Díky za tip s bullet journal - zkouším to a funguje. První "systém" ever, co mi fakt funguje. Zatím. Je to hodně daný tím, že je to zábavný. Navíc jsem zjistila, že existujou stickerky, washi pásky speciálně na bullet journal atd a moje infantilní retardovaný já je nadšený, takže mi to asi nějakou chvíli vydrží :)

Taky procházím ofiko diagnostickým procesem na ADD a musím říct, že je to docela poučný :) ale zajímá mě jedna věc, na kterou jsem se zapomnela zeptat - kdyz mi to ofiko diagnostikujou, tak to pak budu muset mít ve zdravotní kartě? A dozví se to tak každej můj potenciální zaměstnavatel?

NEXEN: Ahoj Vítku, máme to dost podobně, ale já z toho radost nemám. Radši bych se obešel bez problém se soustředěním, bez utíkání myšlenek, bez nedokončených projektů, miniaturních i velkých, taky bez úzkostných až panických stavů, bez sebenenávisti, a bez sebemrskačství. Takže se postupně snažím tyhle neduhy zpracovat.

POZITRON: stres rozhodně nepomáhá. Když máš pak kolegy nebo nadřízené, co si myslí, že když děláš chyby, musí na tebe zatlačit, ať se víc snažíš, je to problém. Když pak vidí, že to nezabírá a tak to stupňují, je to docela v prdeli.

Je jasný, že permanentní pohoda jazzík není nikde, ale je to tak nějak o nastavení firemní kultury. Když je to na hranici šikany, je to blbý. Což je trochu loterie, protože se ti těžko povede zařídit, aby se k sobě lidi v práci chovali líp.

Hele já vůbec nemám problémy se o tom bavit, ale nejsem odvázaná z toho, že si to tu o mě bude moct vyfiltrovat celej nyx. Takže jsem založila privatni diskuz: [ Já si myslím, že.. - jéé tamhle letí motýll! ] - kde mi nějak přihlašte vy, co se stejně jako já zdráháte vytrubovat své zkušenosti do světa, ale jste je ochotni sdílet privátně užšímu kruhu lidí :)

ja bych docela chtela vratit to tema zamestnani, co tady probehlo pred nedavnem, protoze to docela resim. chapu, ze nikdo nechce zachazet do detailu, ale aspon okrajove. ja mam treba problem, ze kdyz jsem ve stresu, priznaky adhd se zhorsujou, neklid, prekotna mluva, nepretrzitej tok myslenek, casto se to rozjede az do uzkosti. kdyz jsem pred 2 rokama skoncila v blazinci, tak to bylo pote, co jsem se vratila z dovoleny do kanclu a tam na me cekaly hromady papiru a mailu, protoze kolegyne nehly prstem navic, i kdyz jsme na tom byly domluveny. kdyz jsem ve stresu, tak jsem jak na perniku, treba typicky statnice, tam jsem vzdy mluvila tak prekotne, ze me museli po kazdy druhy vete zastavovat. a tohle je velikej limit, co se tyce prace, protoze pozic, kde neni stres, moc neni. ja jsem si nasla praci v kanclu, kde je nuda, klid, pohoda, coz je na psychiku naprosto bozi, jenze zase je to takova prace trochu pro cvicenou opici, kde se zahazuju.
tak by me zajimalo, jak to maji ostatni lide s adhd.