KUBZ:
Zdravím Kubz,
máte nejspíše pravdu. Ohledně zavádění školného, resp. reformy vzdělavání a vědy, po česku moc nechápu ten důraz na technické obory a cílenou likvidaci humanitních oborů (například metodika hodnocení vědy dává mnohem víc bodů za nejasně definovaný funkční prototyp či software než za knihu). Proč, to se pokusím ukázat níže.
Bílá kniha (dále BKTV) uvádí, že je málo absolventů technik, plánované prohlášení vlády přímo jmenuje technické obory jako strategické, podle ex-ministryně Kopicové průmysl strádá nedostatkem pracovních sil. Dokument, o který explicite opírá svá tvrzení BKTV, se jmenuje Strategické potřeby průmyslu v letech 2008-2011 (
http://www.spcr.cz/cz/dokumenty/snemy/vh_071030/strategie_sp_08_11.pdf) a jeho autorem je Svaz průmyslu a dopravy. Jedná se o devíti stránkovou deklaraci, kde se v bodech - bez metody a analýz - mluví o tom, co je třeba. Je to prostě vyjádření přání občanského sdružení, nic víc, nic míň.
Autoři BKTV ale podivným způsobem přehlédli jiný dokument, resp. jiné - tentokrát opravdové - výzkumy. Od roku 2002 totiž existují velmi solidní data o zaměstnatelnosti absolventů podle univerzit a fakult (
http://www.strediskovzdelavacipolitiky.info/download/Absolventi%20VS%202009%20Zprava%20Jan10.pdf). Tato studie jasně ukazuje, že trh jeví o některé technické obory spíše nezájem.
Tabulka míry nezaměstnanosti absolventů ukazuje, že tato je u UK 1,1%, u FFUK 2%, zatímco ČVUT má míru 2,8%, tamní fakulta strojní 5,1 %, architekti 3,7 %. TU Liberec (znalci vědí, že jejich lidé sedí v různých orgánech ovlivňujících reformy) má tuto míru 3,9 %.
Jasně je i to, že
o studium technických oborů nemají velký zájem ani uchazeči , neboť právě jejich malý počet stojí za tím, že tam často nejsou ani přijímačky, ale hlavně situace, kdy VŠ dostávají peníze hlavně podle počtu studentů (tzv. normativ) technikám nakloněna není. Demografický vývoj může způsobit "vymření" některých pracovišť.
Shrnuto, na trhu práce absolventi technik nijak výrazně neabsentují, uchazeči o tyto obory enormní zájem nemají. Vláda přesto nekriticky přijímá přání Svazu průmyslu a dopravy. Odtud myšlenky na umělé a direktivní snižování školného u technik, zatímco humanitním oborů se nakáže mít školné vyšší. Tento způsob reformy není ani strategický, ani ideologický (neoliberální) - je to podlehnutí tlakům podnikatelské lobby.