No, mě jde spíš o to, jak vyřešit konflikt pravidel:
1) rozděluj větu logicky (i.e. nejlépe po vedlejších větách, držet přívlastek u řídícího jména atp.)
2) udělej horní řádek menší než spodní a vůbec moc nezaahuj do obrazu
3) neměj moc dlouhé řádky.
Takže zvláště, když titulky přímo vpaluju do obrazu (což děláme celkem často), radši tam dám jeden 45 znakový řádek, než dva 22 znakové (zvlášť když ta věta nejde moc inteligentně rozdělit). Vlastně jsem se posunul k tomu, že 40 znaků vnímám jako měkký limit, jehož překročení o znak nebo dva nevadí, ale víc už většinou řeším, když to není moc namáhavé (v souladu s minimaxem :-) ). Jak ale říkám, to platí jenom, když mám kontrolu nad tím, jak budou titulky v obrazu umítěné.
Taky mi přijde, že záleží na tom, kam je to určené. Pokud to je do kina, pohyb očí mi přijde jako hodně dobrý argument, ale pokud se na to budou lidi dívat na počítačích atp.