MEJLA77: tohle je věc, která se nedá vyřešit pár odstavci textu, je to hrozně komplikované a podle mě daleko nebezpečnější, než nějaké dohody typu ACTA je to šílené zjednodušování, kterého jsme nyní svědkem v médiích, selektování společnosti na dobré a zlé, přesně podle černobílé šablony, kterou v posledních desetiletích svět tak rád užívá.
Především, když budu teď něco psát k tomu článku - asi nejnaivnější (a černobílé myšlení podporující) je poslední věta: "Jako by naše svoboda být svobodnými tak nějak končila…" My jsme nikdy žádnou reálnou svobodu neměli. Představa lidí, že žili, žijí a budou žít ve svobodných zřízeních je neuvěřitelně naivní. Hierarchie moci je něco, co nikdy nepatřilo do rukou mas a pokaždé, když ji nakrátko získaly, tak o ni velmi rychle přišly. Tím chci jen říct, že používat autorská práva a současné věci kolem toho jako demonstraci ztráty svobody je naivní, směšné, ale spíš smutné, protože je vidět, že ti, kteří to takhle interpretují, nedokážou dohlédnout ani za první roh. Svoboda lidí opravdu netkví v možnosti stahovat zdarma filmy, MP3 a fotky zdarma...
Je zase naivní si myslet, že bizarní soudní spory o autorská práva jsou najednou až teď, po podpisu těch dohod. To je prostě jen mediální fikce a blbnutí lidí. Od doby, kdy se copyright objevil v právu, se o něj denně soudí tisíce lidí, za nejrůznějších podmínek a situací. Není vůbec pravda, že se to najednou začalo dít až teď. A rozhodnutí soudu - najednou nějaký soud z UK má precedentní rozsudek? Ale no tak... Proč by najednou měl mít ten verdikt tak obrovskou důležitost, když jindy rozhodnutí soudů odmítáme vzít vůbec na vědomí? No protože se to hodí skvěle do toho mediálního mlejnku. Za týden ten rozsudek někdo zruší, ale o tom se už nikdo v médiích nedozví - je potřeba udržovat obraz skutečnosti tak, jak se hodí.
V tom článku jsou hrozné míchanice úplně nesouvisejících věcí, např: "do řad potenciálních zločinců vhání miliony lidí, kteří si někdy vyfotili Hradčany, Eiffelovku nebo pyramidy" a pak to dá do vztahu ke konfliktu, který nastal mezi komerčními subjekty, které se perou o místo na trhu a copyright je samozřejmě vítanou zbraní v boji proti konkurenci. Nikdy nebude probíhat žádný soud, který by dal precedentní výsledek pokud bude jeden turista žalovat jiného za to, že má podobnou fotku, prostě nebude, a stavět tak takhle celou situaci mi přijde na hranici vytváření poplašné zprávy. Pokud jednou vlezete do byznysu s nějakými materiály, tak MUSÍTE počítat s tím, že se někdo může pokusit zpochybnit vaše práva s nimi disponovat.. proboha, ale o tohle se lidi soudili už před sto lety!
Ten výrok soudu je samozřejmě bizarní, ale není o nic bizarnější, než výroky soudu třeba v trestním právu, kdy loupežný vrah babičky dostane 5let nebo člověk, co okradl lidi o 20mega dostane podmínku. Bizarními výroky soudu se svět jenom hemží, ale my si, abychom zachovali černobílé myšlení, vytáhneme přesně ten, který potřebujeme! A ohneme realitu tak, aby vypadala jinak, než ve skutečnosti je. A to je přesně případ tohohle článku, případně dalších mediálních masáží o konci svobodného světa (který nikdy neexistoval).
A ještě trochu k těm přirovnáním, co jsi použil, nezlob se na mě, ale tohle je demagogie: "to bychom mohli prohlásit za zločince mnichy, kteří ve středověku opisovali knihy" - to přece nemůžeš srovnávat - ti to opisovali proto, že nebyl ještě vynalezený knihtisk, a ruční opisy byly jedinou možností, jak rozmnožit důležité listiny - ti mniši nebyli nic jiného, než středověká náhrada kopírky, tam žádné osobnostní nebo výtvarné ambice nebyly. A naopak jedinečné výtvarné práce typu kodexů atd. existují v jednom kuse, a pokud by je už někdo opisoval, tak proto, že šlo o uchování jedinečné vzácnosti, a ne pro parazitování na myšlenkách jiného. A nemluvě o tom, že ve středověku bylo pojetí tvorby nebo dokonce umění úplně odlišné od toho dnes. Podobně zcestné je to přirovnání k impresionismu, koukni se na celé ty školy autorů v renesanci, nebo v baroku, kolik jich je, a jak podobný měli výtvarný projev - ale to je kontext doby, nelze si myslet, že dějiny umění jsou dlážděné naprosto odlišnými charaktery a přístupy tvorby. A taky si nemyslím, že dnešní pobláznění konzumní a komerční pojetí života a všeho co s ním souvisí, by mohlo být retroaktivní.
No a teď ještě něco tedy osobnějšího - podle mě není problém těhle dohod vůbec v autorském právu. To je jen záminka. Ten, kdo podobné věci vytváří tím sleduje nějaký cíl. Proto bouřit se z pohledu autorských práv mi přijde krátkozraké, kdo to správně odhadl jsou lidé, kteří přenesli skryté věci v těch dohodách do dalších práv a zjistili, co všechno pak může konkrétní legislativa dělat. Pod záminkou boje proti padělkům a kopiím pak získávají určité mocenské struktury neobvyklé možnosti. A to je podle mě ten největší problém, ne to, že jeden turista má stejnou fotku jako druhý a soudí se kvůli tomu.
Já nejsem pro oslovské dodržování copyrightu jako svatého slova. Ale autor musí být nějak chráněn, protože jde o jeho nehmotné vlastnictví, ke kterému nějak dospěl. Je něco jiného, když si pár lidí stáhne tvůj obrázek a vylepí si výtisk v tělocvičně, protože se jim líbí a protože ty stěny tam jsou tak uniformní, mezi tím, když tvoji věc použije někdo, kdo díky jejímu potenciálu získá obohacení bez ohledu na to, abys o tom vůbec věděl. Já vůbec nechci vypadat jako nějaký kazatel autorského práva, to vůbec. Už proto, že tyhle věci jsou velmi komplikované, a nelze je vzít černobíle, je potřeba k nim přistupovat s rozumem, vyhnout se nesmyslným soudním výrokům, ale stejně tak mít možnost, jak autora ochránit proti zneužití jeho práce...
A nakonec ještě poznámka (neber to nějak osobně): "Já osobně se považuji spíše za řemeslníka, dostatečné je pro mě dostat za svou práci zaplacenou smluvenou cenu, další život výtvoru ponechávám jeho osudu... jakmile mám jednou zaplaceno, již to neřeším" - promiň, ale v tom případě ještě nejsi úplný řemeslník. Nechat svoji práci vlastnímu osudu, to je něco, co dobrý řemeslník neudělá, pokud si své práce cení a představuje pro něj hodnotu. Druhou věcí je to, že se tímhle evidentně připravuješ o výdělek, protože "dostat zaplacenou smluvenou cenu" rozhodně není vše, na co máš nárok. Zhotovení věci je jedna část, ale právě poskytnutí licence, tj. práv k užití té věci, je část druhá. Díky těm nenáviděným autorským právům se ti může klidně stát to, že vytvoříš nějakou věc, dostaneš za ni zaplaceno a na licencích dostaneš jednou tolik, s tím, že pokud se bude tvoje práce užívat dál, můžeš vydělat ještě víc. V podstatě jedna práce ti tak může vygenerovat násobný zisk, nebo postupný, podle toho, jak je licence formulovaná. Dělal sem věci, na kterých jsem na právech vydělal víc, než na nich samotných, nemluvě o jednom právním sporu, který díky autorským právům znamenalo odškodné, kterého bych se bez nich nikdy nedomohl.
A aby to nevypadalo, že všude za každým mým slovem je slovo peníze - jistě se najde dostatek "alternativních" troubů, kteří mě obviní z mamonářství s tím, že nemusíme mít přece za všechno peníze - peníze jsou jen prostředek, pokud žije člověk jen pro ně, je to špatně. Já za nimi ale vidím konkrétní věci, a byl bych blázen, kdybych, i přes to, že mi to licenční právo umožňuje, toho nevyužil. Většina autorů nejsou lidi, co chtějí díky silným zákonům vybouchat co nejvíc peněz a všem ostatním všechno zakázat. Ale právě výdělky jim umožňují mít čas na odpočinek, aby měli sílu na tvorbu nových věcí, umožňují jim cestovat, sebevzdělávat se, prostě se rozvíjet. A autoři potřebují mít svoje práva nějak ukotvená, stejně jako každý jiný. To, jak ta práva budou vypadat je už jinou věcí, ale apriori hodit autorská práva do stoupy, protože nás serou a my z nich, jako neautoři, nic nemáme, je nesmysl.