů (1–motivovaní, pilní studenti, 5–nemotivovaní, líní studenti)

1. ASP Warszaw / ne / 2- / 1* / 1
2. ASP Krakow / ne / 2- / 1* / 1
3. FUD UJEP / ne / 2 / 2+ / 2
4. École d’Art Maryse Eloy (soukr., Paříž) / ano / 3+ / 2 / 3+
5. ESAG Penninghen (soukr., Paříž) / ano / 2 / 2- / 3+
6. HTW Berlin / ne / 1* / 3- / 3

(+ tedy z druhé ruky ještě ta maďarská Pécs: úrovní by patřila někam na 4.–5. místo mé tabulky, školné se platí, vybavenost školy na 4+, úroveň profesorů nemohu soudit, motivace studentů cca na 2)

Pokud zpoplatněné vysoké školství donutí studenty, aby si vysokou školu volili ne jako zašívárnu (pohodlnější než práce) a zdroj titulu, který ani nepoužijí, ale jako investici do své budoucnosti, pak to jen vítám.

Nakonec - v tomhle státě jsou tuny vysokoškoláků, co o práci nezavadí, protože pro jejich specializaci získanou studiem není uplatnění a oni se tak stejně musí horko těžko rekvalifikovat - ano, jedná se z valné části humanitních oborů. Student by si měl naopak vybírat svoji vysokou s výhledem na své budoucí uplatnění, které jejím prostřednictvím hodlá získat (ne - antropologů a filosofů opravdu není nedostatek)