Kdyz tu ted jedeme takova lehka temata, mel bych jeste trivialnejsi dotaz:

Pred zmenou stroje a upgradem z ubuntu 20 na 24 jsem rad pri editaci prikazoveho radku (treba nejaky curl s dlouhyma hlavickama a cookies) pouzival tento postup: rozjedu kurzor sipkou, kdyz to jede skrz nejake nezajimave misto primacknu ctrl, takze to skace po "slovech", kdyz se to priblizi k mistu zajmu, ctrl pustim.
Ale po vyse uvedene zmene to nefunguje: sipkou rozjedu kurzor, primacknu ctrl, a kurzor se zastavi a stoji = nejde mezi tim rezimem prepinat pouhym primackavanim controlu, musi se to cely zmacknout odznova.

Jak to prenastavit zpet?

HARPER: p.s. kdyby si se v tomhle chtel hrabat vic, tak na to bylo nejlepsi Gentoo Linux, kde sis "cisctotu" buildu vyresil spravne nastavenymy USE FLAGy

Typické téma pro začátečníky, které baví řešit takováto dilemata. :)

Ok, zkusím. Dik

HARPER: misto vlc pouzij mpv.

Jo, když naběhne systém po startu, tak je to cajk, stačí nahodit prohlížeč a je po legraci, teď jsem zjistil že VLC je Qt appka, kouknu na nějaky gtk přehrávač. Zajímavé je že když jsem hledal něco na MP3 tak jsem zkoušel Moc a spectrum a Moc jede v pohodě na pozadí, bašti 2% zátěže prociku a spectum taky v konzoli 90%, takhle se pokus/omyl propracovám k nějakému optimálnímu sestavení kdy mi to na bramboře poběží a ještě mrknu na jeden dva taby v prohlížeči. Snad vám tady tu diskuzi moc nezasiram stupidní dotazama :)

Firefox ani Chrome reálně nejsou postavené ani na Qt, ani na GTK, mají vlastní UI toolkit (který se snaží napodobit prostředí, ve kterém zrovna běží), pokud si to dobře pamatuju.

Pro GNOME existuje GNOME Web (dříve Epiphany), pro KDE kdysi Konqeuror, dneska je Falkon. Obojí asi nikdo normální moc nepoužívá.

U webového prohlížeče ti stejně nejvíc paměti sežere samotné webové jádro a vyrenderované webové stránky v paměti. Jestli ti to natáhne pár knihoven navíc už asi tolik žíly netrhá.

SPIKE411: ok, podobné je to s web browsery co jsem pochopil,taky běží každý na něčem jiném. Umí někdo poradit jak poskládat co nejoptimálnější sadu aplikaci,když používám Openbox jako wm? Předpokládám držet se gtk aplikaci. Na web tam mám FF a Brave. Dal VLC, na hudbu konzolový Moc, Converseen na obrázky. Na malování jsem hodil Pintu.

GTK a Qt jsou frameworky/toolkity, knihovny, na kterých jsou postavené jednotlivé aplikace a případně celá prostředí.

Jak vlastně pojmout co je základni prostředí? Gtk a qt znám, jsou tak nejznámější, Xfce patří také mezi tyhle dva,nebo už bere něco z gtk? A co mate atd. Tohle je pro mě úplně neznámá,tak hluboko se v počítačích nevyznám. Na práci v konzoli jsem úplně tupej, takže potřebuju klikaci prostředí no a tam bych rád ať je co nejmíň komplikací. Pokud jedu na Xfce, tak se snažím vyhnout věcem co jsou pro kde atd. Kdysi v počátcích jsem mel Ubuntu snad s 3 desktopama a přepínal,ale dělalo to jen bordel, do každého se nacpaly appky z těch ostatních. Tak se to snažím udržet na jednom optimalizovaném na max.

JINX: Tedy máš pravdu, že když máš nainstalováno víc kompletních prostředí to také jde (potom je můžeš přepínat.tak když měníš parametry jednoho prostředí v jiném, může dojít k veselým situacím.

Když nastavuješ jen to spuštěné, je to v pořádku.

JINX: Pokud jde o javu, python a další tak to k programu(pokud to potřebuje) musíš mít bez ohledu na prostředí.Tedy žádný rozdíl.

LXQT a KDE: jo máš pravdu Ale prováděl jsem to i s LXDE a dalším.

Dnes běží uživatelské programy víc odděleně. takže jestli to natáhne GTK2 aplikaci a vedle GTK3 aplikaci a ta třetí je QT už nehraje takovou roli a i v novější distribuci může dokonce běžet program se starší knihovnou vedle programu s novější. To už dřív dělalo problémy.

Celé to QT, GTK a další v podstatě určuje jak bude vypadat prostředí, menu, nabídky, odkud se budou stahovat programy, jaký program nastaví obrazovku, jak se spravuje RAM, schránku a tak.
Na úrovni uživatelských programů třeba určoval zda má zavírátko vlevo, nebo vpravo a zda má ostré nebo kulaté rohy. Některé zvrhlosti naštěstí zmizely.

Některé programy (a přibývají) si nesou všechny potřebné závislosti sebou a je zcela jedno v jakém prostředí běží. V podstatě jsou uzavřené ve svém světě.
Ostatní si natáhnou z disku k sobě do paměti knihovny které zrovna potřebují.
Dá se říct, že program spuštěný v jiném prostředí, sežere stejně prostředků, jako v prostředí pro které byl napsán.

V důsledku když nemáš ve své distribuci program který chceš, a je v jiné, tak ho nainstaluješ z jiného zdroje a po splnění závislostí bude jako v té jiné distribuci. O ty závislosti navíc se se zmenší jen místo na disku.

ERGOSUM: ty jsi zase vybral priklad s lxqt a kde coz je oboji qt, realne se pak natahne x dalsich gtk2/gtk3 aplikaci, nedejboze jeste nejaka java nebo neco jineho jako wxWidgets nebo FOX toolkit... pak je to vsechno nekonzistentni a zbytecne to zere pamet nebo se pletu?

MCKIDNEY: No minulý měsíc jsem na slabém stroji řešil 400M na kořenovém disku, které jsem potřeboval uvolnit. Ale to je extrém po experimentech. :-)

Jinak je rozdíl dodatečných knihoven v řádu desítky až nizkých stovek KB na běžící aplikaci. Takže kvůli tomu určitě paměť nedojde.A ta funkčnost by se stejně musela nějak dotáhnout.

ERGOSUM: To te sub 500MB knibovny nezachrani.

MCKIDNEY: To záleží, kolik čeho ti běží současně. A větší množství rozežraných webových stránek, když zrovna stahuješ ti dovede ukázat limity.

Navíc mnoho programů prostě počítá s tím, že máš paměti mnohem víc než před 20 lety.

JINX: Každá distribuce je přestavou někoho, kdo ji sestavil. Pokud ti tak vyhovuje tak fajn. Nainstaluješ co potřebuješ, případně odinstaluješ co nechceš a hotovo.
Když váháš, kterou distribuci vybrat a v každé ti něco schází, máš možnost přidat co ti schází i napříč distribucemi.

Pak jsou programy mimo distribuce, které podporují pár distribucí(nebo jen jednu) a to v ne zrovna aktuální verzi. Když to pořebuješ, dá se i to. Vezmi si takovou e-občanku, nebo některé CADy

Do paměti taháš jen co máš spuštěné a i z toho jen něco. (to je zjednodušené, ale zatím stačí) Pokud tedy v LXQT nespustíš program pro KDE tak jako by na disku nic s KDE nebylo. A když dávám přednost lehkému prostředí, tak ja nainstalované a běží jen to nutné.

Dnes se navíc část prostředí stěhuje do programů. (je to bezpečnější, ale zabere to víc místa na disku i v paměti. Je to ve způsobu instalace. Do určité míry je pak jedno, v čem ten program běží.

Na druhou stranu mít všechny programy ve všech prostředích a udržovat je ve všech distribucích by byla noční můra. Většina uživatelů je spokojená ve své distribuci a schází jim jen pár věcí.

Pameti je vesmes dost, takze i na starych strojich nevidim bonus v puritanstvi.