CYBERWOLF: No ja som bola na pohovore v H1 kedysi a mala som chuť ujsť už z pohovoru, ale mnoho mojich kamarátov prekladá/prekladalo pre Moraviu/RWS a robia pre Netflix korektúry/preklady a je to v pohode. Chodia ti zakázky a buď vezmeš alebo nevezmeš.
Mňa zas sere to, že mám momentálne 9-5 job a trpím. Ale je to dočasné, potrebujem si zabezpečíť bývanie.

HELA: Nemám, je to strašný a nenávidím to 😅 teď mám rok slušnou klientku, která zabírá většinu mojí kapacity a spolehlivě platí, plus tři menší občasné věci. Ale ke všem jsem se dostala tak nějak víceméně náhodou, přes známý a přes LinkedIn.

HELA: Já takový mám, zaplaťpámbu za to.

QUANTI: Byla jsem na tom úplně stejně, copywriting z domova, ale dýl jak 2-3 hodiny to prostě nešlo... teď po vyhoření řeším invalidní důchod.

Jinak shánění klientů a komunikace s nimi byl pro mě obzvlášť pekelný druh pekla (kromě ADHD jsem i autista). Nemáš na to nějaké tipy? :)

2BFREE: Maká na tom s @ZVSX - více a přihlásit se k testování možno zde: http://xcloc.com/

QUANTI: (a v kanclu ofc, práce z domova mě ničí, ale teď to jinak nezvládám.)

MART1NKA: Závidím, mno. Píšu z domova, kvůli dětem a jejich rozvážení a nemocem si netroufnu hledat fulltime a part-timy nejsou, takže dělám copywriting z domova a průměrně dokážu psát cca dvě hodiny denně. Furt doufám, že za pár let, až budou oba na druhým stupni nebo na gymplu, si najdu nějakou peaceful, pestrou, kreativně-administrativní práci na full.

MART1NKA: Jo, to přesně potrebuju, někoho, komu řeknu co má dělat. Asi jednou budu nejnáročnější šéfová pod sluncem 😅

QUANTI: No ja som skúšala prekladať, nevydržala som sedieť 8 hodín denne na zadku nad textami. Skúšala som o 5 rokov neskôr programovať, to isté v bledomodrom. Keby som mala vymýšlať texty, dopadlo by to podobne, ešte ak by to bolo z domu, tak by jelo kolečko prokrastinácie, výčitiek, neurózy. Potrebujem jemný stres, viac projektov a striedať na ktorý z nich sa viac cítim v danú chvíľu. Ideálne chodiť do kanclu, kde sa nedá prokrastinovať ako doma. Pohyb cestou tam a naspäť tiež pomáha.

KOIRA: No, ja som začala robiť projektovú prácu, nie vyslovene projekťáka - krátkodobé, zaujímavé, intenzívne, pre niekoho stresujúce projekty. Nie je to práca hlídača deadlinov, pod ktorou sa rozumie klasická práca projekťáka. Podobnú prácu robím posledných cca 8 rokov. Ale robím skôr analytika, ale na spisovanie dokumentácie mám človeka momentálne (zdieľame si traja bordelári jedného stážistu, ktorý nám zapisuje a pripomína veci). Povedala som im na rovinu, nech odomňa koherentnú dokumentáciu neočakávajú, som dobrá na firefighting, nie na zapisovanie. No ja delegujem tiež práve, odchytávam projekty, rozbehnem ich, ale väčšinou ich nemusím dokončovať. Na to je tam iný človek, ktorému nadiktujem čo má robiť :) ideál.

KOIRA: Já si dokonce udělala kurz na projekťáka, abych zjistila, že projekťáka v životě nemůžu dělat, protože bych se z toho zbláznila já i všichni zainteresovaní 😅 jsem holt klasickej kreativec, hlídat musí někdo jinej mě.

MART1NKA: ty jo, to je hustý že ses našla v práci projekťáka. Já teď skončila v práci kvůli tomu, že že me projekťáka de facto udělali, ta práce mě naprosto zabíjí. Potrebuju něco kreativního, premyslivyho a tyhle právě typu "doval a pohlidej aby to bylo dovaleny všechno" nejradši deleguju a věnuju se dal budování budoucnosti 😅

QUANTI: já rýsování miloval, dávalo mi smysl a má prostorová představivost se realizovala, na rozdíl od nerovnic.

QUANTI: Ja sa ho i naučím, ale udržím ho presne do momentu skúšky a za týždeň už po ňom neostane ani stopy. Zbytočná nikomu neprospievajúca aktivita.

MART1NKA: Já ve škole nenáviděla rýsování už od začátku,o architektuře jsem nikdy neuvažovala ani vzdáleně, podobně jako o právech - pamatuju si kdejakou kravinu, ale bezkontextový telefonní seznam se nenaučím.

DRABICZ: V mojom prvom zamestnaní sme mali na tieto veci checklist, čo si človek normálne v papierovej podobe pripravil a odškrtával. A robil sa vždy kalendár účtovných aktivít na rok dopredu, takže bolo presne dané, v ktorý deň sa čo robí. V checkliste (wordový dokument) boli popsané všetky záludnosti SAPu, bankových záležitostí atd., aby si človek naozaj nemusel vôbec nič pamätať.

V tejto práci som ale zistila, že nevydržím robiť žiadnu pravidelne opakujúcu sa činnosť. Za pár týždňov som ten SAP nastavila tak, aby sa tie veci robili samé. Pretože som odmietala klikať na tie isté veci každý mesiac. Naopak v projektovej práci - riešenie nepredpokladaných situácií som dobrá. Tak som sa po roku a pol trpenia presunula inam.

Architektúru som študovala tiež, niekoľko hodín nad jedným výkresom a výsledok peklo, nebola som schopná rysovať presne, nemám na to trpezlivosť a pri takejto činnosti ma chytajú záchvaty hnevu. Oni nás to nútili v škole robiť ručne, vraj to je dobrý základ na prácu so softwarom. Vymyslieť koncept nie je problém, ale narysovať to v ruke na výkres aby to nebolo krivé, človek nepocitnal výkres, seba, stôl a spolubývajúceho na koleji tušom a nemal z toho nutkanie vyskočiť z okna úplne nemožné. Architektúra nedopadla no.