http://www.demotix.com/news/1058909/riots-streets-valencia-againts-cuts-public-education
opáčko k španělským "Indignados":
Hnutí 15. května nebo také hnutí rozhořčených či M15 vzniklo v reakci na neschopnost španělských politiků čelit hospodářské krizi a na absenci alternativ k tradičním stranám. Rozhořčení Španělé považují současný systém za nemocný. Vadí jim korupce a vysoká nezaměstnanost, která postihuje hlavně mladé lidi. Nelíbí se jim také, že žádná ze dvou stran střídajících se u moci nezastupuje jejich zájmy. Správně pochopili, že smět jít jednou za čtyři roky volit a pak muset další čtyři roky mlčet není opravdová demokracie. Proto se snaží sestavit program skutečné demokracie, ale také garance sociálního rozměru lidských práv. Zpočátku byly dvěma hlavními cíli změna volebního systému a boj proti korupci, později byly požadavky rozšířeny na 16 bodů.
Podle průzkumu veřejného mínění s požadavky rozhořčených souhlasí alespoň zčásti 90 % Španělů.
Zdroj: Deník Referendum, ČTK, ČT24
http://imcmedia.cz/?p=1707
********
FRANKFURTER ALLGEMEINE ZEITUNG
Hnutí rozhořčených, která se hromadně formují po celém světě, představují novou formu politické účasti. Ta, ač postrádá organizovanou strukturu, požaduje neustálý dialog po institucích jako jsou politické strany či odborové organizace.
http://www.presseurop.eu/cs/content/article/1070851-slovo-maji-obcane
To, co bylo předtím patrné na Internetu, se ukázalo v ulicích. Bylo zde vidět mnoho párů, obzvláště lidí pokročilejšího věku. Zatímco politické strany byly zastoupeny jen málo, odbory zcela chyběly. Skupinky více než pěti lidí byly vzácné. Manifestace sdružila jednotlivce, kteří se rozhodli vyjít z anonymní společnosti a vstoupit do společenství složeného z lidí, kteří se navzájem neznají.
O základních otázkách lze diskutovat – či lépe, připojit se k nim – tam, kde se nachází odpovídající hashtag, nezávisle na dominantních médiích. Role hashtagu ve veřejné debatě se prozatím zdá být ještě omezená. V Německu ale jde o inovaci hodnou našeho zájmu, zejména ze strany oficiálních politických stran. Politické programy, které už dlouho ztrácejí svůj smyl a jsou aktualizovány podle požadavků voleb či připravovány za předpokladu, že budou platit pouze dočasně, pravděpodobně brzy ztratí poslední špetku důvěryhodnosti. Místo nich se mezi politikou a veřejným míněním objevují nové formy komunikace, které se zakládají na nikdy nekončící debatě.
Pokud tuto analýzu povedeme ještě o něco dále, mohli bychom říci, že hnutí Rozhořčených není vzpourou, na jakou jsme zvyklí, ale novou formou politické účasti. I když se tento druh občanské účasti zatím stále zaměřuje na politické aktivity, jejichž forma je nám známa, zakládá se nicméně na zcela nových mechanismech. Již nyní ukazuje svůj nemalý mobilizační potenciál. Vyznačuje se pak zejména jediným: svou schopností překonat politický pesimismus a sklíčenost občanů.