• úvod
  • témata
  • události
  • tržiště
  • diskuze
  • nástěnka
  • přihlásit
    registrace
    ztracené heslo?
    UNREALONEAD(H)D - porucha pozornosti s hyperaktivitou i bez
    CEPAL
    CEPAL --- ---
    MAJKA: Teď uz 14 ale ty korektivni signály byla schopna vysílat cca od 7 let.

    Ve skole trpi ze je tam s extremne nedospele se chovajicimi miminy.
    MAJKA
    MAJKA --- ---
    CEPAL: husty :) kolik ji je :p
    CEPAL
    CEPAL --- ---
    MAJKA: Sorry Za zpozdeni v reakci.

    Treba se nepohodnem s partnerkou (neplanovane) pred dcerou a ja reknu neco co jsem rict nemel. Ujede mi to proste. A pritelkyne s pláčem uteče do loznice. A jak tam tak stojim, dcera rekne a hlavne telem pokune ve smyslu ‘tato asi bys mel jit za ni a zehlit to cos rekl’ ... tohle je ale uz teochu extremni a stalo se to jednou.

    Nebo jsme nekde a ja se prilis rozjezdu v monologu (nudném), staci jeden pohled od dcery ;-).
    MAJKA
    MAJKA --- ---
    CEPAL: Hele, můžu se tě zeptat? Rozvedl bys prosím nějakou modelovou situaci, jak tohle funguje? A ta holka toho nezneužívá? Prostě tě okřikne a ty se srovnáš? Leží mi to v hlavě normálně koukám už dva roky a neumim si představit, že se nechávám srovnat od dítěte, respekt tvý pokoře. U mě je ten koncept strašně nepředstavitelnej, páč u nás byl rodič vždycky ta nezpochybnitelná autorita, to by si radši upilovali ruku, než přiznali chybu :D Ale je to sympatický :) kdyby ti to nevadilo rozvést, jak jste to nastavili a jak to funguje...
    MORKANT
    MORKANT --- ---
    CYBERWOLF: Dost lidí si nechá mikromangovat cokoliv, protože za to pak nemají zodpovědnost (nebo si to alespoň myslí). Většinou lidi, který kolem sebe vlastně nechceš...
    MAJKA
    MAJKA --- ---
    ZUZKAOU: nejsem vědec, ale ... :D no prostě přesně jak píšeš, to co tam je, jsou spíš projevy introverze /extroverze, než typu ADHD. Já jsem třeba naprsto učebnicově extrémní extrovert, ale ADHD mam inatentivního typu. Přesto na mě sedí naprosto do do jednoho ty vypsané příznaky hyperaktivního typu. Páč to jsou prostě příznaky extroverze, ne hyperaktivity :D
    ZUZKAOU
    ZUZKAOU --- ---
    CYBERWOLF: no ono je lepší říkat pojďme to dělat jinak, než jenom dost. lidi jsou idioti a když po nich chceš aby něco nedělali tak je lepší včas říct co dělat mají a ještě jim to prodat tak aby to slyšeli.

    dost užitečná a blbuvzdorná je v tom nenásilná komunikace

    https://nenasilnakomunikace.org/

    Nenásilná komunikace v praxi - Marshall B. Rosenberg | KOSMAS.cz - vaše internetové knihkupectví
    https://www.kosmas.cz/knihy/278593/nenasilna-komunikace-v-praxi/

    Slyšet se jinak. O semináři Nenásilné komunikace | Vltava
    https://vltava.rozhlas.cz/slyset-se-jinak-o-seminari-nenasilne-komunikace-6249993
    CYBERWOLF
    CYBERWOLF --- ---
    KOIRA: já to mám poměrně stejně, ale přikládám to spíš odporu vůči mikromanagementu než čemukoliv jinému. Jako vážně - tohle přeci nepomáhá nikomu. Když potřebuje všechno přímo řídit a kontrolovat, tak ať si tam posadí robota na dálkové ovládání.

    KOIRA: z mojí zkušenosti zejména na tohle okolí dost sere. A když začneš říkat dost, až když už je opravdu dost, tak je to většinou pozdě. Ale zas když to začneš říkat moc brzo, tak tomu nikdo nevěří. Žádný zaručený recept na to nemám, je to spíš o skladbně lidí.
    KOIRA
    KOIRA --- ---
    ZUZKAOU: To samozřejmě chápu. Ale okolí musí být připravené na to, že když říkám dost, tak opravdu dost myslím. A ne to ignorovat a nebo k tomu přistupovat podle sebe.
    ZUZKAOU
    ZUZKAOU --- ---
    KOIRA: tak ať je příčina jakákoliv, od poruchy pozornosti, přes nekompenzovaný stres po osobnostní struktury, nebo všechno dohromady, tak to hlídní si hranic fakt potřebuje člověk mít vyladěné sám v sobě a aktivně si je hlídat- to moc nemůžeš chtít po okolí, zejména pokud nedáváš jasné signály. okolí si toho všimna až když úplně přestaneš zvládat, žejo. A když se člověk naučí si všimnout sám při prvních známkách, tak se to daleko lépe kompenzuje.

    Techniky jak si lépe všmat patří do všímavosti (mindfullnes) :-D a nebo s tím pěkně pracuje třeba focusing, Jen je potřeba se tomu věnovat pravidelně.
    KOIRA
    KOIRA --- ---
    ZUZKAOU: Hele, já zažila teď něco podobnýho v práci - nastoupila na mě obchoďačka, tři schůzky za sebou, dost pushy, cpe se mi do věcí a já v jednu chvíli cítila, jak blokuju a bojkotuju uplně všechno a dávám jí najevo, že mě strašně sere. Pak jsme to řešili s mym šéfem, kterej už celkem pochopil, že overload u mě přijde podstatně dřív, než u jiných a celkem vtipně a přesně poznamenal, že bychom si měli zavýst nějakej damage control. Potíž je v tom, že já ho mám, jen ho lidi moc nevnímaj, protože řikaj, to přece zvládněš...
    ZUZKAOU
    ZUZKAOU --- ---
    How to Make Friends as an Adult Woman With ADHD
    https://www.additudemag.com/how-to-make-friends-adult-woman/

    O článek mi ani tak nejde, ale ve své podstatně je praktický.

    Celkem mě zaujalo to že připisují ADD symptomy která já si u sebe připisuju introverzi - konkréntě to, že se sociálními kontakty snadno přehltím a potřebuju pak samotu.

    Kdyby okolo vás někde šlo něco podloženějšího k závěru toho článku - budu ráda za odkaz


    How to Make Friends as an Adult Woman With ADHD
    https://www.additudemag.com/how-to-make-friends-adult-woman/


    What’s Your Friendship Type?
    Women with ADHD have unique obstacles to making and keeping friends, depending on their ADHD subtype. Those with Hyperactive/Impulsive ADHD:

    interrupt conversations
    become easily bored
    dominate the conversation
    disregard social rules
    blurt out negative comments
    talk about themselves too much
    use alcohol to enhance their stimulation level
    sever relationships that feel frustrating


    Those with Inattentive ADHD:

    feel overwhelmed by emotional demands
    experience anxiety in unfamiliar social situations
    censor themselves when they perceive conflict
    avoid unstructured group socializing
    withdraw when they feel overstimulated
    use obsessive behaviors to create a flawless facade
    attribute their missteps to character flaws
    anticipate criticism or rejection
    POZITRON
    POZITRON --- ---
    PAKOBYLKA_: super, diky moc za odpoved. syn je narozen 27.9., takze necely mesic po nastupu na ZS mu bude 7, to staci. je hromada casu, ted mu byly 3, uvidime, ale oproti mladsimu ted zpetne vidime, ze je proste jinej. :) neni hloupej, to ne, ale na adhd bych si vsadila bez vetsiho premysleni.
    KOLLUCHA
    KOLLUCHA --- ---
    PAKOBYLKA_: Jojo to mi taky přišlo z toho, co jsem o Montessori četla, že ten individuální přístup je klíčový. Osobně bych doporučila upřednostnit Montessori na normální prakticky každému. Normální základka mi nepřijde jako dobrý způsob, jak učit děti. A to ani nemám žádné hrozné zkušenosti. Známky jsem měla dobré a lidi mě sice nijak nemilovali, ale součástí kolektivu jsem byla.
    PAKOBYLKA_
    PAKOBYLKA_ --- ---
    A jeste, on ten rad je i v tom Montes., jen neni tak ocividnej. Ale cochcarna to neni. A kdyz dite nezvlada svobodu, kterou ma, z jakyhokoliv duvodu, tak se svoboda zuzi a dite je vice vedeno. Jsou veci, ktere jsou povinne a musi se plnit. Jen to proste neni ta skatulka vsichni ve stejnou chvili, totez, na jednicky.
    PAKOBYLKA_
    PAKOBYLKA_ --- ---
    MAJKA: Jo no. Ja jsem fakt mimon a snila jsem o soukromym uciteli, kterej by me vodil do muzei a nechal hodiny cist a cist. Skolu jsem nedavala, nezapadala jsem, nemela jsem kamarady a byla jsem emocne par let pozadu. Ale vim, ze to jde i jinak a hodne zalezi na vedeni skoly a podpore ucitelu z jejich strany a na tridni ucitelce. Sestrenka ma syna v obyc vesnicky skole, kde prave takova osvicena ucitelka je a je to raj.
    PAKOBYLKA_
    PAKOBYLKA_ --- ---
    POZITRON: No, mne vyhovuje, ze muze kazdy pracovat svym tempem a je tam vetsi prostor pro individualni pristup. Jako dite bych byla asi spokojenejsi, protoze bych nemusela sedet na miste. Tim jsem trpela v kancelari. Sedet 8 hodin u stolu pro me bylo peklo. Zaroven ja fakt nedokazu davat pozor, kdyz me neco nebavi, ve skole jsem tak 80 % casu byla pritomna jen fyzicky. :) V Montes. jsou kratsi lekce + pomucky. Kratsi lekce - cili dite muze casteji stridat cinnost a je tam i prostor na to, delat si co ho bavi. Udelat tu rutinu a pak si pracovat na svym. Pomucky - je to uchopitelny. Kosit travu se taky nenaucis z navodu. A ja tam treba pred cca 3 mesici konecne pochopila fotosyntezu. Ale vzdy a vsude plati, ze zalezi i na lidech, ktery to delaj.
    Ja driv myslela, ze to pro me neni, ale vyhovuje mi to. Prekvapilo me to. :) A z pohledu ucitelky - jsou tam jiny deti. Ve statni skole ni deti neverily, nebylo mozny navazat vztah, nebyla moznost individualni prace. Tady je to bezpecny. To je asi klicovy hele, ten pocit bezpeci. A napriklad po zkusenosti z romsky skoly jsem presvedcena, ze Monte by pro nektery skupiny Romu bylo to pravy orechovy.
    Myslim, ze zalezi i na tom, jak je na tom dite samotny. U adhd ditka bych urcite zvazila odklad, pripravnej rocnik, nebo tak. Aby dozralo.
    ECLECTICA
    ECLECTICA --- ---
    POZITRON: nejlip funguju, když mám několik těžkých pracovních úkolů před sebou. Jakmile mám skoro hotovo (což se stává zřídka, ale stává), dělá mi daleko větší potíže se k něčemu dokopat. Ale nakonec se dokopu, neb jsem zjevně velmi dobře medikovaná.
    KOIRA
    KOIRA --- ---
    MAJKA: Chápu, hele, taky nemyslim, že řešení tohodle problému je Montessori, ale jenom, že není řešení naložit mu s tim, že nějak to zvládne, aby se nenudilo. Já jsem si užila k tomuhle pocitu frustrace dost šikany i na gymplu. Těžko říct,jak by to vypadalo na základce, kterou jsem do tý doby proplouvala stylem, že mi stačilo na jedničky to, co jsem slyšela na hodině. Asi to chce něco mezi, třeba ta jazykovka je dobrá volba, náročnější a výběrovější než běžná základka, a zároveň ne ten setrvalej dril z gymplu.
    MAJKA
    MAJKA --- ---
    KOIRA: To je strasně individudální. Podle mě nejde dát univerzální doporučení. Já zas na základce proplouvala, proflákala jsem ji skoro celou, protože stačilo na většinu věcí mrknout o přestávce před písemkou, nebo si vyrobit fakt dokonalej tahák na počítači :D. Sice bych asi na nějaké vnímavější základce s indiivduálnějším přístupem asi neměla tolik šrámů - zažila jsem dost šikany jak od dětí, tak učitelů, páč jsem nerespektovala autority a pořád zapomínala pomůcky. Úspěch v daném předmětu byl jen o tom, jak mě dokázal učitel nadchnout. Na druhou stranu to, že jsem měla řád, rozvrh a systém mi pomáhalo se zorientovat v tom co a kdy se ode mě chce. Ta pravidelnost zmenšovala míru chaosu. Takže obojí má něco do sebe a je to podle mě dost o tom, co ta konkrétní osobnost prostě potřebuje víc. Jestli řád, ale daň je málo individuálního přístupu, nebo jestli ji naopak bude ubíjet to opakování a neporozumění.

    Další věc je, že občas bývá na lokální standardní ZŠ osvícená třídní úča, se kterou se dá krásně domluvit a nemusíš vyhazovat 15k měs za montessori.
    Kliknutím sem můžete změnit nastavení reklam