V Rusku měli něco, co bych úplně nenazvala marmeládou, ale po čem jsem se jako dítě mohla utlouct. Dělala to moje teta. Vareně se tomu říkalo, bylo to z višní, konzistence mezi hustým kompotem a řidší marmeládou a dávalo se to do čaje. Pokaždé když z Ruska dorazila zásoba, vzrostla moje spotřeba čaje exponenciálně.