Přítelkyně jede Montessori ve školce a většina jejích dětí při přestupu na základku byla hodně napřed ve čtení, psaní, samozřejmě angličtině (protože čistě anglická školka), v podstatě o dobrý rok, nějaké děcko myslím i přeskakovalo první ročník, běžně s nimi dělá věci, co se na našich ZŠ dělají někdy v druhé třetí třídě (typu zeměpis, přírodopis), ale je to individuální podle každého dítěte.
Hodně pracuje s jejich vnitřní motivací a pěstuje u nich samostatnost, naprosto neuznává jakékoli metody odměn/úplatků a už vůbec citové vydírání typu co by na to řekla maminka apod. Mluví s nimi jako s dospělými. Co po nich chce, sama dělá, tzn. žádný křik, přezouvá se s nimi apod., prostě modeluje požadované chování. Pracují jak v celé skupině, tak v menších skupinkách, tak individuálně.
Vůbec si nedovedu přestavit, že by tyhle děti někoho vyrušovaly a nerespektovaly jeho potřeby, určitě ne ve větší míře než produkty běžného českého školství.
Ale zároveň od ní vím, že ostatní (i certifikované) učitelky v některých těchle "Montessori" školkách dělají přesně to, co ona nesnáší. Hulákají, uplácejí, nezacházejí s nimi jako s rovnými, jedou s nimi pracovní listy a pak se diví, že jejich děti jsou rozjívené, nezvladatelné, nesamostatné.
Typicky ale i tak má každý rok ve třídě nějakého psychicky hodně nevyrovnané a agresivní dítě (typicky chlapečka), na které je sama krátká, v podstatě by mu musela věnovat 100 % pozornosti, což je nefér k ostatním dětem/rodičům. To už je pak případ na odborníka a extra asistenta.