QUANTI: ja mel leta jako jedinou berli ze teda trpim tezkejma depresema a asi to mam z nich tu neschpnost focusu a soustredeny prace a dodelavani veci a roztristenost...
hlavne ten nekonecnej pocit viny kterej je zakladnim stavebnim kamenem me existence

nez jsem prisel na to, ze pocit viny mam z toho ze nedokazu vinou adhd focusovat cinnosti ktere me cini stastnejsim ci uzitecnym a namisto toho stejne jako nejsem schopen najit cas a vhodnou chvili na to uklidit si pokoj tak stejne tak nedokazu prinutit se najit vhodnou chvili na to delat i neco pro sebe nebo jinou dusesubstance-tvurnou cinnost.

papirku muzu mit milion ale mozek si stejne nahodne voli rychlost ci soustredeni bez ohledu na objektivni nutnost.

v tichu si nedokazu skoro ani cist, potrebuju nejaky kompenzacni zvuk ktery mi odtahne tu nutkavou pozornost a pak zbytkem mozku se mohu v klidu soustredit na cteni.

hodne stimming zvuku ritualu, telesnych pohybu, ruzne zvukove a raznostni intenzity.

QUANTI: jee, ahoj. :)
osvedcilo se mi davat si budiky, klidne nekolik, je to lepsi nez papirky. napr. kdyz jde o to neco nekam poslat, nastavim si na mobilu treba 2 budiky 20 minut po sobe s pripominkou. neni to zdaleka zaruka, ze nezapomenu i tak, ale sance na uspech se dost zvysuje. :) treba zapis ze ctvrtecni schuze je otazka 10 minut u notebooku a myslis, ze ho mam hotovy? je pondeli. ne, nemam a papir s poznamkama netusim, kde je.
nakupni seznam jedine do mobilu, kalendar taky.

Ahoj a díky VON_GILOTINE za nasměrování - vlastně mě nakopnul jeden článek o ADHD u dospělých, kde jsem se dost bolestně poznala ve spoustě věcí. Jsem strašně neorganizovaná. Takový ty denní běžný úkoly jsou mi kolikrát nad hlavu, někdy si píšu jednu věc (zařídit, koupit) třeba desetkrát, než na to doopravdy dojde, a stejně toho hromadu prokaučuju. Mraky papírků, desetkrát ročně pokus o používání diáře / kalendáře / nějakýho chytrýho todolistu v appce, kterej vydržím používat tři dny a jde to všechno do háje. Důležitý data si musím psát několikrát na několik míst, abych na ně nezapomněla. Na VŠ jsem jednou provařila zápis předmětů a musela vyškrabovat, co na mě zbylo. Běžně se mi stává, že když začnu pracovat, zapomenu si spustit časovač, nebo ho zapomenu vypnout, když skončím, nebo když ho zapnu, tak se mi najednou strašně chce dělat něco úplně jinýho než pracovat. Prostě ééé, makaréna...

VON_GILOTINE: no... to je hodně insightful. Nemám žádnou diagnózu, žádnej odborník mě neviděl (jen jeden terapeut před pár lety a s tím jsem si nesedla) a když mi začaly úzkostný pocity, brala jsem to teda tak, že mám úzkosti. Ale z tohohle obrázku na mě vlastně sedí mnohem víc věcí ADHD.

SUK: bohuzel sem to po hodine a pul nasel a bylo to jen par radku, zadny pamflet. tak jsem to ani nekopiroval, prilis kratke a jen takova slina.

ja ke konci studia vyhorel po navratu z erasmu, zbyl mi jen bakalar. byval bych ucil spokojene na vejsce teorii a nemusel si projit sedmiletkou ryti drzkou v minusu a opravdu nezdravych urovni deprese. prace mi vetsinou dyl jak rok dva nevydrzela. obecne nez jsem prisel na to ze nemam vubec zadnou schopnost focusu..a ze bez toho se blbe pracuje a naopak extremne dobre hromadi pocit viny.
god bless medikace farmaprumyslu ktere mi ukazaly ze jde existovat bez konstantnich 100kg viny a dokonce i trosku nebyt uplne roztrzity bez focusu.

SUK: tak si řekni, že jsi renesanční člověk a udělej z toho svojí výhodu.

SUK: Hele, já nějak skrz odbornost proplul na pozici zástupce ředitele česká pobočky jednoho korporátu. A zjistil až po povýšení, že tu práci nenávidím.

Čtyři roky jsem to vydržel, pak jsem dal výpověď a udělal se pro sebe. Zpětně vzato jedno z těch lepších životních rozhodnutí. Držím se u huby víc než jsem kdy byl jako zaměstnanec, ale ten pocit, že když si rozbiju držku, nejspíš si za to můžu hlavně sám, ten je k nezaplacení. No a jako bonus asi 4x lepší prachy.

Jinak co... na školu jsem se svýho času kvůli nízkým ambicím vykašlal (to co dělám se stejně nikde moc neučí), tak teď studuju skoro ve 45 znovu čistě ze zájmu. A věřím, že teď už to dám... a třeba ze mne bude jednou i doktor teologie, haha.

CYBERWOLF: Ja to mam s ambicema asi tak, ze jich mam priblizne milion a nikdy zadny nenaplnim. Protoze svoje znalosti a schopnosti rozsiruju misto abych je prohluboval. Vzasade toho umim a znam hrozne moc a pritom tak malo. Nemam nerealny ambice ve smyslu "delat po vecerech sam, na cem maka 5 lidi na fulltime" - chci byt idealne jednim z tech 5 lidi, jen vzhledem k mym vlastnostem toho kvuli tomu budu muset obetovat vyrazne vic a stejne nebudu tak dobrej, jak oni :)

KOIRA: no, ja to "resim" tim, ze mam okolo sebe vesmes vyrazne mladsi lidi - a nebo podobne stary, co stejne jak ja bloudi zivotem :D

CYBERWOLF, VON_GILOTINE: Teda, z jinakosti jsem nikdy nijak vyrazny mindraky nemel - vlastne me to vzdycky tesilo, ze jsem jinej, casto do ty miry, ze "normalni" lidi jsem nijak zvlast okolo sebe nemusel - a dotahl to do te faze, ze prakticky ve svem okoli vlastne ani nikoho vylozene normalniho nemam.

Co je ovsem horsi je naprosta neschopnost jakkoliv naplnovat ambice, jak ty dlouhodoby - jestli jsem driv byl za velkyho borce (predevsim v IT), z kteryho si nekteri snad i brali inspiraci, dnes nejsem, protoze vsichni me davno predbehli. Stejne tak ty stredne-kratkodoby. Treba ted se snazim zhubnout, uz mam i nejlepsi fyzicku za zivot a akorat zrovna se nejakym debilnim pohybem zmrvim ani nevim jak, ze nejspis neubehnu ni kilometr. A tak je to porad, celej zivot. A hadam, ze za deset let se budu placat ve stejnym bahne :)

Máte nějaké reference na párového terapeuta,který umí pracovat s ADHD? Jakože jeden v páru je ACDC a druhý ne, a potřebujeme pomoc. A teď tu kružnici zúžím na Brno + cca 70km okolí. Díky!

To ale neni o co v tom jde. A je to ve skole. Tam vidis ze nejen ze si trestan a osocovan z umyslu a zameru ktere si nikdy nemel ale taky vidis ze ostatnim se to nedeje.
Takze uvedomeni hezky ale nedostanes se k nemu driv jak na vejsce

Proti mindrákům z jinakosti docela pomáhá uvědomění, že ty ostatní jsou taky jiný. Jakože úplně každej, na světě nejsou dva stejný lidi. Taky třeba někdo ožije když má kolem sebe dvacet lidí a někdo z toho samého chředne. To neni divný, je to úplně normální. Já třeba příčinu svojí nespavosti spatřuju v tom rádiu co nejde vypnout, spíš než v potlačeném čemkoliv.