IOM_NUKSO: Ano. U nas se rika, ze diagnoza je privilege. 2-3 roky waiting list na specialistu, a to musis uz pred tim presvedcit jednoho doktora, ze te tam ma odreferovat. Coz muze bejt docela tezky. Napr. kdyz jsi zenska, tak autismus ani ADHD nemas, protoze to maj prece jenom kluci / muzi, zejo, pripadne kdyz uz je ti treba 35+ a nejak ses za ty roky naucila fungovat, tak to taky znamena ze ti nic neni. Ochota diagnostikovat u ADHD cokoli jinyho nez tezky formy nulova, protoze "s ADHD muzes mit pristup ke stimulantum" (dr mi na ferovku rekl, ze pokud jsem neudelala neco fakt brutalniho, jako napr. nezpusobila z nepozornosti vaznou nehodu, tak bez sance). Asi nemusim pokracovat, ze ne... :((

IOM_NUKSO: ADHD mám diagnostikované. V dospělosti od (úžasné) místní psycholožky.

Diskuze se mi tu líbí, různí lidé, různé strasti a radosti. Nerozumím proč Tí vadí, že jsou tu prispevky.

Když Ti to tu vadí, nabízí se možnost sem nechodit / a nebo si založit diskuzi vlastní, jinou. To nemyslím zle, sám jsem to na Nyxu jednou udělal ohledně jiného tématu a ohledně druhého jsem board převzal a vyčistil (dle světonázoru většiny toho boardu, netuším jestli lepšího nebo horšího než ti druzí). Jedna i druhá skupina má klid.

IOM_NUKSO: naopak, mezi "normálními psychiatry" jich část na ADHD v dospělosti nevěří, protože z toho se vyroste. To už spíš budou věřit na autismus.

IOM_NUKSO: mne treba prijde skoda, kdyz si nekdo mysli, ze je "divnej" kvuli necemu, co se deje / zazivaji i "normalni" lidi. Ze pak treba se stydi za neco, cim by se jeho "normalni" kamarad/kolega pochlubil jako "hahaha, tomu neuverite, co se mi stalo / co jsem udelal", a nikdo by se na nej kvuli tomu nekoukal divne.
Nikdo nechce byt "the odd one out", a tak mnohokrat vsichni v obavach mlci o tomtez.

IOM_NUKSO: Keby bolo kam.. sorry, uz koncim.

SHARKIE: Krome dotyku, vadi ti taky treba nektery latky (kdyz skrabou...), strihy, cedulky na obleceni apod.? Ted myslim jestli vadi vic nez "normalnim" lidem.

Pokud smyslovej vjem vadi zejmena v momente, kdy je smyslovejch vjemu uz i tak moc (svetlo, hluk, ...), tak to zni jako urcitej autistickej trait. Ale kdo vi, cely je to spektrum, zejo.


Jinak za sebe musim rict, ze jeste mnohem vic nez nevyzadany dotyky omylem mi vadi, kdyz na me nekdo sahne schvalne. Napr. v metru a tramvaji se mne to stavalo, a zejmena teda od chlapu - proste se snazite vyhnout nebo nevim a typek "ztrati trpelivost" a odstrci vas. To bych se posrala. Nesahej kokote na cizi lidi 😖

MART1NKA: Takto, ja obecne s dotykmi nemam problem. Vadia mi len tie nevyziadane. A asi vyrazne viac v prostredi, kde je tych ludi a teda vnemov celkovo nejak vela. Od poloviciek ich naopak vyzadujem niekedy az moc a v spolocnosti ma skor ukludnuju. :)

QUANTI: Obecny problem, v Praze i vicemene kdekoli jinde, je, ze vsichni specialiste co se tim zabyvaji maji beznadejne plno. Hrozne rad bych treba doporucil sveho doktora v Praze, ale ten uz nenabira ani do poradniku. Vicemene jedine je proste projet si seznam psychiatru a obvolavat, idealne zacit tema, kteri maji nejakou zminku ze ADHD u dospelych resi nebo zacit klinikama apod. kde maji tech doktoru vic a tudiz se vetsinou jeden dva, kteri se na problematiku zameruji najdou. Vyhoda toho to obvolavat je i to, ze pro ty kliniky se tim generuje zajem a pokud pravidelne odmitaji velky pocet potencionalnich klientu protoze nemaji lekare s danou specializaci tak se pak aktivne snazi nekoho takoveho sehnat.

MAR_TINA: Clovek sa ma sustredit na vnimanie (aspon vlastneho) dotyku.

SHARKIE: Hele ja to tiez nemam rada a nikdy som nemala ale v mojom pripade mi to vadi viac od muzov nez od zien. No a pomoze to aspon mne tak, ze clovek ma aspon nejaky dotyk. Vcera zo mna kamos sundaval mravence a zlakla som sa dost intenzivne.

Ono ja bych spis potreboval nec9 co by mi zabralo. Atomoxetin ani ritalin not delivered results

QUANTI: nic sem nevymyslel. Nevim proc ale nechci cekat nesmyslnych 2-5let v poradniku na diagnostiku

Kdo máte diagnózu a jste z Prahy - poradíte, jak postupovat, ke komu jít? Už mě to přestává bavit.

Jo inac to nabijanie hodiniek spojene s umyvanim vlasov si hlava hned ulozila a funguje to krasne. To tyzdenne nabijanie ostatnych veci uz je horsie. Stale som ani nevybrala vhodny den a mam aktualne nabitu tak polku zariadeni. Ale beriem to ako celkom dobry uspech na zaciatok. :D

Nejak poslednu dobu sledujem, ze odkedy som si povolila byt ta "divna" a ucim sa s tym skor pracovat, ako sa to snazit nejak potlacit, tak sa niektore veci prejavuju stale silnejsie. Jedna z nich je, ze mi strasne zacina vadit, ked mi niekto lezie do "mojho" priestoru. Napr. ked vedla mna niekto blizko sedi a pritom sa ma nechtiac dotkne (uz som tak vyletela na kolegu na obede). A nevadi mi len osobny nechceny kontakt, ale aj cudzie veci tam, kde cakam priestor na moje (v Tatrach ma fakt moc vytacali mamine veci odsunute na moju postel).

Je mozne, ze to je taky nejaky prejav ADHD, alebo tym, ze som ho prestala maskovat, tak vyliezaju aj veci co suvisia s autismom, u ktoreho mam taky u mna dost velke podozrenie? Jako viem, ze tohle bol problem vzdy, ale snazila som sa to nejak ignorovat, alebo prejst. Alebo som si to len tolko neuvedomovala a prislo mi to fakt obcasne. Teraz tie situacie nastavaju kludne skoro kazdy den a uplne neviem, co s nimi.

LAUNCHER: Cim vacsi byt, tym viac moznosti na zakerne schovanie

Situace:
1) Hledam telefon.
2) Hodinky ho vidi.
3) Find my phone na hodinkach, telefon asi nekde zvoni, ale nic neslysim.
4) Ze by se s hodinkami domluvil pres eSIM? Jdu mrknout na mapy, ale i podle mapy tu fakt nekde ten telefon je.
5) Pro jistotu na nej volam z mobilu decka, stale nic neslysim.

No... byl v garazi v aute a ze zavreneho auta nebyl slyset.

ILTU: Jo, prozváním mobil z Find my několikrát denně 🤦🏼‍♀️