SALVATOR:

VONTRIX: a tak všichni studenti dostali zdarma i cennou lekci na pomezí teorie her a vysoké školy života.

ENDER: plzeňská práva?

to jsme měli zkoušku u kalvody z historické geologie, strašnej voser, šíleně postavenej test. nejen já, spousta dnešních geologů to nemohla udělat. byl poslední opravný termín, v půlce letních prázdnin, přišlo 15 lidí na jeden test. po testu všichni v depresi a nakonec na stránkách muni jsme to udělali všichni! :D

/nejlepší byl spolužák jarin, asi jako jedinej předmět za semestr udělal zkoušku z historické geologie, navíc to dal za 1-, stylem návratu z hospody, random to odškrtal a odešel první středem auly. další zkoušky pak nedal a vyhodili ho, ale jarinovi se povedlo odemknout "fuckin legend" achievement

já byla takhle na zkoušce z elektrotechniky, ale nějak mi nesedly otázky a bylo mi jasný, že tohle byla zkouška od slova zkusiti a nikoli zkoušeti, ale takový už je život studenta, že.
no a zkoušející na mě tak chvilku koukal a pak povídá "měl bych vám dát za čtyři, ale venku je hezky a já už chci jít domů, tak to vydělíme dvěma, berete?"

i vyučující jsou jen lidi! koneckonců, jak člověk stárne, občas se mu stane, že nějakého toho zkoušejícího na té či oné univerzitě má za kamaráda, a když ho pak vidí na kalbě a uvědomí si, že přesně před takovejma měl kdysi hrůzu... :-)

Ještě jeden, ten už teda z vejšky - zkouška z kriminologie:

zkoušející: "A jak je to u nás? U nás je počet vězňů k populaci spíš nízký nebo vysoký?"
já (nazdařbůh): "Já myslím, že u nás sedí míň lidí..."
zkoušející (pohled, ze kterého tuším, že b) bylo správně)
já (plynule doplním): "...než třeba v Rusku..."

výsledek - za 1 :-D

Snad pobaví, i když to není z výšky, ale jen z vyšší odborné:

Přijde za mnou ředitel a povídá: "Vy nemáte zápočet a známku z praktické přípravy!"
Já: "A sakra... to jsem asi zrovna neměl index."
Což jsem sám nevěděl, protože už to bylo dlouho, ale ředitel mi to věřil, protože věděl, že studuji poctivě, tak povídá: "Pan doktor zrovna učí v béčku prezenčáky, tak si tam skočte, ať vám to napíše."

Přijdu do béčka plného sedmnácti-osmnáctiletých telat:
"Pardon že ruším, pane doktore, ale vy jste mi nenapsal známku z praktické přípravy."
"Ježíšmarjá... a pamatuješ si, cos dostal?"
"No... já si hlavně nepamatuju, jestli jsem u té zkoušky byl."
(řehot ve třídě)
"Šmarjá... a chceš dvojku?"
"Tak se mne aspoň na něco zeptejte..."
"Já se tě ptám, jestli chceš dvojku!"
(třída se řeže smíchy)
"Dneska je hezkej den, dneska by to šlo..."

ZBYNEK: V poslednim roce, kdy jeste ucil profesor Vopenka na MFF Alternativni Teorii mnozin. V sale asi 30 studentu. Profesor rekl: "Myslim, ze sami vite, jak jste pripraveni, tak se tady prosim rozdelte, sem ti, co si mysli, ze maji za jedna, sem ti, co si mysli, ze dostanou dvojku a sem ti, co se citi na trojku."
Vetsina se postavila do fronty dva, nekolik odvazlivcu do fronty na jednicku a zbytek do fronty na trojku.
Profesor Vopenka pockal, az se vsichni roztridi. Pak pronesl: "Ti co se citi na jednicku, mi daji indexy, tem ji napisu a ostatni se posadte, vas vyzkousim."
A skutecne tak udelal.

Unix, test se psal na papír. Kritéria: zápočet dostane ten, kdo v testu prokáže, že má cenu ho pustit na zkoušku.
"Ale tak jo, tak já vám ten zápočet dám. Alespoň se kolega pobaví."

Já dostal zkoušku z mat. analýzy II, kde mi chyběly 2 body (triviální chyby při opisování) jen proto, že mám příšerný rukopis a zkoušející nechtěl luštit další moji písemku.