Napsal jinam:
Zvlastni weelet, Mia vnima kazde slovo, co reknu, je v tom veku vzdoru proti mame, ale jak jsem ji vzacny, je to jine... nic mi neodmitne, a to co ted napisu, neni vsechno o cem mluvime, vynechavam psy, vtipy, to, za Adla je vlastne jeji nevlastni mama, covid, dalsi vtipy...
Vari semnou francozske consome, 1/2den prace, pac prai a je hnusne.
Pak ji ucim zachazet se psem po dobrem
Pak projdem jeji skolu, bavi ji chemie, programovani a jazyk (eng., nem ji moc nejde), pta se me, co ma delat, rikam ji programovat, nebo zdravotni sestra, vererinar, proste lecit, nezanedbavat anglictinu... nasledne 15min mluvime pouze anglicky, a mluvi lip jak ja
Pak prochazime okolo kostela, ukecam kostelni babu, ze nas pusti dovnitr, neseptame, i kdyz ja se krizuju, coz je moje sundani capky, kde mam byt klobouk na hlave...
Stojime pred vitrazemi a ja ji vysvetluju ikonografii, jako princip, i kazdeho svateho zvladt, vsechny je znam, krom sv.bernarda
Placka za nami prijde, zda se budem brat v kostele, ja na to, ze jsem cerstve ozeneny, na urade, ale talir jeste rozbijem, tudiz jude.. a ze jsem v jinem svatostanku, ale to neznamena, ze se nemodlim...
Vypadlo z ni, ze ma syna, kterej je 2roky na medicine, a chtel by do jude komunity (Vrutky, kde sd nachazime jsou puvodne jude mesto, nez je “na straz” darovali do koncentraku za 10 latych/marek jednoho, klecim asi 200m od synagogy, dnes verejne knihovny, vsechny domy, co tu byly, jsou ex jude...
No nic, dam ji svou navstivenku, anecitim pokrytectvi, nekdo mlady citi neco co bylo, a chce vedet, ja vim, pomahal jsem o mestecku tocit dokument,...
Mia je nadsena, ze vsude nachazim pratele (ja bych to tak nenazval, ale do motliteben i do pokoju pro hosty opravdu muzu ja i lide semnou, vzdy)...
Jdem po lukach a ja ji ukazuju kontryhel na bolestivou menstruaci a snadny porod, matu, trezalku kdyz cloveku neni dobre, kostival, kdyz jej boli kliuby, pac moc spal v mokru a na zemi, mesicek, co jeste nekvete na popaleniny.
Prochazime hrbitov a ja vykladam o partizanech a slovenskem narodnim povstani, o rodinach, ktere jsem nasel v knihovne i o sevci a kozeluhovi, ktery z lesu cerpal kuru z buku, kterou se luhovalo a ciniloovci rouno, ukazuju ji, jak se dela vlna a jak slovensky kozisek. Vykladam ji o fujare a o koncovce, pastevske pistalce, se spatnym ladenim ji jednu vyrobim.
Bohuzel na nic nehraju.
Vykladam ji v kostele, ze mama (babicka) hravala na varhany, nez se rozvedla...
Vracime se k tomu, ze hlida doma consome, ja si jdu dat panaka borovicky, sehnat ovci syr na cestu domu a tecou mi slzy.
Treba tady zustane jedna, co nezapomena, ale jinak ze zbytku synagogy je nalevna pro luzu, v kostele se nudi z povinosti a ovce maji zanet kloubu i vemen.
Tak jsem na Slovensku, a vidim i mluvim.