TILIO: Stává, občas, převážně s mluveným slovem, prudce to zhoršuje únava. Typicky třeba když ráno nejsem ještě pořádně probuzená a někdo na mě začne mluvit v souvětích, zažívám, že slyším, že na mě ten druhý mluví, ale je to jako by hovořil úplně cizím jazykem, který neznám. Prostě těm jednotlivým slovům vůbec nerozumím, netuším, co znamenají, je to jen proud zvuků. Docela wtf pocit. Se čtením se to neděje tak často, ale taky mívám chvíle, kdy čtu poosmé větu a nikde nic. V obou případech mi pomáhá jen prostě se na to v tu chvíli vykašlat a dát si pauzu, ideálně i kafe, a vrátit se k tomu časem (což chápu, že je rada na houby, pokud jsi v práci a někdo po tobě chce okamžitou reakci).

MARKYSHA: řízení miluju, uklidňuje mě, dlouhá léta mě živilo

MARKYSHA: Ja jsem mel obrovsky problem v aute a to uz jsem v te dobe mel najezdeno nejakych 20 tisic kilometru na motorce v provozu. Na motorce ten problem nemam a soustredim se celou dobu, jak me to bavi zapina se mi hyperfocus. (Ale i tak si na delsi cesty beru ritalin protoze mam pocit, ze tam urcity zlepseni v pozornosti a reakcni dobe stejne je hlavne behem nekolikahodinovych cest kde se uz muze zacit projevovat unava). Ale auto pro me byl hroznej problem pripadal jsem si uplne odstrizenej od sveta tam venku a od dopravy a nebyl adrenalin a zabava jako stimulant takze jsem delal chyby ktery bych v zivote na motorce neudelal. Nejak jsem se s tim horkotezko popral, ale byl to dost boj a kdyz se kvuli Covidu zrusily zkousky a nez doslo k obnoveni propadly mi jizdy tak uz jsem se na to pak vykaslal a ridicak na auto do dneska nemam. V te dobe jsem ale nebyl diagnostikovanej a medikovanej takze mozna s ritalinem bych to tedka dal vic na pohodu.

MARKYSHA: Ja som vodicak urobila v 18, ale len vdaka tomu, ze to bolo na malomeste s jednou svetelnou krizovatkou bez parkovania.
Test na plny pocet (udrzim v kratkodobej pamati fakt vela encyklopedickych informacii, skola mi nerobila problem), ale jazda priserna. Doteraz si moc neverim, ale musim no…

MARKYSHA: Jop. Prej se moc kochám a nechám se unést a pak řídím rychle. V kombinaci s tím, jak jsem prostorově nešikovná (denně do nečeho vrážím minimálně ramenem nebo bokem, zakopávám a podobně) jsem vyhodnotila, že to není bezpečný a neřídím. Naučila jsem se na kole plně soustředit na jízdu, abych se nezabila, ale jen mimo město. Ve měste jezdím pomalu a hlídám všechno co zvládnu, mimo město jezdim jako prase, ale dobře. V autě si to ale nelajznu.

naopak rizeni je neco kde clovek vyuzije adhd naplno, nevim, prijde mi ze to je cinnost na tekavou hlavu furt kontrolujici detaily jak delana

A máte někdo problém s řízením? Jà nebyla schopná udělat řidičák,prý se soustředím tak dvacet minut.

TILIO: Stává se mi to celkem běžně. Myslím si, že to je tím, že se snažím mechanicky něco donutit číst, ale mozek odmítá projevit dostatek zájmu z toho v hlavě dělat smysluplný význam. Jako že třeba i vím, že to chci přečíst, ale ta konkrétní činnost čtení není zrovna v kurzu. Po dostatku marných pokusů to pak nějak nahodím a třeba se to i zlepší. Moc praktický to není no, sežere to dost energie a času.

TILIO: běžně, čtu to několikrát a říkám si kterej debil to mohl napsat

TILIO: oblibena variace je ze nepochopim vubec televizni reklamu

Stava se vam, ze ctete vetu a ona se vam vubec nesklada v hlave ve smysluplnej celek? (A to aniz byste se pristihli, ze ctete ba autopilota a myslite na neco jinyho) Nebo ze slysite lidi mluvit a jejich promluva bypassne kognitivni zpracovani a kratkodobou pamet a u kazdyho dalsiho slova uz nevite to predchozi, natoz abyste si pamatovali o co se jedna? (Opet, aniz byste u toho mysleli na kraviny)

Dlouho jsem nebrala prášky.
Protože jsem přišla o tu doktorku, tak jsem nechtěla plýtvat a bylo mi dobře, občas fungovaly divně (jako zfetovaná) a vůbec.
Každopádně posledních 14 dní je to katastrofa. Mam nápady, potřebuju vydělat na účty, ale prostě to nešlo. Absolutní lenost. Ani ty věci, co mě normálně baví (sociální sítě, což už je co říct) jsem nebyla schopná držet při životě.

Dneska už to nešlo a hlavně není nic, čím bych to mohla zhoršit, tak jsem si ten Ritallin zkusila vzít.

To je jako by mi někdo sundal klapky z mozku.. ještě to asi není 100%, ale cítím se naprosto... líp. Mlha skoro pryč a... začínám fungovat...

Musím si najít jinýho doktora. A modlit se, aby byl dobrej...

Dnes som zvladla doma nezabudnut ani obed, ani svacinu a dokonca som si spomenula po par tyzdnoch vziat aj veci na ryzove/ovesne kase do prace. Mam z toho radost, ako keby som zlozila statnice. :D