Furt krasne

Krasne poranu

Jinak bezva je, ze do predsinky fjalravenackyho stanu (2predsinky, 2vychody, stoji sam, ale je lepsi jej kotvit, treba v bource)... tak se vlezou 2 sheltie, na jednu stranu, a barzoj (200x90cm) do druhe...

Prechod hranice

„Vyšli na rynek. Chlapec si zakryl rukávem ústa a nos. Na šibenici zde viselo několik mrtvol. Některé z nich, jak prozrazoval jejich vzhled a zá-

pach, tu již visely dost dlouho.

„Ten,“ ukázal na jednoho oběšence Dennis a zároveň druhou rukou odháněl dorážející mouchy, „psal na zdech a plotech hlúpé nápisy. Hen ten tvrdil, že“

„vojna je panská zábava a že nilfgaardský voják je stejný chudák jako on a nejni jeho nepřítel. Ten zas dával v hospodě hádanku: Co je to píka? Zbraň panstva, která má chudáka na každém konci. A hen ta roba na kraji vedla pojízdný hampejz, který ozdobila nápisem: Užij si, vojáčku, dneska. Zítra už může být pozdě.“

„Jenom zato…“

Citace z knihy
Saga o zaklinaci V - Pani jezera
Andrzej Sapkowski

Valka je vul, ale...


„Různou svoloč teď na cestách potkáváme,“ ohlédl se přes rameno jeho druh. „Každá obec, která má povinnost vyslat rekruty, s radostí využije té příležitosti, aby se zbavila nejhorších místních pobudů a darmožroutů. Však už je na cvičáku frajtr postaví do latě a holí do nich natluče disciplínu. Každý šmejd se naučí poslouchat, když se párkrát proběhne uličkou…”
„Já nejsem nuceně odveden,“ pospíšil si Jarre s vysvětlením, „Chci se přihlásit jako dobrovolník.“

„Hned jsem si všiml,“ podíval se na něho lancknecht, „že jsi z jiného těsta než ti neřádi. Tak proč, u všech hromů, táhneš s nimi?“

„Náhoda nás svedla dohromady.“

„Viděl jsem už hodně takových,“ poznamenal zkušený voják vážně,

„které náhoda svedla dohromady a zavedla je až na šibenici. Vezmi si z toho ponaučení, chlapče.“

Citace z knihy
Saga o zaklinaci V - Pani jezera
Andrzej Sapkowski

Napsal jinam:


Zvlastni weelet, Mia vnima kazde slovo, co reknu, je v tom veku vzdoru proti mame, ale jak jsem ji vzacny, je to jine... nic mi neodmitne, a to co ted napisu, neni vsechno o cem mluvime, vynechavam psy, vtipy, to, za Adla je vlastne jeji nevlastni mama, covid, dalsi vtipy...

Vari semnou francozske consome, 1/2den prace, pac prai a je hnusne.

Pak ji ucim zachazet se psem po dobrem

Pak projdem jeji skolu, bavi ji chemie, programovani a jazyk (eng., nem ji moc nejde), pta se me, co ma delat, rikam ji programovat, nebo zdravotni sestra, vererinar, proste lecit, nezanedbavat anglictinu... nasledne 15min mluvime pouze anglicky, a mluvi lip jak ja

Pak prochazime okolo kostela, ukecam kostelni babu, ze nas pusti dovnitr, neseptame, i kdyz ja se krizuju, coz je moje sundani capky, kde mam byt klobouk na hlave...

Stojime pred vitrazemi a ja ji vysvetluju ikonografii, jako princip, i kazdeho svateho zvladt, vsechny je znam, krom sv.bernarda

Placka za nami prijde, zda se budem brat v kostele, ja na to, ze jsem cerstve ozeneny, na urade, ale talir jeste rozbijem, tudiz jude.. a ze jsem v jinem svatostanku, ale to neznamena, ze se nemodlim...

Vypadlo z ni, ze ma syna, kterej je 2roky na medicine, a chtel by do jude komunity (Vrutky, kde sd nachazime jsou puvodne jude mesto, nez je “na straz” darovali do koncentraku za 10 latych/marek jednoho, klecim asi 200m od synagogy, dnes verejne knihovny, vsechny domy, co tu byly, jsou ex jude...

No nic, dam ji svou navstivenku, anecitim pokrytectvi, nekdo mlady citi neco co bylo, a chce vedet, ja vim, pomahal jsem o mestecku tocit dokument,...

Mia je nadsena, ze vsude nachazim pratele (ja bych to tak nenazval, ale do motliteben i do pokoju pro hosty opravdu muzu ja i lide semnou, vzdy)...

Jdem po lukach a ja ji ukazuju kontryhel na bolestivou menstruaci a snadny porod, matu, trezalku kdyz cloveku neni dobre, kostival, kdyz jej boli kliuby, pac moc spal v mokru a na zemi, mesicek, co jeste nekvete na popaleniny.

Prochazime hrbitov a ja vykladam o partizanech a slovenskem narodnim povstani, o rodinach, ktere jsem nasel v knihovne i o sevci a kozeluhovi, ktery z lesu cerpal kuru z buku, kterou se luhovalo a ciniloovci rouno, ukazuju ji, jak se dela vlna a jak slovensky kozisek. Vykladam ji o fujare a o koncovce, pastevske pistalce, se spatnym ladenim ji jednu vyrobim.

Bohuzel na nic nehraju.

Vykladam ji v kostele, ze mama (babicka) hravala na varhany, nez se rozvedla...

Vracime se k tomu, ze hlida doma consome, ja si jdu dat panaka borovicky, sehnat ovci syr na cestu domu a tecou mi slzy.

Treba tady zustane jedna, co nezapomena, ale jinak ze zbytku synagogy je nalevna pro luzu, v kostele se nudi z povinosti a ovce maji zanet kloubu i vemen.

Tak jsem na Slovensku, a vidim i mluvim.