CROSS: ja myslim ze je tato informace zbytecna. v same podstate je z hlediska navrhu cyklostezek informace o tom ze nekdo jezdi do prace na kole stejne uzitecna jako informace ze nekdo do prace jezdi jinym prostredkem. ta informace se da vyuzit dvojakym zpusobem - lidi na kole jezdi malo a tedy je treba je popohnat a zridit jim cyklisticke stezky anebo jezdi hodne a tak je treba jim vybudovat cyklisticke stezky. a v praxi se cyklostezky predpokladam navrhuji podle zcela jinych kriterii nez podle toho kolik lidi jezdi do prace na kole.

ad CROSS: jak tak koukám na ten formulář, tak čtenář nemusí být ani věštec, protože fakt, že právě ve Lhotce se nachází největší zaměstnavatel lidí ze Lhoty (10%), se sčítáním taky zjistí.

_BENNY: můžu se mýlit, protože s registrem jsem nikdy nepracoval, ale zásadní rozdíl je ve struktuře těch dat. Data v registru jsou jednotlivé záznamy, které nikdo hromadně nezpracovává (taky do nich ani nikdo takový nejspíš nemá přístup). Data ze sčítání naopak jsou přímo určena k hromadnému zpracování a jako jednotlivé záznamy k dispozici nejsou. Podle mého názoru, na příkladu cyklostezek by to bylo asi tak:
Z registru občanů se dá zjistit, že stará (r.n. 1952) Vomáčková bydlí v Družstevní 1, Lhota, a to je tak asi všechno. Ze sčítání se sice nedá zjistit, kde stará Vomáčková bydlí, protože adresa spojená se jménem slouží čistě pro ověření, že stará Vomáčková vyplnila sčítací arch, ale dá se zjistit, že ve Lhotě z jejích 234 obyvatel jezdí 25 na kole do sousední Lhotky do velkokravína (stará Vomáčková included, jestli do archu poctivě napsala, že do práce jezdí na kole a trvá jí to kolem čtvrt hoďky, což pro poučeného čtenáře na krajském úřadě znamená, že právě do Lhotky, neboť jinam by to za ten čas nestihla), a že by teda bylo vhodný nakreslit na silnici ještě jednu čáru.

Budu jedině rád, pokud mě někdo znalý věci poučí, že je to všechno nějak jinak.

CROSS: ja bych rekl ze je to obycejna lidska reakce na ty obycejne lidske reklamni a motivacni kampane, nebral bych to zase tak vazne ;)

jedna pani zase rika, ze kdyz se secteme, budeme vedet kde stavet cyklostezky. k tomuto registr obyvatel pouzit nejde?

_BENNY: to je přesně takovej rádobyvtipnej komentář od člověka, kterej se ani nenamáhá si o tom něco přečíst. (Že existuje něco jako registr obyvatel.)

Tak je to bohužel skoro se všim. Každej si stěžuje, jak to staťák nedokáže přesvědčivě vysvětlit (ačkoli to neni povinnost staťáku), ale zároveň sám míchá jablka s hruškami a pokládá to za argument.

DEVIAN: dobrej komentar :)

To je stejně zajímavý, jak může ouřad vědět, kolik lidí nebylo sečteno (když to sčítání dělá právě proto, aby teprve získal nutné informace).

Mám pocit, že nikdo neříká, že sčítání je novodobý vynález. Jen bych si troufal tvrdit, že starověká Čína, Řím, Murijská říše atp. nebyli svobodnými prostředími v dnešním slova smyslu :)

Jen další odkaz, na který jsem narazil:
Sčítání ovcí | Hansuv.net
http://www.hansuv.net/2011/01/27/scitani-ovci/

Sčítání probíhala i v Maurijské říši, což dokládá maurijský ministr Čanaka v díle Artašástra (cca 350–283 př. n. l.), které předepisuje sběr statistických údajů o obyvatelstvu, sloužící jako podklad pro státní daňovou politiku.

neprekvapive :) aneb udelame statistiku abychom zjistili koho jsme jeste nezdanili, popr. zdanili ale malo.

malej exkurz do historie, abychom si uvedomili, ze scitani lidu neni vynalez 20teho stoleti:
(copy paste)

Nejstarší známé sčítání bylo uskutečněno Babyloňany v roce 3800 př. n. l., tedy skoro před 6000 lety. Záznamy naznačují, že se sčítání opakovalo každých šest nebo sedm let a zahrnovalo nejen informace o počtu lidí a dobytka, ale i o množství másla, medu, mléka, vlny a zeleniny.

Jedno z nejstarších doložených sčítání proběhlo v letech 500–499 př. n. l. v armádě Perské říše za účelem přidělení pozemků a placení daní.[1]

Sčítání probíhala i v Maurijské říši, což dokládá maurijský ministr Čanaka v díle Artašástra (cca 350–283 př. n. l.), které předepisuje sběr statistických údajů o obyvatelstvu, sloužící jako podklad pro státní daňovou politiku. Artašástra obsahuje podrobný popis provádění populačního, hospodářského i zemědělského sčítání.[2]

Bible zmiňuje hned několik sčítání. Kniha Numeri popisuje Bohem přikázané sčítání, které proběhlo v době, když Mojžíš vyváděl Izraelity z Egypta. Později nařídil sčítání lidu král David, což však vyvolalo Boží odplatu, jelikož bylo sčítání motivováno vojensky nebo ukazovalo nedostatek víry v Boha. V Evangeliu podle Lukáše je dáván římský soupis lidu do souvislosti s cestou Josefa a Marie z města Nazareta do Betléma.

Ve starověkém Římě prováděli sčítání lidu kvůli stanovení daní (viz úřad římského cenzora). Termín populační census (jak se sčítání také říká) pochází právě ze starého Říma, z latinského výrazu censere neboli odhadovat.

Nejstarší dodnes dochovaný soupis obyvatelstva pochází z Číny z doby Dynastie Chan. Byl pořízen na podzim roku 2 n. l. a podle odborníků je poměrně přesný. V Číně dynastie Chan v té době žilo 59,6 milionů lidí.[3] Další dochovaný soupis pochází rovněž z dynastie Chan, z roku 140, kdy už bylo zapsáno pouze 48 milionů lidí. Tento pozoruhodný demografický úbytek je přisuzován hromadnému stěhování do oblasti dnešní jižní Číny.


Na našem území se soupisy obyvatel uskutečnily již ve středověku, kdy byly prováděny k vojenským a daňovým účelům. Zpočátku tedy zahrnovaly pouze část populace. Za vůbec nejstarší dochovaný soupis na českém území je považován soupis majetku litoměřického kostela z roku 1058, který je součástí zakládací listiny knížete Spytihněva II. Jako významný mezník pak lze označit datum 13. října 1753, kdy byl vydán patent císařovny Marie Terezie o každoročním sčítání lidu - novou kapitolu v historii sčítání obyvatelstva v habs­burské monarchii zahájilo sčítání provedené v roce 1754. Poprvé se konalo současně a jednotně na celém území soustátí. Soupis mělo nejprve provést duchovenstvo podle farností, posléze bylo rozhodnuto, že souběžně se uskuteční i sčítání zajišťované vrchností a jeho obsah bude rozšířen o soupis domů a o hospodářskou charakteristiku majitele domu.
Sčítání konané v roce 1754 bylo výjimečným počinem. Soupisy z 60. let 18. století, i když umožňují poprvé stanovit hustotu osídlení podle krajů a poskytují některé další informace o sociálním složení obyvatel, byly vcelku neúspěšné. Stoupající míra obav ze vzrůstu daní, odpor šlechty proti centralistickým snahám dvora, k němuž se postupně přidávala i církevní hierarchie, vedly k četným zkreslením.

Při sčítání uveďme víru z Hvězdných válek, vyzývají se lidé na internetu - iDNES.cz
http://zpravy.idnes.cz/pri-scitani-uvedme-viru-z-hvezdnych-valek-vyzyvaji-se-lide-na-internetu-1as-/domaci.asp?c=A110127_141219_domaci_hv

CROSS: Nákup ostrovů každopádně hodně zjednodušuji - ale možnosti pořád jsou:-) Za neinformovanost ohledně armády se omlouvám... Jinak armádu můžeš skrýt za tolik různých organizací - pořádně vybavíš zásahovou jednotku policie, hasičům dáš povinná branná cvičení... atd. Jediná pragmatická výhoda je mít oddělené ozbrojené složky, aby jim kromě hlavy státu nevela jediná osoba - to by pak byly vojenské puče příliš snadné a lákavé. :-))))))
I když Švýcarsko by si klidně zajistilo neutralitu tím, že by podminovalo své banky a v případě invaze by hrozili odpálením:-) Ale chápu, že armáda je jistější. :-))))))

_BENNY: :-) Některé sekty (a nejenom ony) to řeší tak, že své vedení nalodí na pořádnou zaoceánskou loď a jsou mimo výsostné vody:-) Ale předpokládám, že nějakou domobranu proti pirátům mít budou:-) O něco levnější varianta ostrova:-))))

THOMASMORTA: sice je to tu off topic, ale samozřejmě není pravda, že Švýcarsko má svoji profesionální armádu ve Vatikánu. Švýcarsko má svoji armádu složenou jak z profesionálů, tak branců pěkně doma. Zatím je pořád ještě většina Švýcarů přesvědčena, že neutralitu je třeba zajistit právě armádou, i když různí poblouzněnci o tom neustále chtějí pořádat referenda.

Jinak mi přijde, že s nákupem ostrovů si to představuješ trochu jako Hurvínek válku, reaguju na to především proto, že migraci pokládám za dostupnou a legitimní cestu, jak se vyhnout státem organizovanému útlaku, který tu některým diskutujícím tak vadí; tak abychom to moc nezlehčili. ;-]

THOMASMORTA: Vatikan UZ armadu nepotrebuje a ve Svajcu je clenem armady kazdej obcan :)

ne, to by fakt nefungovalo. takovy stat by mel vysokou konkurencni vyhodu a to by se ostatnim silnejsim statum nelibilo. jen se podivej jak se USA zlobi na Cinu, protoze je umele levna. byt levnej znamena mit obchodni prebytek a ten znamena obchodni schodek u tech silnych statu, coz jaksi vadi ;) + miliarda dalsich drobnych problemu. ale ok, pokud te to uspokoji, reknemez ze si prave na jeden ostrov intenzivne setrim, do te doby musim zustat tady ;)

_BENNY: Ne nutně - takový Vatikán sice svojí armádu žoldáků má, ale nevěřím tomu, že by jim ve válečném konfliktu byla co platná. A co takvé Švýcarsko - svou jedinou profesionální armádu má ve Vatikánu:-)

_BENNY: Když si ho koupíš, tak ho můžeš deklarovat jako svůj stát, protože pak už nepatří nikomu:-)
Co se týče obchodníků se vším možným - dokud by si obchodovali na svém území, tak by byli nedotknutelní, mohli by je maximálně nepustit na Olympijské hry nebo s nimi zrušit obchod, ale protože by nutně museli pracovat na územích jiných států, pak by se na ně vztahovalo buď mezinárodní nebo územní právo, podle povahy činnosti... Ale to by se Tě netýkalo, pokud by sis chtěl založit anarchistický stát, který by měl motto: "Nekecejte nám do života, my k Vám taky nelezem." :-)

THOMASMORTA: obavam se ze takove misto neexistuje. pokud si koupis ostrov, tak patri pod neci autoritu.

_BENNY: No, pořád není problém si někde koupit nějaké souostroví mimo vznešené vody všech států a deklarovat tam vlastní stát - neměl bys mít problém s tím, aby uznali Tvou suverenitu, protože stejně budeš na území, kde neplatí žádné zákony.

_BENNY: tzn. je to misto ihned odstraneno ;)

_BENNY+DEVIAN: Copak se i dnes, Ti z nás, kteří ještě považují chození k volbám za smysluplné, nerozhodují také na základě toho, s kým je strana, kterou volí, ochotna jít do koalice?
Pohled na procenta vypadá úplně jinak, srovnáme-li si průnik programů stran Národní fronty. Po válce chtěli lidé jednoznačně sociální stát (ostatně už první dvě republiky byly výrazně levicové, ovšem bez dnešního pejorativního nádechu toho slova).
Více jak 50% většina vládne jen ve státech s většinovým volebním systémem, nebo ve státech s tradicí většinového uvažování, jako je Velká Británie (kde se jim to zrovna teď nepovedlo). Ale v takových systémech mají tato čísla jinou vypovídací hodnotu (z principu vycházejícího ze systému).

_BENNY: Nejde o to stáhnout ocas - nikdo Ti nebrání vést válku se systémem, ale bylo od Tebe naivní myslet si, že v případě, že ji prohraješ, tak Tě bude systém perzekuovat.
Jde mi o to, že pokud se mi někde nelíbí pravidla hry a o kus vedle jsou lepší a nikdo mi nebrání se přesídlit, tak je pro mě výhodnější přesídlit se a něco vytvářet (v jakémkoliv smyslu), než vést žabomyší válku se systémem.

Co se týče 40% většiny - už jsem říkal, že komunisti neudělali převrat sami, i když se potom svých pomocníků zbavili. K tomu je třeba připočíst celkově laděné levicové smýšlení, nepřehlednost situace... Co jsem se bavil se známou v důchodu, tak říkala, že krátce po převratu byl komunista skoro každý - lidé to brali jako naplnění sociálního státu. Kdo do toho viděl, tak většinou odešel krátce po převratu, takže tu opravdu zůstala většina těch, kteří s tím z počátku souhlasili...

Nicméně velkou část změn prosadila vláda už mezi lety 1946 a 1948: První vlny znárodňování, plánované hospodářství, dokonc i cenzura už nějak fungovala - a připravovala se nová ústava.