SPEEDY: psal jsi, že doktorandi přejí bakalářům a magistrům, aby platili. Vyvádím tě z omylu. Toť vše. Btw, současný systém zatěžuje plošně generace všech lidí - protože všichni, včetně těch, kteří studovat nikdy nebudou, odvádějí od svého nástupu do zaměstnání (třeba hned po učňáku) část svých daní mj. na vysoké školství, které v současnosti využívá jen menšina lidí. To je v pořádku? Dobrovolné dary, hmm... (to by jistě vyřešilo problémy kvality vzdělávání, motivace studentů atd.)

DUNAR_: Ale jistě. Proto říkám víc peněz do grantů a stipendií; a peníze ze školného právě na toto (vůbec by bylo pěkný, kdyby větší část školného šla do grantů a stipendií pro to, co se snaží. A udělala bych stípko pro všechny od nějakého průměru - aby všichni, co se dokopou k pořádnému studiu, dostali své školné zpět) - kdo se snaží, ať má peníze. Protože právě tohle se státu vrátí v té opravdu kvalifikované pracovní síle.

SPEEDY: na to neni vule. co Cech to konzument, takze vymreme jako upadkova vetev lidstva.

JELENA: oj, ty jsi ale ochocena! :) asi za to muze sef. :) ale i pres to, co tu popisujes, tak si myslim, ze je lepsi byt ohodnocen dustojne nez nedustojne.

JELENA: Mi je celkem jedno, kolik studujes skol na jake urovni a jestli za to platis nebo ne. Ja na zavedenii skolneho nevidim nic, ceho by se nedalo dosahnout jinymi zpusoby bez toho, aby financne zatizilo plosne cele generace mladych lidi. Argumentu jsem v jinem klubu uvedl jiz dost, nechce se mi je opakovat a ani na to ted nemam cas, ale jak bych navysil financovani skol ja:

Treba by absolventi mohli sve materske skole davat dobrovolne dary, ktere by si pak odpesali z dane z prijmu. Nebo by firmy mohli sponzorovat skoly a tyto penize si opet odepsat z dani. Nebo by stat mohl dat kazdemu zamestnanci moznost si vybrat, do ktereho sektoru mala cast (treba 10%) jeho dane z prijmu pujde - vysoke skoly, ekologie nebo treba klidne i socialni davky. Moznosti existuje spousta, jen by musela existovat vule prosadit nejake opravove reformy.

DUNAR_: zase nebudu moct pracovat v hodiny, v jaké se mi dělá dobře, nebudu moct dělat výzkum, jaký si sama vymyslím (a můžu mít pocit, že to, co dělám, nějaký smysl), nebudu moc jezdit na konference, nedostanu po pár letech dřiny titul... to je holt něco za něco. Pár let jsem normálně pracovala a upřímně budu stokrát radši dřít za nejistých pár šupů na VŠ, než bych se vrátila do normálního procesu... (a i tady jsou metody, jak si ten plat zajistit).

JELENA: jenže to je postaveno na systému KDYŽ! ... když by si stejný čas vynaložila na práci v nějaké firmě, tak VÍŠ, že dostaneš takový a makový plat.

SPEEDY: a jak jinak, nez platem chces kvalitni doktorandy na VS udrzet? v CR uz neplati, ze bys po PhD ci Mgr vyrazne vyssi sance na ziskani prace nez po bc.
souhlasim, to by melo byt financovano oddelene, ale s urcitym kontrolnim mechanismem. napr. spousta soukromych VS nevykazuje temer zadne vedecke vysledky a bere stejne penize na studenta jako statni VS, nekdy si za to berou navic i skolne, to je absurdita.

DUNAR_: Ne, já tu teď sedím a makám, protože chci, protože mne to baví, protože mi náš výzkum připadá zajímavej a protože když to neudělám, tak to nebude (a já chci aby to bylo). A za to, že k tomu takhle přistupuju, taky když se objeví peníze, dostanu svůj podíl - abych nemusela místo práce ve škole prodávat karbanátky. Přijde mi to naprosto spravedlivý a podobnej přístup by mi vyhovoval obecně - otázkou je, jak toho dosáhnout. Podle mne školným, které půjde katedrám, které lákají studenty, aby je tyto přerozdělily studentům, kteří něco dělají. (a vím, že takhle triviální to nebude, ale to školné mi přijde jako první krok správným směrem; co se stane pak... uvidíme.) Jako správný směr by mi naopak nepřišlo vzít školné a rozházet ho paušálně mezi ty, kteří dneska mají málo - bez ohledu na to, co za to odvádějí a odvedou. To je školné na nic (rozhází se zbytečně). V takovém případě bych byla proti.


SPEEDY: Jestli tě to uklidní, tak od října nastupuju ještě na jednu školu - do bakalářského studia. Pokud se školné schválí a pokud se nenechám vykopnout, minimálně do navazujícího mne potom čeká. Nechci od nikoho nic, co bych nebyla ochotná zaplatit sama.

DUNAR_: Ja jsem proti placeni skolneho obecne, jen mi prijde usmevne, ze doktorandi by chteli po bakalarich a magistrech platit skolne a sami ne. Samozrejme chapu, ze v CR je jiny system i na tom doktorandskem studiu. Dulezite je hlavne oddelit vyuku od vyzkumu. To jsou dve veci, ktere spolu sice uzce souvisi, ale mely by byt financovany nezavisle na sobe.

SPEEDY: ja nejsem v zasade proti britskemu systemu, ale vychazi z jine tradice a potreboval nejaky cas k tomu, aby se to vyvinulo. dulezite je reformovat financovani vedy tak, abychom tu vedu jako takovou neposkodili.

JELENA: to platí jak kde, já tomu moc nevěřím. spis je to takova hezka fraze na uklidneni vlastnich pochybnosti.
nejde o kvalitu výzkumu, ale o body do RIV...
menici se pozadavky zhora maj ten hnusnej dusledek, ze moc nedochazi ke zvyseni vlastni efektivity a kvality prace, ale k vetsimu odirani tech nize. proto mame mnoho doktorandu, proto klesa kvalita vyuky, atd. proto tam ted sedis a makas.

DUNAR_: Treba v Anglii bys zaplatil klidne az £20 tisic rocne. Jedina sance, jak se tomu vyhnout a jeste ziskat nejake penize na zivot, je podilet se na vyzkumu, ktery financuje jedna z grantovych agentur v Britanii, ktera za tebe zacaluje skolne a da £15 000 na zivot. Samozrejme si u toho muzes vydelavat bokem i primo na skole (ucit, opravovat testy, hlidat u zkousek...).

DUNAR_: já to beru tak, že tady to taky můžeš dostat - když vymejšlíš dostatečně dobrej výzkum a dostatečně dobře žebráš (tj. píšeš granty)... (samozřejmě že to není ideální, ale nenapadá mne, jak to dělat líp. A fakt nevím, co bychom si tu počali s polovinou doktorandů, nezvládáme ani takhle - momentálně sedím ve škole a dodělávám něco, co má být ráno hotové. A to ten doktorand ani nejsem.)

JELENA: treba v nemecku bys jako PhD dostala za stejnou praci, co delas tady, treba 1500 E / mesic...

JELENA: doktorandu by se mela vzit polovina a platit jim dvojnasobek. neni to ale realne, protoze na VS jsou dost casto manazersky nekompetentni, takze potrebujou tu levnou pracovni silu, aby to, co neumi lepe zorganizovat, odedrela.

SPEEDY: doktorand ma mit normalni plat. kdyz dostane grant nebo uci, tak se te skole vyplati.

SPEEDY: měli by se podílet všichni doktorandi = všichni by měli dostat zaplaceno (byť imho ne 15000). Pokud by platili školné, peníze by se jenom přesouvaly tam a zase zpátky - není lepší jim nechat současný mizerný plat a na oplátku nechtít peníze od nich? Nevím, jak je to nastaveno v zahraničí; u nás musí student na řadě škol povinně odučit nějaká cvičení a těžko po něm můžeš chtít, aby si platil za možnost pracovat. Pokud by magisterští a bakalářští studenti také ve škole zároveň povinně pracovali, imho by bylo nevhodné chtít školné i od nich - svou investici by si odpracovali.

FLIXONASE: haha, mam podobne zkusenosti, takže mohu pouze inteligentne prohlasit, ze to je na hovno a nelepsi se to.

JELENA: Doktorand je stale student, jestli se podili na vyuce, ma za to dostat zaplaceno, jestli se podili na vyzkumu, ma mit podil z grantu. Ale jako student stale vyuziva sluzeb skoly. V zemich, kde se plati skolne, se plati skolne i za doktorandske studium zcela bezne.

SPEEDY: doktorand se už podílí na chodu školy (vede praktika, bakalářky, pracuje ve výzkumu). Tam už školné není na místě - naopak, je to levná pracovní síla :)

FLIXONASE: Jsi i pro skolne pro doktorandy?

FLIXONASE: To teda nevím, kdo by třeba u nás vedl bakalářky. Mně ji vedl profesor a jsem tomu ráda. Pokud chce, proč ne. Btw. já jsem si napsala grant a přiklepli mi ho s 60.000 na rok jenom na můj plat. Jde to... A články, no, my bojujeme s mezioborovostí našeho výzkumu, ale stejně čas od času něco někam procpem - já jsem teprve ve čtvrťáku, ale už bych měla mít jednu publikaci společnou s mým školitelem na cestě a na dalších dvou se pracuje s dalšími kolegy... asi to taky občas chce trochu sebezapření a práci na něčem jiném, než je primárně mojí oblastí. Já letos psala žádost o GAČR na svého šéfa a kolegovi jsem ji celou překládala - takže když aspoň nějakou dostaneme, budu na výplatní pásce. Taky bych si mohla říct, že to není moje práce, a dělat jenom na svém výzkumu, ale pak nemůžu fňukat, že nemám peníze... Mně se tohle vůbec tak nějak nelíbí - přece pokud se seženou grantové peníze pro laborku, tak není problém, aby šéf přerozděloval peníze i podle toho, kolik práce mu díky snaze doktorandů ubylo s bakalářkami. Ale nařizovat to shora? Proboha proč?

Osobně bych byla velmi nakloněná tomu, aby se zvýšil příliv peněz právě do těch grantů atd. - aby lidi, co skutečně dělají rozumný výzkum, mohli být slušně zaplaceni (a aby si šéfové laborek mohli držet své výzkumné doktorandské týmy). To by mělo jít ze školného a jistě by to velmi zlepšilo situaci. Ale defaultně to rozhazovat doktorandům ani náhodou (a to se na doktorandský sama chystám za rok nastoupit).


GREATDRAKE: Promiň, už jsem to měla rozepsané, když jsem si všimla tvého příspěvku, tak to ještě odešlu (protože si myslím, že to s tématem přeci jenom souvisí), ale dál už mlčím :)

GREATDRAKE: Chci tím vyjádřit pouze to, že jsem pro školné, které nebude nahrazovat peníze od státu, ale bude doplňovat tyto prostředky a zároveň půjdou tyto prostředky do rozvoje lidských zdrojů a podporu studentů - stipendia (pokud nemáš peníze, tak buď makej a nebo se dobře uč) a snížení poměru pedagog:student.

FLIXONASE:
JELENA:

je to sice dozajista zajímavé téma, ale z hlediska školného na VŠ poněkud okrajové.

FLIXONASE: do velké míry s tebou souhlasím, ale 15.000 bych doktorandovi defaultně fakt nedávala (ne na každé škole je toho k vedení tolik a aktuálně mám zkušenosti třeba s doktorandy, kteří dělají kulové a mají tu z nás nejvíc, právě kvůli tomu stípku) - spíš bych rozšířila možnosti získávání grantů. Když má někdo dobré téma na dizertaci, měl by mít šanci na to dostat peníze a doktorandské stipendium mít právě jako odměnu za to, že se mimo dizertace věnuje i nějaké té činnosti navíc (vedení bakalářek) apod.

V záhlaví je nová anketa...
Stará, uzavřená je k nalezení na homepage.

T_O_M: souhlasím. na této škole jsem strávila rok a půl života, a poté studium vzdala. brigádničit se absolutně nedá, škola zabere veškerý volný čas.

RUDOLF: není to jen problém podfinancování škol - ta pravidla jsou takto nastavena i proto, že stát má zájem, aby studovalo co nejvíc lidí. Chce to tak. Imho je to celé řešené špatně.

To je samozřejmě otázka praktického provedení výběru školného. Imho by to mělo být tak, aby peníze přecházely z velké části tam, kde se o nábor studentů zasloužili (například kvalitou pracoviště). U nás (PřF UK) bych to viděla na peníze za bakalářské studium rovnoměrně rozdělit po fakultě podle toho, jak se které pracoviště podílí na výuce, potom za magisterské studium - peníze tam, kam studenti reálně nastupují (včetně přerozdělení části peněz na AV, pokud student dělá diplomku tam.)

IKARIE: btw.. není to zuzka?:-)
JELENA: není nutnost nabírat kvanta studentů právě problém podfinancování škol?

A další obecná připomínka, bude katedra skutečně motivovaná k zlepšení práce, když vůbec není jasné jaká část z oněch 10k k ní dorazí? Např. u hum.oborů se sníženým koeficientem na studentu dorazí zanedbatelné minimum. Tj. půjdou peníze skutečně na moji katedru? A nespolkne je náhodou univerzitní přerozdělování?

HOOLIGAN: Kazdy ma pravo jit studovat co chce a naopak nikdo nema pravo ho v jeho svobodne volbe jakkoli omezovat.

Tohle je krásný, leč v reálné společnosti naprosto nedosažitelný ideál, který by znamenal mj. zrušení přijímacích zkoušek, právo na vysokoškolské vzdělaní i pro osoby s notně sníženou inteligencí, povinnost státu zaplatit druhotné výdaje spojené se vzděláním studentům, kteří nemají finance ani na ně (ubytování na koleji pro studenty z chudých poměrů zdarma) a povinnost státu zařídit dostatečnou kapacitu všech oborů (včetně těch, jejichž absolventů je třeba zcela minimálně), aby je mohl studovat každý, kdo chce (v extrémním případě když se najednou 100.000 lidí v jednom roce rozhodne jít studovat egyptologii, stát musí povinně rozšířit kapacitu českých kateder egyptologie, aby to těmto lidem bylo umožněno - nemáme přece právo jejich svobodnou volbu VŠ vzdělání narušit jenom kvůli tomu, že jsou naše kapacity v tomto oboru nedostatečné).

Přesně k tomuto v současnosti směřujeme rušením či zjednodušováním přijímacích zkoušek v honbě za studenty a státními dotacemi na zapsaného studenta. A když se potom člověk rozhlídne po prvních ročnícíh - ach bože! Mě by, pokud zachováme současný trend snižování průměrné inteligence nastupujících studentů, docela zajímalo, kdo je bude v budoucnu učit. Protože co tak slýchám kolem sebe, řadu vyučujících přednášení přestává bavit (neb kdo má překřikovat tu naprosto nesoustředěnou bandu bez zájmu o předmět - ani sebelepší přednášející nestačí na někoho, komu je celá látka upřímně fuk). Já mám od příštího roku začít učit v rámci cviček z evoluční biologie a fakt se na to netěším - myslím, že mám na svých přednáškách pro laiky například v rámci festivalu fantazie soustředěnější a zvídavější publikum, než budu mít tady.

- právě tohle podle mne může školné změnit. Pokud si budu školu platit, budu za to chtít něco dostat (vzdělání) a pokud nejsem úplnej pitomec, tak mi dojde, že vzdělávání se není jednostranný proces: potřebujeme obě strany, studenta a školu. Škola má dodat co možná nejlepší prostředky ke vzdělání (skripta, přednášky, cvičení, konzultace), student má dodat aktivní zájem, pozornost, čas. Zatím mám pocit, že jsme přesně na úrovni "tsche, já mám právo si tu dělat co chci, a vy mne nemůžete omezovat. Nedokončím? Moje věc. Ale teď mne tu nechte pár let o přednáškách svačit a probírat milostný život." - Netýká se to všech, je tu stále spousta opravdu inteligentních studentů, kteří mají zájem a skutečně tu něco dělají (možná, že by jim ale více financí do školství umožnilo dělat ještě víc - třeba by mohli dostávat peníze za práci v laborce, místo aby odpoledne prodávali hamburgery), ale s otevíráním přijímačkových vrat dokořán zastoupení flákačů a "méně inteligentních" lidí roste. Když budou vědět, že je čekají splátky za studia a že tedy potřebují dosáhnout kvalitního vzdělání, které jim umožní získat lépe placenou práci, bude jejich přístup jiný. Alespoň u některých. Alespoň doufám.