A vubec: z5 k tomu okradani, pac v bojovani jsem nastesti vice mene teoretik, a rad jim zustanu.
Jak resit okradani?
Pripadne mi to jako hrozne dulezite tema.
Situace: mam na zadech bagl se vsim. Prisel jsem do mesta, po vlastnich, nic nechci postradat, co jo, mam v kapsach, abych to vymenil za jidlo.
Nemam palnou, nemam kamarada.
Bagl ma 55+10l, tudiz je relativne neskladny.
Co udelam?
Rekneme, ze situace je takova, ze uz mi nevadi rozbit okno, pripadne neco ukrast.
Me napada reseni, schovat veci v cizim dome, ktery si pamatuju a nicim nevybocuje. Napada me, schovat bagl treba do podvozku nakladaku, nejhur pod auto.
Zkousel jsem bagl zakopat, a to je netrivialni, na jednu noc je to overkill a potrebujes nastroje.
Zkousel jsem bagl povesit mimo line of sight, treba na strom, to nefunguje na jihu, nemaj casto stromy a na palme to nefunguje (nemluve o tom, ze na ni neumim dost ucinne splhat).
Jak se tohle resi? Treba na vojenskym cviceni. Chapu, ze dneska uz jsou v armade jini lidi, ale Dezo a Fero proste muzou chtit moji lzicku. Ja jim to nezazlivam, ja zas chci jejich rozchozenejsi boty.
Jak se tohle resi treba na kasinu.
Dat si dulezite treba pri spani pod hlavu je tricky, za a) otrly zlodej te neprestane okradat ani, kdyz se vzbudis, to se mi stalo, nezvylezes ze spacaku, ma veci z horni casti baglu a zdrha... kdyz jej budes pronasledovat, prijdes k uhone a o zbytek baglu
B) je strasne nebezpecne se o veci porvat, clovek, co krade, je ochoten o lup vetsinou bojovat (stalo se mi v Uruguay, ze se mi typ snazil strhnout fotak z ramene, jenze necekal, ze jej mam krizem, drzel dobre.. typek byl zoufaly a misto aby chytil a zdrhal, povesil se mi na fotak a tahal dal. Dav se rozestoupil (bylo to na trzisti) a nikdo nedelal nic. Parkrat jsem jej kopnul do kolen, v teniskach nic moc. Pak me za snuru fotaku strhnul na zem, a tam jsme si jeste chvili davali pestickama a loktama. Pak se vzpamatoval a utek. Dlouhych 20-30vterin. Lidi mi pak rikali, ze jsem se nemel rvat, ze moh vyndat gun a zacit strilet. To mi v te dobe vubec nedoslo. Ja se ani nechtel rvat, jen on mi to dovolil. Ale priste bych ozelel fotak, ciste pro bezpeci)...
Tzn: jak se zbavit veci, kdyz o ne nechci prijit? V hotelu je to problem. Maj trezor, ale hotelovi zlodeji je umi otevrit. Pas lepim kobercovkou na necekana mista, stejne jako prachy a nahradni kreditku. Obecne nelitam s vecma, o ktery nechci prijit.
Ale kam s tim? V dobe miru proste skrinky na nadru, trezor hotelu (ne ten ve skrini) a ozelet co neuhlidas.
Jenze v dobe zla o nic prijit nechces.
Uvazoval jsem, ze by mohlo byt uzitecne umet otvirat kanaly, pripadne ruzne skrine (elektricke rozvodny), uvazoval jsem nad vyhozenim baglu do odpadku... ale to zavani pruserem... nekdo muze v odpadkach hledat stesti.
Uvazoval jsem, ze by mohlo byt uzitecne hodit bagl nekam na strechu, ale bude furt videt.
Hodit batoh nekam za zahradni zed a doufat, ze nikdo neni doma, a neni tam pes...
Nevim, neco uzitecneho... byt lepsi s auto-zamky, proste bych ukrad auto, a veci mu dal do kufru, ale tak dobry nejsem, vetsinu autozamku dnes nedokazu dat v rozumnem case.
Kam schovat veci, kdyz je nutne potrebuju, ale musim byt jinde?
Nejake napady?
A to i pro dobu miru i pro dobu pruseru.
Samo nejlip je mit kamarada ani pes neni blbej, ale to nemas dycky.
Kdyztak, pokud je to fakt dobry trik, tak klidne do posty.
Posledni storka, jeden z mala survivalu o zivot, ale v miru, trochu offtopic:
Sbalil jsem kamaradovi holku, jmenovala se Jennefer, byla z Parize a suprove zonglovala. Pac se potrebovala dostat do Krakowa a ja nemel na vlak, tak, ze jdem stopovat. Z centra Moravy jsme byli v Krakove cca za 5h, poprve jsem sedel v aute, co jelo pres 200 (a vlastne mozna naposled, zatim).
Jeneffer se toho nebala: kde budem spat? Na nadrazi v tunelu, co vede k vlakum (jako jo, bylo tam sucho a cisto, ale uz tam nastal problem, kam s vecma, nastesti jsem mel tehda jen vojenske zebradlo a spacak, ale ona ne. Takze bagl mezi sebe a tulit se k nemu.). V 4 rano nas stejne vyrazili policajti. Nasel jsem lepsi spani, ale to je trik, o kterem nechci mluvit, pac furt funguje.
Rano jsme se na nadr vratili a dojidali jsme jidla od slusne vypadajicich lidi v nadrazce. Pak jsme sli do centra Krakowa, ja chtel do galerii a ona sla schanet penize zonglovanim do parku.
Pak zacalo prset.
Mel jsem derave kanady, takze mi bylo zima a mokro. Mel jsem jinak jen mikinu s kapuci a kosili holandske armady (doporucuju, misto zipu a knofliku maj patentky, vydrzi to vsechno... moc prakticky vystrojni kus).
No jenze ono neprestalo prset fakt dlouho. Tyden a furt chcalo.
Byli jsme v nejake vesnicce kousek od Lublinu, krasna oblast, stredoveka namesti, jezera, luzni lesy... polaci desne valej vodku, coz me sralo, pac pak na me byli agresivni a sli po Jennefer. Odnekud jsme zdrhli, pac na te chate se schilovalo ke skupinovemu znasilneni.
Furt jen zebradlo, ted uz s 2 flaskama vypujcene vodky.
Furt chcalo.
Nebylo kde prespat, takze zastavka.
Najednou nas nekdo budi, byli jsme trochu naliti, oba jsme nastesti usnuli v hadrach, ja spal v botach, aby uschly.
“
Vstavejte, utikejte!!! Delej delej, vypadni!”
Myslel jsem, ze je to stara, nebo nas mistni v zastavce nechtej, ale nakonec nas donutili utect. Jenn si nestihla vzit bagl, pc uz tam bylo moc agrese, ja vzal aspon svuj spacak a zebradlo.
Vybehli jsme do deste a za nama lidi, co nas budili.
A pak se to stalo: nekde mozna nevydrzela hraz, ale spis meli v dedince potok.
Bleskova povoden. Zastavku jsme videli z domu, kam jsem vrazil durch dvere, pac jsem se fakt bal, ze dostanem vyprask a chtel jsem kdyztak kricet v dome, treba by nam nekdo pomoh.
Jenze oni nam zachranili zivot. Behem peti minut byla zastavka pod vodou. Utopili bychom se jako krysy.
Od te doby jsme meli jen mou vojenskou kosili a spacak. Nastesti po par dnech se k Jenn pridali kamosi, taky Francouzi, a dali ji veci, penize... doklady a listky na vlak mela. Casem jsme se rozesli. Nechala mi hrst zlotych a ja pak zkoncil na stopu domu s australanem, co furt rikal clicks misto kilometers, a vzal me podivat se do koncentraku, kam smeroval jako na vylet.
Dal mi pak hromadu zlotych a dovez me az do Czesina-Tesina, i kdyz si zajel.
Zlote jsem si nechal a ukecal pruvodciho, ze az domu muzu jet vlakem na cerno.
Kazdopadne bejt na rozvodnene Visle bez penez, bez hader, v desti, ve vlacich na cerno, s holkou, co prisla o vsechno (jakoze i o malovatka, zrcatko a vytrhavac na oboci - bez toho zadna punkacka, co spi na nadrech nemuze vydrzet). A malem se utopit, to byl fakt hustej zazitek.
Dodneska vidim sam sebe z venku, jak sedim na chodbe baraku a vidim, jak se voda vali pres namesticko, zastavku, pres jeji veci, pres auta. Svitily tehda lampy, coz je zvlastni, ale povoden byla videt. Bylo to desive, a zvlastni.
Nekdo nam zachranil zivot, kdyz by o nas na zastavce nevedeli (a to jsme si mysleli, jak nejsme chytre nenapadni), byli bychom bradou hore.
Jinak od te doby mam rad polaky, ne mlade, ale starsi a stare. Vzdycky nam nekdo, za slusne poproseni, dal najist, dokonce nas nechavali i prespat. Na kazdem stopu me nebo nas vzali nekam na jidlo, byli hrozne hodni. A zachranili nam zivot.
Jinak Polsko je moc hezky.