DEETOMMY: zmenu vnimani (presne jak pises - takovej klid v hlave a ten nepretrzitej tok myslenek neni zdaleka tak obtezujici a silnej) jsem zacala cejtit treti den, ale rikam si, ze to je blbost, protoze nastup ucinku se uvadi v tejdnech, ne-li mesicich. a takova blbost, treba vcera jsem si rekla, ze umeju nadobi, sla jsem a umyla nadobi. pak jsem si rekla, ze vyperu a? vyprala jsem. pritom obycejne me v tom jit a udelat to, co jsem se rozhodla jit udelat, zdrzi tisic jinejch zbytecnejch veci a cinnosti vcetne totalniho mrhani casem, ze se k jednoduchy cinnosti nedokopu nakonec treba vubec. i kdyz je mozny, ze v tom maj prsty i ty antipsychotika, ktery beru 10 dnu a udajne prave presne na zmirneni toho toku myslenek hlavne pred spanim.

FAKE_DJ: huleni je imho jeden z pokusu o sebemedikaci - neco co te rychle uvolni ze stresu, uklidni mozek a z podstaty ti to pomaha soustredit se na neco (casto az moc)... Dlouhodoby ucinky na motivaci jsou ale celkem devastujici a jako adhd potrebujes imho tolik silny vule, kolik jenom dokazes posbirat. Takze nektery projevy imho umirnuje (prestanes bejt tolik hyper, zklidnis se, zjemnis emoce), jenze to ma svoji cenu - vyplacas si dost uz tak chabejch neurotransmiterovejch zasob, coz ti pak chybi. Nemuluve o posileni zapominani veci a povinnosti :) Takze imho s travou spis stridme.

Někdo se tu ptal na odbornou pomoc, se kterou řešim ADHD - po opakovanejch snahách si nějak pomoct sama nejrůznějšími způsoby jsem kontaktovala lidi od týhle stránky http://www.nepozornidospeli.cz/ Konkrétně mi to teda stálo za to, dohledat si na ně pracovní mejl, když mě na obecným kontaktu kliniky vyfuckovali :) Po otestování jsem chodila na tři měsíce do podpůrný skupiny se 4 dalšíma přímo tam, přičemž jakmile tenhle program (placenej pojišťovnou) skončil, domluvili jsme se na soukromým pokračování. A přijde mi, že mi to fakt pomáhá. Řešíme režim, jídlo, pohyb, případně účinky medikace, kterou někteří berou, různý fígle, jak se sebou pracovat, jak se nevystresovat nebo naopak neuprokrastinovat k smrti, dáváme si úkoly do příští schůzky a tak... (Mám teď třeba tak pořešený administrativní vopruzy, jako ještě nikdy v životě :) Přijde mi i zajímavý poslouchat, jaký problémy řešej ostatní - leccos máme společnýho. Je super, že tam můžete mluvit otevřeně a nikdo se na vás nedívá jako na retarda, že nezvládáte některý základní dospělácký úkony :) Jinak teď tuším rozeběhli další běh toho programu, nevím popravdě, kdy má být další. A nechci tvrdit, že je to zaručenej úspěch - dva lidi ze skupiny odpadli. Ale rozhodně to imho stojí za vyzkoušení.

POZITRON: u mě záleží na typu činnosti + motivaci. Tam, kde musím reagovat na neustálé změny, se soustředím bez potíží. Tam, kde jde stále o jeden typ činnosti, naprosto selhávám.