MHO: Ja si myslim, ze nejvice rozhozeni museli byt ti, kteri neovladaji procenta z hlavy
Na zacatku stoji, ze ti na uspesne slozeni maturitni zkousky staci 33 %. Pricemz maximalni pocet bodu je 50. Tedy 16,6 ~ 17 bodu.
Vidim, ze poslednich 10 otazek je tipovacka, zacnu tam.

SH_PANDA: dokonce je nekde petice aby se snizil ten minimalni pocet bodu.


Nazor manzelky, co se v tech testech s detma dlouhodobe hrabe:
Testy byly tezke v tom smyslu, ze letos pravdepodobne neprojde pres 20% z tech co delali tu zakladni statni maturitu. Dlouhodobe je to těsně pod 10%. Ta matika je volitelná, takže se na ni hlásí už studenti co se citi byti v matice lepsi.

Z faktického hlediska ty testy nebyly těžké matematicky, ale úlohy byly zadávané trochu jiným způsobem než v posledních letech a než to bylo ve cvičných příkladech. A byly typově trochu jiné.

Příklad:
- nikdy u maturity nebyla soustava lin. rovnic se třemi neznámými. Vždycky dvě. Letos byly poprvé tři. Sice tak triviální, že zjednodušení na dvě se udělalo skoro samo, ale studenty to rozhodí.
- typický příklad v anal. geom. byla vzdálenost bodu od přímky. Letos zadali dvě rovnoběžky a chtěli jejich vzdálenost. Studenti znají vzoreček vzdálenosti bodu od přímky, ale ne dvou rovnoběžných přímek.
- ....

V přípravě na testy se do těch dětí také cpe - nejdříve si to projděte a řešte co vidíte, že umíte. Pak se vraťte a dořešujte co neznáte. Takže to dítě vidí vzdálenost rovnoběžek, panika, to jsme se neučili, skáču. Neudělá ani tu sekundu úvahy, která by ho dovedla k tomu, že je to vlastně úloha na vzdálenost bodu od přímky. Takhle projde test a nevidí tam to na co se připravovalo. A to ho rozhodí.

Je to v principu špatně - maturita má být přibližně stejně těžká. Měřeno procentem lidí, kteří to nedají v daném roce. To by mělo být tak nějak stabilní nebo se vyvíjet trochu spojitě.

Ehm, nějak se mi to v hlavě vyzkratovalo a měl jsem pocit, že jde o přijímačkový test. Na konci gymplu/střední školy by si člověk s takovým zadáním měl poradit bez potíží.

ARCHIMEDES: pak by si to ale dost mozna zaslouzilo revizi zpusobu vyuky?
protoze pokud ma byt primarni ziskana schopnopst "prevedte slovni zadani na vstupni paramtery funkce", tak vyuka nemuze travit vetsinu casu na "tady mas cisla, spocitej vysledek"
nebo oblibene "tady je 5 typu beznych zadani, kdyz je formulovano "takhle" vem tyhle cisla a dosad, kdyz "takhle" tak dosad tyhle"
e.g. hura, spocital jsem vysledek, ale vetsinu casu jsem vubec netusil proc je takovy postup spravne. nicmene jako dite mam dalsi ukoly a jine starosti nez jit zjistovat proc to tak je

bavime se o studentech <15 let, tzn. nemuzu ocekavat prehled v oboru, nebo nadhled ziskany X roky praxe a pohledu do minulosti.
skola rika "nauc se A" a student se uci A, protoze vetsinou je skola jedina edukacni autorita kterou ma
a pak je trochu podraz, ze je X let pripravuju na A a kdyz prijde na zkousku, tak dostane B

Jo. Asi tak.
Dnes mám vzorečků plnou kalkulačku a rovnici zadám do Googlu. Na to nemusím pomalu ani umět psát.
Že máš nabifloný vzorečky je ti k prdu, když si neporadíš co s tím.
A je pravda, že "používání mozku" není ve škole samostatný předmět a v těch ostatních má velmi malou dotaci.

AXTHEB: Tady nesouhlasím, matematiku vnímám primárně jako metodu pro kvantifikaci obecného problému, takže schopnost převést slovní zadání do matematické podoby považuju za to nejdůležitější, co má matematika dávat nejen pro život, ale i z odborného hlediska. V jakémkoliv oboru de facto v praxi řešíš slovní (a občas vizuální) úlohy, velmi často ne zcela průsvitně zadané. Specifické řešení samotné je podle mě až pod tím, protože jakmile vím, jak kvantifikovat zadání, můžu často použít řešení několik, nezřídka i přibližných.
To, že děti nikdo neučí tu základní "matematizaci" uvažování, je hlavní problém. Není asi úplně fér, že to pak dopadne na děti u přijímaček a ne na ty kantory, co se neobtěžovali je to naučit.

AXTHEB: soucasti matematiky je i pochopeni problemu, analyza na jednotlive casti, a zpracovani. Nebo chces deti zkouset jen z kalkulu?

ERGOSUM: Jenže zkouška z matematiky má být zkouška z matematiky, ne příprava na život.

Mno, za ty peníze koupíš 2.6 kilo u jednoho, 2.5 kilo u druhého. U druhého potřebuješ dokoupit 100g, to je 24 korun.
Mě přijde, že tohle je něco, co by měl spočítat žák páté třídy.
Problém je, že to není úloha z matematiky, ale z porozumění textu.

Dá se to udělat ještě jednodušeji a jde to i z hlavy: mám 150/0.65; ten druhej prodává jednotku za 120,-, to je o pětinu míň než 150,-. Pětina ze 65 je 13.
Tj mám prodejce A 150/0.65 = 120/0.52, prodejce B 120/0.5. A rovnou vidím, že A je dražší, a to o 4%.

Což nemění nic na tom, že dát tohle, navíc formulované jako v tom zadání, jako úlohu 1, může jen sadista.

GILHAD: Ano. Základ je převést na kč/kg.
Jestli následuje 2,6 - 2,5 nebo 624 - 600 je technikálie.

ERGOSUM: Já šel celkem přímočaře,
jedno stojí za kilo 120/0.5=240,
druhé stojí za kilo 150/0.650=230.769
(dál si už názvy nepotřebuju pamatovat)
kdyby koupil dražší, zaplatil by víc 600*240/230.769=624.000
(a samozřejmě to házel do jednoduché kalkulačky, násobení s ocáskama snad už necvičíme) - sice nevím, kolik toho koupil na váhu, ale na to se zadání neptá.