v
VITEX: ne, prášky z tebe neudělají zombíka, zejména pokud jde o něco na deprese, úzkosti a nebo léky, které se snaží srovnat neurochemické projevy případné poruchy pozornosti. Ani ti to nesežere emoce, nezmění duši a podobně. SIlné vedlejší účinky mají zejména léky pro lidi s psychotickými stavy, ale tam máš na výběr buď úplně rozpadlé myšlení díky psychoze a to rozpadlé do utrpení a nebo toto smáznout a žít s vedlejšími účinky.
Zároveň léky jen pomůžou srovna neurochemii v mozku, nenaučí tě lépe rozumět emocím, najít si lepší mechanismy jak s nimi pracovat, nenaučí tě co používat aby si vykompenzoval to, co tvůj mozek moc neumí, ale život který žiješ to požaduje, aby si neselhával. Prášky nezařídí lepší vztah k sobě samému, nenatrénují ti lepší komunikační strategie, jak fungovat uspokojivěji mezi lidmi.
Část toho se dá řešit svépomocí a postupnou úprvou denního rytmu a přistupu k věcem, na část je ideální psychoterapie.
Neexistuje žádné zázračné řešení, které tě změní a bude všechno skvělé a když se to neděje, tak to neznamená že vlastní úsilí, léky a terapie nefungují. Existuje pomalá cesta, kdy se učíme hrát s kartama co máme tak, aby to bylo v rámci možností k žití a moc to neubližovalo.
Na stručné texty je fajn tenhle web
ADDitude - ADD & ADHD Symptom Tests, Signs, Treatment, Supporthttps://www.additudemag.com/Prokazatelně pomáhá co nejpravidelnější relaxace/meditace/mindfullnes - nejjednoduší je absolvovat někde klasický osmitýdenní MBSR základní kurz, klidně on-line a pak si to upravit na vlastní praxi, ideálně každý den, ale když ne, tak se z toho nestřílí.
Potřebuješ najít takový denní režim a týdenní režm, aby si měl dostatek zdrojů kde energii doplńuješ a regeneruješ. I kdyby to znamenalo srovnat nejdřív spánek léky (exisutjí funknčí a nenávykové). Může to někdy znamenat i změnu práce či kariéry. Což ovšem chce dělat promyšleně ne na základě impulzivního rozhodnutí. Což ted lidi s poruchou pozrnosti ne vždy umí. Proto se sakra hodí alepsoň psychoterapie.
No a v pschoterapii ošetřovat ty rány, které vznikly cestou, protože porucha pozornosti sebou nese i prožívání, které bývá v rámci toho jak fungujeme často zraňováno a neumíme s tím pracovat, natož aby to někdo učil chlapce a muže.
Tady je nějaká obecný příručka z prvního většího projektu zaměřeného na dospělé s poruchami pozornosti, lepší jsou americké materiály, no.
http://nepozornidospeli.cz/images/ADHD_prowebFIN.pdf tady jsou stručně popsané klaiscké dobré knihy v angličtině
The 10 Best Books for ADHDhttps://www.healthline.com/health/mental-health/adhd-books#our-picksna libgenu najdeš třeba
https://libgen.is/book/index.php?md5=1A4AFB16E9CD8CD7799697AD09C4D08Aa přepracované Driven to distraction
https://libgen.is/book/index.php?md5=78340A2C474F18C2D491D3EDDD874AB2ADHD advantage se taky dost hodí, pomáhá s případným sebemrskačstvím, že je člověk rozbitej
Library Genesis: Dale Archer MD - The ADHD Advantage: What You Thought Was a Diagnosis May Be Your Greatest Strengthhttps://libgen.is/book/index.php?md5=08F54DE24A772C9A5CBB92211D172643výše uvedené platí pro vrozenou, neurologicky podmíněnou situci s pozorností - ne třeba pro situaci, kdy důsledky traumtu, včetně vývojového vypadají velmi podobně jako poruha pozornosti. Tam nebudou zabírat ani léky se stimulujícím efektem, ani většina kompenzačních mechanismů a psychoterapii je taky potřeba vést jinak.
Proto je důležitá dobrá diagnostika od člověka co zvládá chytat vývoj v posledních 10 letech, rozhodně neřekne že to on nediagnostikuje a stačí mu se vyptat na to co a jak se dělo ve škole a nevyžaduje papír z poradny, což fakt neznamená že je pečlivej, ale že diagnostikuje podle vodítek ze začátku tisíciletí, což jsou vodítka která vedla právě k tomu, že sposuta lidí v dětství byla spíš patologizovaná, než aby dospělí kolem nich pochopili co se děje a našli dobrou cestu k růstu.