• úvod
  • témata
  • události
  • tržiště
  • diskuze
  • nástěnka
  • přihlásit
    registrace
    ztracené heslo?
    _BENNYSčítání lidu 2011
    vsechny informace ohledne scitani lidu, ktere probehne v breznu roku 2011. http://www.czso.cz/sldb2011/redakce.nsf/i/home

    scitat se...

    74 hlasy od 74 respondentů

      Sečetl jsem se

      66 hlasy od 66 respondentů

        rozbalit záhlaví
        THOMASMORTA
        THOMASMORTA --- ---
        JACOB: Já neřekl, že evidované údaje nebudou zajímavé, jen je možné, že to, co nás bude trápit nejvíce, nebude evidováno.
        Navíc pak hrozí nebezpečí přílišné generalizace vyvozované ze vzorků, které sice byly sbírány po dobu značně přesahující život jedince, ale naprosto nicotné z hlediska vývoje druhu.
        Například velká část ekologického aktivismu vychází z představy, že za těch nějakých 150 let, kdy sledujeme počasí, jsme získali data vypovídající o klimatických změnách - ale různé mikroledové doby, či jiné úkazy mohou trvat stovky až tisíce let, tak jak sakra víme, co vlastně víme? Polovzdělaní ekoaktivisti jsou spíše ekologickou katastrofou (a vystudovaní ekologové je prý nemají rádi).
        Ale ano, uznávám, za tohle mohou lidé a ne statistika a pokud chceme dojít k tisíciletým statistikám, tak někde začít musíme. Jenom je pro většinu lidí investice do tak vzdálené budoucnosti příliš abstraktní.
        JACOB
        JACOB --- ---
        :))
        Verim ze ne. I dnes nam jakekoliv udaje, ktere posbirali treba stari rekove/rimane jsou docela uzitecne (statisticky, antropologicky i historicky).. Mozna jsem jen optimista :)
        THOMASMORTA
        THOMASMORTA --- ---
        JACOB: Ale to je v pořádku - kdo rozumí sbíraným datům, pro toho bude jakákoliv inventura zajímavá, či přímo fascinující.
        Po desikach a stovkach let se hlavně začne rýsovat, že údaje, které nás zajímají dnes před dvěma stoletími nikdo neevidoval, takže víme prd.
        CROSS
        CROSS --- ---
        NICOLE: to jako ze bez censu se nase obcanska spolecnost nekam posune? Ktera je ta vysnena spolecnost, ktera scitani nepraktikuje?
        JACOB
        JACOB --- ---
        NICOLE:
        THOMASMORTA: Myslim ze je dulezite pamatovat na to, ze jsou to data a neni jich relativne malo. Tj. konkretni soucasne pouziti techto dat je mozna ne tak dulezite vuci tomu, ze tyto data mohou byt v prubehu let, desitek a stovek let pouzivany ruznym zpusobem pro vysvetleni zcela rozlicnych veci. Me to osobne to prijde fascinujici, provadet periodicky scitani lidu.. po desitkach nebo stovkach let se zacnou rysovat uplne uzasne udaje :) Ale to v podstate souhlasim s tim webem, ktery NICOLE prisel nic nerikajici
        NICOLE
        NICOLE --- ---
        THOMASMORTA: :)))
        Ani ja si nemyslim, ze by to melo nejake opravdove cile, at uz kale, nebo nekale. Proste se to tak delalo vzdycky a spousta lidi se na tom muze pekne zivit, tak proc rusit takovou peknou tradici, ze.
        Ale si myslim, ze by se ten vyvoj od inventarnich polozek k obcanum mohl zase posunout o kus dal
        THOMASMORTA
        THOMASMORTA --- ---
        NICOLE: Osobně si myslím, že stát nijak sofistikovaně nepřemýšlí o tom, k čemu mu data budou. Pro něj je to něco jako inventura podniku - ta se také provádí, ačkoliv by evidenční systém měl udržovat potřebné informace. Je to prostě kontrola evidenčních mechanismů. Jenže lidé se neradi cítí být inventárními položkami, tak se jim to musí nějak pěkně vysvětlit...
        Tím celou proceduru nebo její podobu neobhajuji, jenom mi přijde pochopitelná.
        NICOLE
        NICOLE --- ---
        JACOB: tak na to se tu celou dobu ptam. potiz je v tom, ze zatim nikdo nerekl, na co se ta data pouzivaji. Dokonce jeden z ucastniku teto diskuse vznesl dotaz na prislusna mista, odpovedi mu byla snuska uplne stejne obecnych a nicnerikajicich plku, jako jsi sem kopiroval.
        Dokud nevime, jake konkretne je to vyuziti, tak asi tezko muzeme rozhodnout, ze je spravne, a me to jen utvrzuje v pocitu, ze me stat nemistne obtezuje.
        THOMASMORTA
        THOMASMORTA --- ---
        _BENNY: Děkuji za poučení, nicméně kde je odpověď na mou otázku, jak chceš určit, co je správné? Přirozené právo bude vždy kulturně podmíněno, tedy se může i měnit v čase v závislosti na ideálech, které společnost vyznává.
        Navíc, pozitivní právo má trochu problém - feministky (myslím ty z 19. století) by v něm nikdy nezískaly volební právo. K tomu musela být společnost donucena pozitivním právem... Byl to správné?
        JACOB
        JACOB --- ---
        _BENNY: Tomu se v sociologii rika "culture lag", tj. stav, kdy realna kultura ("pozitivni pravo") zaostava za idealni kulturou ("prirozene pravo"). Problem ale je, ze idealni kultura nikdy neodpovida skutecnosti. Je to soubor prani a principu, jak by spolecnost mela fungovat, jak bychom si prali aby fungovala in principle. Realna kultura ale musi resit prave strety toho, ze ruzni lide vnimaji prirozene pravo ruzne, tj. napriklad ty. Realna kultura pak samozrejme je vysledek tohodle spolecenskeho kompromisu, kdy samozrejme nikdo realne nedostal to, co chtel, presto vsak je to kompromis funkcni
        _BENNY
        _BENNY --- ---
        THOMASMORTA: to je klasicky stret prirozene vs pozitivni pravo.

        Přirozené právo (latinsky ius naturalis) znamená nepsané právo, které - podle svých zastánců - předchází před vyhlášeným pozitivním právem státu a je mu nadřazeno. Pojem přirozené právo označuje právní řád nebo soustavu práv, které platí nezávisle na vůli zákonodárce a plynou buďto z přirozenosti člověka a společnosti (ius naturale), rozumu (ius rationale) nebo z ustanovení božské autority (Boží zákon – lex divina). Naopak zákonodárce se má řídit zásadami přirozeného práva, například spravedlností, které jeho pozitivním zákonům teprve dodávají legitimitu.

        vs

        Pozitivním právem (označovaným též - ne zcela přesně - jako platné právo) se rozumí takové (objektivní) právo, které lze odvodit ze v dané době platného systému právních norem, vesměs psaných (tzv. psané právo neboli ius scriptum). Jeho protikladem je právo přirozené.
        Toto právo není však ani úplné, protože pozitivní právo nemůže zachytit všechny myslitelné situace, které v reálném životě vznikají, ani nutně spravedlivé, neboť obecně formulovaná právní norma může být v případě konkrétní aplikace právem pociťována jako příliš tvrdá (lat. lex dura, sed lex - „ač tvrdý zákon, přesto zákon“).


        co je lidem (tedy jedincum, nikoliv nejake abstraktni entite jmene spolecnosti) vlastni nemusis autoritativne urcovat, muze se to dynamicky urcit samo.
        THOMASMORTA
        THOMASMORTA --- ---
        _BENNY: Dokud nedefinuješ, podle čeho určuješ kategorii správného a nesprávného chování, tedy jakýsi morální kodex, tak není možné určit, je-li toto chování správné.
        Potíž je v tom, že morální kodex je podle zkušeností antropologů velmi pravděpodobně čistě sociokulturní kontext a nenajdeš jedinou univerzálii na které by se jako na normě chování dohodli všichni lidé na světě (některé kmeny mají boha zlodějů, pro jiné národy je v pořádku sníst souseda, cena lidského života je velmi různá kontinet od kontinentu, někde je monogamie, někde mužská polygamie, ale existují i ženské polygamie).
        Jak v takové situaci určíš, co je dobré a co je špatné?


        NICOLE: Nikoliv. Budu používat svou hlavu, vycházet ze svých zkušeností a počítat s tím, že i já se mohu mýlit. Pokud ale začnu o svých názorech mluvit v gnómickém prézentu (pozn.: obecně platné pravdy vyjodřované pomocí přítomného času), tak se nechovám o nic lépe než Ti, které kritizuji. Což sice nijak neomlouvá kritizované, ale bohužel mě to řadí k nim, což považuji za nežádoucí.
        JACOB
        JACOB --- ---
        NICOLE: Na jake "zbytecne veci to stat beztak" pouziva?
        NICOLE
        NICOLE --- ---
        THOMASMORTA: takze protoze dobrat se toho, co je a co neni mravne, je obtizne, tak na to radeji rezignujeme a a prijmeme jako danost, ze dobre je to, co odhlasoval parlament? Protoze to se da jednoduse napsat a naucit zpameti? nebo jak?
        NICOLE
        NICOLE --- ---
        JACOB: tak tenhle text uz se tu resil nekolikrat, duverne ho poznavam. A moc se mi do nej znovu nechce, takze jen strucne - jsou to takove obecne veci, nedozvis se z toho nic. A pokud bychom rozebirali jednotlive body - za predpokladu, ze by se nekdo obtezoval nam k tomu poskytnout nejake informace - tak bychom imho zjistili, ze pulku tech nezbytnych udaju si stat muze snadno poridit i za stavajicich legislativnich podminek jinak a druhou pulku vubec nepotrebuje, protoze je beztak pouziva na uplne zbytecne veci.
        Fakt bych byla rada, kdyby tu nekdo, kdyz uz chce scitani obhajovat, popsal jeden jediny priklad, jak konkretne jsou ta data pouzita ucelne.
        _BENNY
        _BENNY --- ---
        a pokud poslanci vydaji paskvil, je spravne se podle nej doslovne ridit, reknemez toho pul roku nez se ten zakon stihne novelizovat?
        _BENNY
        _BENNY --- ---
        _BENNY: je spravne svoje chovani menit co pulrok, podle toho co se docteme v aktualizovane sbirce zakonu?
        _BENNY
        _BENNY --- ---
        THOMASMORTA: tak si to cele postavme opacne. je spravne menit svoje chovani v zavislosti na tom jaky se zrovna schvalil zakon? napr. kdyz nam nejaci moudri poslanci schvali zakon o tom ze doma musime chodit v teplakach nebo zakony o podvraceni socialistickeho zrizeni, tak je nespravne a spolecensky nebezpecne se podle nich neridit?
        THOMASMORTA
        THOMASMORTA --- ---
        DIVA: Potíž je v tom, že demokratické systémy fungují právě na myšlence, že většinový názor je mírou věcí. Netvrdím, že je to ideální, už vůbec netvrdím, že se mi to líbí, ale například Orwell krásně popisuje, jak může většinový názor ovlivňovat realitu... Například homosexualita byla vyškrtnuta ze seznamu deviací (tj. nebezpečných úchylek) demokratickým hlasováním. Osobně nemám nic proti homosexuálům (a pokud, tak je to z jiného důvodu, než je jejich odlišná orientace), ale tento postup IMHO nebyl metodicky čistý... A jak jsem někde vyčetl krásnou glosu - všechny dodatky americké ústavy, které zaručují demokratické svobody, byly přijaty nedemokraticky, tedy diktatura vnutila lidu demokracii:-)

        Nebudu Ti odporovat v tom, že masa průměruje lidi, dokonce bych řekl, že náš názor je podobný, ale vyvaroval bych se kategorických prohlášení typu "dodržovat špatné zákony je špatné. dobré je řídit se správnými principy, včetně těch co většina postavila mimo zákon.", protože pokud nedefinuješ, co je dobré a na základě čeho to určovat, tak se přesunuješ z pole anarchie do hájemství demagogie a to jistě nebyl záměr.
        _BENNY
        _BENNY --- ---
        JACOB: Sčítání pomůže nám všem zjistit, kolik nás je, jak a kde žijeme, na jaké úrovni. Poskytne údaje o obyvatelstvu, jeho demografických, sociálních a ekonomických charakteristikách, o domácnostech, úrovni bydlení, struktuře domovního a bytového fondu.

        a kdybychom kazdemu domu nasadili policajta, tak bychom toho zjistili jeste vice. NO A?
        JACOB
        JACOB --- ---
        NICOLE: Proc co? Proc se scitani lidu provadi? No na tom webu v zahlavi se myslim docela snazi tuto otazku zodpovedet. Napr.

        Sčítání pomůže nám všem zjistit, kolik nás je, jak a kde žijeme, na jaké úrovni. Poskytne údaje o obyvatelstvu, jeho demografických, sociálních a ekonomických charakteristikách, o domácnostech, úrovni bydlení, struktuře domovního a bytového fondu. Tyto údaje jsou nezbytné pro tvorbu a změny penzijního systému, systému vzdělávání či zdravotní péče, ale také bytové a dopravní politiky. Takto vzájemně provázané údaje se nedají zjistit žádným jiným způsobem.

        Použití údajů ze sčítání usnadní obcím a krajům přístup k finančním prostředkům jak ze státního rozpočtu - výpočet podílu na výnosu z některých daní, tak z evropských zdrojů – bez aktuálních dat se nedá žádost podat. Jsou součástí nejrůznějších studií a expertiz. Informace vyplývající ze sčítání slouží také jako podklad pro přerozdělování rozpočtových prostředků krajům a obcím.

        Sčítání poskytne budoucím generacím obraz doby, ve které žijeme, a nám dává přehled o dobách minulých. Díky historickým výsledkům sčítání máme nyní přesnou představu o tom, jak žili naši předkové – jaké bylo osídlení, jaké byly rodiny, jak se měnil bytový a domovní fond, jaká byla kvalita bydlení, jak se vyvíjelo socioekonomické složení populace. První sčítání lidu se datují již do doby před nejméně 6000 lety, jak dokazují hliněné tabulky nalezené ve starověkém Babylonu. Sčítání prováděli také ve starověké Číně či v Egyptu, v Římské říši i ve středověku. Přesný a detailní obraz naší doby zanecháme také my našim potomkům.

        Proč sčítat | SLDB 2011
        http://www.czso.cz/sldb2011/redakce.nsf/i/proc_vlastne_scitat
        Kliknutím sem můžete změnit nastavení reklam