SRNECEK: Ctu velmi rychle a velmi poctive vynechavam skoro vsecky detaily; spoustu pasazi ctu navickrat, protoze obcas zapomenu cist a znicehonic jen tak bezkontextove koukam na pismenka a myslim na neco uplne jinyho. Nekdy si to ani neuvedomim. Pokud postavy nemaj jednoznacne zapamatovatelny jmena, tak mi splyvaj v jednu multiperzonu a priblizne 140 % souvislosti mi nikdy nedojde, neb pokud uz neco prectu, stejne to zapomenu.
Nicmene ctu, vic nez me prumerne okoli (mam i profil na
dbk kdyby to nekoho zajimalo) a pomaha mi, naprosto paradoxne, mit okolo sebe hromadu nejakyho neosobniho hluk - pustenou muziku, hluk hospody (kde nikoho neznam) a tak. Nejlip se ctou veci, ktery rychle plynou, kde se neco deje a to idealne v rychlym sledu za sebou s tendenci k necemu konvergovat. Tedy napriklad Vonnegutovo posuny z mista na misto v ruznych casech a tak mi cini vyrazne vetsi problemy, nez treba S. King nebo Koontz...