STARE_CASY: Počítat to nebudu, ale menší cement zkusím:
I u normální hmoty je běžné, že nějaká část hmotnosti objektu je dána (relativistickou) energií jeho součástí. U atomových jader je ten podíl energie ještě celkem malý (součet klidových hmotností nukleonů se příliš neliší od hmotnosti jádra), ale u hadronů už je to naopak. Např. hmotnost protonu je dána z 99 procent kinetickou energií těch tří kvarků uvnitř a tím ansámblem gluonů, co to drží pohromadě,. A klidová hmotnost těch kvarků je jenom to zbylé procento hmotnosti protonu. Tohle ještě jde "změřit" dnešními urychlovači. (Malá odbočka: přijde mi celkem psycho, že parametry kvarků - spin, náboj, atd. - přispívají do výsledných hodnot pro proton jaksi "statisticky", tj. mají poměrně široké distribuce svých příspěvků. Takže pozorovaný výsledný spin, náboj, apod. protonu je jen průměrná hodnota, jak se to tam uvnitř všechno brutálně mele. Je to samozřejmě logické, když např. většina spinu protonu jde na vrub orbitálním momentům těch kvarků... )
Každopádně tady někde dnešní stav poznání má své neostré a stále se posouvající hranice. Ono se to dost blbě zkoumá, protože ta vnitřní struktura prostě nejde pozorovat přímo, ale jen velmi zprostředkovaně přes produkty energetických srážek a to modelovat, dopočítávat, dedukovat, ... A zatím jsou prostě stále mnohé otevřené otázky i ve struktuře protonu (např. v Drellově–Yanově procesu vychází příspevky jinak než 1/3 na kvark atd.). Je docela pravděpodobné, že se to časem podaří vybádat. Pak možná přijdou na řady otázky typu, zda třeba i kvarky mají nějakou vnitřní strukturu. No, ale leptony (elektrony), to je ještě o další level jinde.
Takže jak se v tom odkazovaném textu what if píše, nikdo nemá (a naprosto nemůže mít) tušení. U těch elektronů to prostě vychází o příliš mnoho řádů dál, než dosáhneme nebo kdekoliv vidíme. Jako kdyby nejrychlejší pohyb, který vůbec známe, byla rychlost pohybu hlemýždě. A chtěli bychom s fyzikou vybudovanou na takových znalostech zkoumat, co se bude dít při srážce dvou černých děr. Prostě může to být tak (nabitá černá díra) a nebo taky dost jinak (úplně jiná, nová fyzika, kterou neznáme, protože ty energie jsou zcela mimo dosah).