CYBERWOLF: ja prave to mam hodne zvlastne tady, nebot lidi jsou tu strasne fajn, skoro same zeny, jsem jediny zastupce sveho oddeleni v praze a z toho plyne podivna schizofrenie naproste spokojenosti lidi s moji praci zde a zaroven lpeni na nesmyslnych ukolech od vedeni meho oddeleni z bulharska a belgie a britanie..
tak klasicky jako pozorovatel sleduju, sbiram data, vyhodnocuji si snazim se chovam se lidsky a zjistuji ze i to je pravidelne memu vedeni k nechuti, coz o to, to by jeste nak slo, ale asi nejhorsi je to vrazeni do zdi pri relevantnich namitkach k procesum, kdy je jasne davano najevo ze nic zmenit nejde, nikdo se tim nebude zabyvat a to mi prijde priserne demotivujici se o cokoliv snazit.

nevadi, je to zkusenost. nak to dopadne. hlavu si s tim moc nedelam, ve svem oboru praci vzdy najdu. prvne v zivote se posledni rok citim konecne jakoby plne entitled and skilled tak abych to umel prezentovat a byl chtenym zadatel o praci. halefakynluja.

VON_GILOTINE: jako korporáty obecně nejsou moc zdravé prostředí. Zahrádka narcisů, co se tlačí na vyšší patra omrdávací pyramidy a pak lidi, co se v tom snaží nějak přežít. Což fakticky znamená dělat přesně stanovené minimum (cokoliv navíc nikdo neocení a zvyšuje to riziko že se něco nepovede a použijou to proti tobě), do ničeho se nenamočit a být z obliga. A pak ještě umět vinu přehodit na někoho jiného. No a pak nekonečně spletitá síť intrik, křivd a podrazů co začíná už na nejnižších patrech.

Tyhle jevy se projevují v různé intenzitě v závislosti na kultuře, ale o korporátu kde by tohle vůbec nebylo jsem ještě neslyšel. Velké společnosti prostě táhnou lidi, co to takhle hrajou. Já se tomu vyhýbám jak čert kříži.

POZITRON: tak tos mela super, ja ted prave schytal pravy opak toho pristupu k nasledkum drobnych chyb ci opomenuti. Sbiram si na tom nejaka data zda vubec mohu neco takoveho delat..ode zdi ke zdi tak trochu bohuzel

CYBERWOLF:
MAJKA:
VON_GILOTINE:
SUK:
QUANTI:
DRABICZ: jsem rada, ze to chapete.

jeste dodam, ze ja nemuzu delat na HO, protoze bych mela problem se dokopat, delala bych vse na posledni chvili a byla bych z toho ve stresu. takze ja musim do prace dochazet, mit pracovni dobu od do s tim, ze nevadi, ze obcas prijdu pozde a jeste potrebuju, aby po me praci nekdo zkontroloval.
v jedne stavebni firme jsem byla sama mimo jine na smlouvy a kolikrat jsem treba zasmluvnila neco uplne jineho, obe strany to podepsali, nikdo si toho nevsiml. treba dodavku a ukladku betonarske vyztuze misto dodavky ted nevim, treba vibroizolace a podobne, smlouva za milion, proste to nikdo necetl, jen podepsali. prislo se na to treba nahodou za pul roku, pak jsem jak krava menila stranky, ale nikdo to nebral jako problem. :)

Ja po 3/4 roce v korporatu teda zjistuju ze nevim jestli zustanu uplne dlouho este.
Buzerace stran fiktivnich dedlajnu tasku ktere nemaji prokazatelne zadny impact a jde spise o praci pro praci, zrejme konce nikdy nedobere a prinutit muj mozek vcas odevzdavat veci ktere prokazatelne nemaji zadny skill ci purpose je prace na nekolik mesicu s kazdou picovinou.

Hesteg nahodny povzdech mozku zkurveneho 3 dekadami nelecenwho adhd

POZITRON: Kdysi jsem si vymyslela základ románu o holce, která chodila každý den v týdnu do úplně jiného zaměstnání. Jak já tě chápu :D

POZITRON: Jako clovek, co se od programatora z kanclu posunul do modu najemneho zvukare to schvaluju, jen pozor na to, ze i to ma sve nevyhody. Vzpomenout si, co je za den a kam zrovna dneska jit, kde co je, davat pozor, at si clovek nedomluvi dve schuzky v jediny den a pak ta nutnost pamatovat si misto 10 lidi 50 ...

POZITRON: měl jsem podobný nápad, ale ztroskotalo to na naprosté nedostupnosti částečných úvazků. Dneska už to možná bude lepší, bylo to pár let zpátky.

Nesmyslně mi to nezní, naopak. Akorát bacha, že pak budou chtít ať děláš těch deset věcí pořádně :)

Premyslim ted hodne o tom, proc se netesim na navrat do prace po rodicovske a asi to bude znit zvlastne, ale mne opravdu vice vyhovuje ten nesvar lidi s ADHD delat deset veci napul nez jednu poradne. Tak si rikam, ze by bylo bezva delat treba 2 zcela odlisne prace. Treba 3 dny v tydnu v kancelari a 2 dny klidne neco i rukama, u ceho se nejlepe jeste nemusi myslet. Predstava, ze chodim kazdy den do te stejne prace, koukam na ty stejne ksichty a delam tam to same, me fakt desi. Zni to asi nesmyslne, kdyz jsem nekolik let na rodicovske, nabizi se predstava stereotypu, ale to prave ne, jsem panem sveho casu, muzu si planovat aktivity i nahle dle momentalniho napadu.

... a jak "jinak" je právě ta největší detektivka.

DRABICZ: přesně. Já se do detailů nacházím v těch článcích typu "jaké to je mít partnera s ADHD" (až na to, že většinou jsou teda opačně a AD(H)D je chlap). Můj muž nemá moc rád, když takové věci řeším, má pocit, že se "škatulkuju" a že na to prostě budu jen moct všechno svádět. Ale jak píšeš, je to úplně naopak, člověk si uvědomí, že není zaplaťpámbu úplně neschopnej budižkničemu, jenom k sobě musí přistupovat jinak.

QUANTI: protože má prcek diagnostikované poruchy chování - zatim jen disortografii (u šestiletého ještě těžko definovat ACDC nebo ADD), ale žena četla nahlas nějaký ty symptomy, říkám si tvl to jsem celek já! 31 z 34 otázek! Jedeme trochu podle knihy "vidím to jinak" a tam se zmiňuje o skupině na facebooku s názvem "ADHD v dospělosti". Inu vlezl jsem tam, prošel články, osobní zkušenosti i odpovědi na pokládané otázky. Pohltilo mne to na dva dny a pak přišel ohromný pocit úlevy, že konečně jsem se našel a přišel na příčinu svých problémů ať už psychosomatických, v chování, udržení pozornosti, neschopnosti dodržet termíny atp. Pak jsem si našel tenhle chlívek a je to fajn vědět, že většina věcí je nevědomá a nejsou naschvál....takže v pohodě, je to normální, nech ten kámen spadnout a nadechni se :) dost mi to pomohlo v sebeuvědomění si sebe a tím i snahu s tím něco dělat.