PAKOBYLKA_: No, hlavní problém je, že je skoro neřiditelný. On nevydrží být chvíli v klidu. S vyjímkou když se kouká na televizi, ale to jen po omezenou dobu. Takže třeba masáž nohou není vůbec proveditelné. Když jsem s ním jsme v posteli tak se pořád vrtí, vstává a lehá si. Prostě hyperaktivní dítě ad absurdum. Sem tam i opustí postel protože chce zkontrolovat jestli hřejou trubky topení apod. Když po něm chceme aby byl v pokoji sám tak v horším případě nás pořád volá nebo chodí za námi. V lepším případě si hraje s legem. Světlo tam má jenom takovou malou bludičku u postele. Co se taky začalo teď poslední dny objevovat, že chodí za námi si lehnout k nám do postele. Většinou nad ránem. Dnes nás překvapil v jednu ráno. Asi to je nějaká etapa. Ale vlastně ani moc nevím jak na něj reagovat. Protože když já jsem byl dítě, tak rodiče uplatňovali přísnost a sílu. Tak to bylo dřív běžné. Dnes už se právě mluví o různých praktikách, ale většina z nich nejsou na našeho syna použitelné.
Jinak on nemá kontakt úplně rád. Zlepšuje se to, ale třeba chytnout ho a pevněji sevřít = okamžitý povyk který během 10s přejde do hysterického pláče. Měli jsme u něj podezření na autismus, ale zatím jsme diagnozu nedostali. Respektive zatím se pracuje s tézí že má jen disfázii. Zřejmě rozumí, ale mluví málo max tří slovné věty a hodně kombinuje jeho slovní zásobu čítající tak nežší desítky slov které ještě navíc komolí. Jinak řečeno mluví asi jako 1.5 leté dítě.
Co se týče spaní po obědě. Tak jediný způsob jak ho donutit spát je ho vozit v autě. Doma neusne ani náhodou, leda po "řezungu", ale to mi nepřijde jako správná cesta i když věřím že po nějakém čase se dá dítě zlomit. Jenže my ho lámat nechceme. Co je zajímavé, tak ve školce usnout umí. Jenže ve školce ho na odpoledne zatím nechtějí a navíc máme školku jen tři dny v týdnu. Víc dní ho tam zatím nechtějí.