QUANTI: (a v kanclu ofc, práce z domova mě ničí, ale teď to jinak nezvládám.)

MART1NKA: Závidím, mno. Píšu z domova, kvůli dětem a jejich rozvážení a nemocem si netroufnu hledat fulltime a part-timy nejsou, takže dělám copywriting z domova a průměrně dokážu psát cca dvě hodiny denně. Furt doufám, že za pár let, až budou oba na druhým stupni nebo na gymplu, si najdu nějakou peaceful, pestrou, kreativně-administrativní práci na full.

MART1NKA: Jo, to přesně potrebuju, někoho, komu řeknu co má dělat. Asi jednou budu nejnáročnější šéfová pod sluncem 😅

QUANTI: No ja som skúšala prekladať, nevydržala som sedieť 8 hodín denne na zadku nad textami. Skúšala som o 5 rokov neskôr programovať, to isté v bledomodrom. Keby som mala vymýšlať texty, dopadlo by to podobne, ešte ak by to bolo z domu, tak by jelo kolečko prokrastinácie, výčitiek, neurózy. Potrebujem jemný stres, viac projektov a striedať na ktorý z nich sa viac cítim v danú chvíľu. Ideálne chodiť do kanclu, kde sa nedá prokrastinovať ako doma. Pohyb cestou tam a naspäť tiež pomáha.

KOIRA: No, ja som začala robiť projektovú prácu, nie vyslovene projekťáka - krátkodobé, zaujímavé, intenzívne, pre niekoho stresujúce projekty. Nie je to práca hlídača deadlinov, pod ktorou sa rozumie klasická práca projekťáka. Podobnú prácu robím posledných cca 8 rokov. Ale robím skôr analytika, ale na spisovanie dokumentácie mám človeka momentálne (zdieľame si traja bordelári jedného stážistu, ktorý nám zapisuje a pripomína veci). Povedala som im na rovinu, nech odomňa koherentnú dokumentáciu neočakávajú, som dobrá na firefighting, nie na zapisovanie. No ja delegujem tiež práve, odchytávam projekty, rozbehnem ich, ale väčšinou ich nemusím dokončovať. Na to je tam iný človek, ktorému nadiktujem čo má robiť :) ideál.

KOIRA: Já si dokonce udělala kurz na projekťáka, abych zjistila, že projekťáka v životě nemůžu dělat, protože bych se z toho zbláznila já i všichni zainteresovaní 😅 jsem holt klasickej kreativec, hlídat musí někdo jinej mě.

MART1NKA: ty jo, to je hustý že ses našla v práci projekťáka. Já teď skončila v práci kvůli tomu, že že me projekťáka de facto udělali, ta práce mě naprosto zabíjí. Potrebuju něco kreativního, premyslivyho a tyhle právě typu "doval a pohlidej aby to bylo dovaleny všechno" nejradši deleguju a věnuju se dal budování budoucnosti 😅

QUANTI: já rýsování miloval, dávalo mi smysl a má prostorová představivost se realizovala, na rozdíl od nerovnic.

QUANTI: Ja sa ho i naučím, ale udržím ho presne do momentu skúšky a za týždeň už po ňom neostane ani stopy. Zbytočná nikomu neprospievajúca aktivita.

MART1NKA: Já ve škole nenáviděla rýsování už od začátku,o architektuře jsem nikdy neuvažovala ani vzdáleně, podobně jako o právech - pamatuju si kdejakou kravinu, ale bezkontextový telefonní seznam se nenaučím.

DRABICZ: V mojom prvom zamestnaní sme mali na tieto veci checklist, čo si človek normálne v papierovej podobe pripravil a odškrtával. A robil sa vždy kalendár účtovných aktivít na rok dopredu, takže bolo presne dané, v ktorý deň sa čo robí. V checkliste (wordový dokument) boli popsané všetky záludnosti SAPu, bankových záležitostí atd., aby si človek naozaj nemusel vôbec nič pamätať.

V tejto práci som ale zistila, že nevydržím robiť žiadnu pravidelne opakujúcu sa činnosť. Za pár týždňov som ten SAP nastavila tak, aby sa tie veci robili samé. Pretože som odmietala klikať na tie isté veci každý mesiac. Naopak v projektovej práci - riešenie nepredpokladaných situácií som dobrá. Tak som sa po roku a pol trpenia presunula inam.

Architektúru som študovala tiež, niekoľko hodín nad jedným výkresom a výsledok peklo, nebola som schopná rysovať presne, nemám na to trpezlivosť a pri takejto činnosti ma chytajú záchvaty hnevu. Oni nás to nútili v škole robiť ručne, vraj to je dobrý základ na prácu so softwarom. Vymyslieť koncept nie je problém, ale narysovať to v ruke na výkres aby to nebolo krivé, človek nepocitnal výkres, seba, stôl a spolubývajúceho na koleji tušom a nemal z toho nutkanie vyskočiť z okna úplne nemožné. Architektúra nedopadla no.

2BFREE: míval jsem poznámky které mi zaplňovaly plochu takže bylo v mém zájmu je po splnění úkolu smazat neb z obrázku na ploše toho moc vidět nebylo. Na starým telefonu jsem měl upomínkovač, nový tohle dělá přes google kalendář, ale ten nevyžaduje reakci, dokud ho neotevřu, nevím a ne vždy si vzpomenu. Aktuálně mám sešit před PC a odškrtávám (což mi dělá dobře), jenže ten se plní jako ty štítky na ploše.

DRABICZ: Pomohl by k tomu nejaky program, ktery by to resil za tebe? Pripomnel ze ted toto, pak toto, blizi se atd?

QUANTI: a proto se nikdy nestanu hlavní účetní, sice ty termíny jsou pořád stejný, ale v lepším případě si vzpomenu tak 10 dní před. A když mám hotovo, upadám do dalších projektů a ejhle, tyvole mzdy, silnička, do toho další nečekaný výsery jako ispop, šifrování formátu takže to někde otevřít a mnoho dalšího....

jakože, ezopíčovina... tenhle druh zvuků i vážná hudba prokazatelně má vliv na mozkový vlny, je otázka, co si z toho odneseš... když jsem nemohla usnout, krásně mě to uspalo, programy na kreativitu mi taky pomáhaly, ale teď to jedu většinou s nahrávkama z youtube "concentration music" atd., bo to můžu mít puštěný u práce

primichej standardni věčnou vinu za vsechno a ze vseho co provazi adhd depresanty cely zivot