• úvod
  • témata
  • události
  • tržiště
  • diskuze
  • nástěnka
  • přihlásit
    registrace
    ztracené heslo?
    SCHWEPZOccupy Wall Street
    KEDRIGERN
    KEDRIGERN --- ---
    TRAVIX: Z těch důvodů, co jsem ti řekl - je to prospěšnější (statisticky - výjimky se samozřejmě najdou) celé společnosti. A účelem státu je prospěch společnosti.
    TRAVIX
    TRAVIX --- ---
    KEDRIGERN: Ano. Ale PROČ je stát lepší než soukromé společnosti?
    FEMUR
    FEMUR --- ---
    KEDRIGERN: ze jsem tak smely. jak bys chtel delat farmacii jako malovyrobce? kdyz nepocitam vareni perniku.
    KEDRIGERN
    KEDRIGERN --- ---
    TRAVIX: Vem si dnešní podnikání v ČR ve vybraných oborech. To je to samé. Máš dvě možnosti:
    a) zaprodat se největším a makat pod jejich značkou
    b) zkrachovat
    (Např. komplexní stavebnictví, farmacie,... )
    KEDRIGERN
    KEDRIGERN --- ---
    TRAVIX: Já se nebavím o dělnické třídě, ale o obyvatelích. Stejně jako pro dělníky to funguje pro podnikatele. Žádné win-win strategie.
    TRAVIX
    TRAVIX --- ---
    KEDRIGERN: Na vykořisťování dělnické třídy jsem se neptal. Opakuji svou otázku: V čem je stát lepší než soukromé společnosti?
    KEDRIGERN
    KEDRIGERN --- ---
    TRAVIX: Logický cíl.

    Alespoň aproximovaně demokratická vláda se snaží udržet status quo. Např. i v politice se občas využívá i demokratických principů, kdy nakonec je politik vyšoupnut lidmi.

    Zatímco soukromá společnost už nemusí (proč by měla mít, byť teoreticky) zábrany. Také je mít nebude.

    Vidět je to na příkladech 1. pol. 20., kde mnoho velkých firem budovalo svým zaměstnancům vlastní sociálně-ekonomické zázemí. Nicméně jak to se zaměstnanci dopadalo, když skončili... je to prostě jen vyfintěná forma nevolnictví / otroctví, kde není volba. Můžeš jít s davem a pokud zvládneš plnit příděl práce, tak přežiješ (třeba i slušně). Pokud ne, tak NE.

    To, že něco funguje špatně, neznamená že nemůže být mnohem hůř.
    FEMUR
    FEMUR --- ---
    i ty kujone:-)
    TRAVIX
    TRAVIX --- ---
    Můžu mít jeden provokativní dotaz? Neberte ho přliš vážně, já rád provokuju. Přesto se nad ním zkuste zamslet:

    "Proč je vláda státu lepší, než vláda mocné soukromé společnosti?"
    ALCATOR
    ALCATOR --- ---
    PAYAMAN: Den před volbami je pořádání demonstrace "podivné".
    PAYAMAN
    PAYAMAN --- ---
    Protest Gorila - Bratislava 09.03.2012 NRSR | bombavkufri | Bambuser
    http://bambuser.com/v/2456588?player=html

    !!! Minimálne 7 z organizátorov protestov Gorila Bratislava sedia zatknutí v policajnom autobuse v Bratislave, s putami na rukách, vrátane Lucie Gallovej, ako pred chvíľou informoval jeden zo zatknutých!!! Sledujte LIVE..
    NEKROMANT
    NEKROMANT --- ---
    Nevím jestli to tu už nebylo, snad ne:
    Krize jako systém vládnutí - YouTube
    http://www.youtube.com/watch?v=-Eehz7koHHk
    APOSTRI
    APOSTRI --- ---
    SCHWEPZ: To je vyborna kniha a ani neni cela jen o bohatstvi a chudobě, jsou tam třeba i kapitoly jako "Automatická pračka změnila svět víc než internet" :-)
    SCHWEPZ
    SCHWEPZ --- ---
    "Vrátit se ke staré rovnováze mezi výrobou a financemi, což by znamenalo i zakázat některé finanční nástroje, které působí dluhovou bublinu, a kterým Warren Buffett říká „finanční zbraně hromadného ničení“."
    SCHWEPZ
    SCHWEPZ --- ---
    "Megakorporace, ukazuje Chang, nepracují pro širokou ekonomiku, nýbrž pro akcionáře, kteří jim mohou kdykoli uprchnout jinam. Před bankrotem je chrání státní záruky z kapes daňových poplatníků, jak se ukázalo v případě bank. Globální volný trh se zároveň stal nástrojem, který megakorporacím umožňuje likvidovat lokální konkurenci oněch „tradičních kapitalistů“."
    SCHWEPZ
    SCHWEPZ --- ---
    Volný trh neexistuje

    Kniha 23 Things They Don’t Tell You About Capitalism (23 věcí, které vám neřekli o kapitalismu) profesora ekonomie na Cambridgeské univerzitě korejského původu Ha-Joon Changa je už druhý rok mezinárodním bestsellerem. Čte se s lehkostí antologie anekdot a staví na hlavu řadu představ a domněnek, které nám v hlavách zafixovali ekonomové, politici a finančníci.

    Chang vychází z premisy, že dnešní hroucení globální ekonomiky způsobily „ideologie volného trhu, které světu vládnou od osmdesátých let minulého století“. Víra, že trhy samy o sobě, když se nechají na pokoji, vytvoří ty nejefektivnější a nejspravedlivější výsledky, protože lidé nejlíp vědí, jak využít svých schopností a zdrojů. A pak je volný trh odměňuje podle jejich produktivity.

    Chang nebrojí proti kapitalismu, který považuje za nejlepší nástroj tvorby bohatství. Jen navrhuje podívat se na fakta neladící s touto teorií. Jedním z nich je, že svět po 30 letech ekonomických liberalizací a privatizací spadl do krize, z níž se bude těžko vyhrabávat. Teorie volného trhu vytvořila přesný opak toho, co slibovala, a co chtělo být lékem, se stalo nemocí.

    Čili, tvrdí Chang, to byla teorie chybná, postavená na několika bláhových iluzích. Z nich ty nejnápadnější jsou dvě:

    * Domněnka, že existuje volný trh.
    * Víra, že „lidský faktor“ v ekonomice funguje racionálně a ku prospěchu svému i druhých.

    Teorie volného trhu se rozplyne, když vezmeme na vědomí, že každý trh má nějaká pravidla a hranice, které omezují svobodnou volbu: „Určitý trh vypadá volný jen díky tomu, že bezpodmínečně přijímáme jeho podpovrchová omezení, která jako omezení nevnímáme.“ Uvědomění, že volný trh neexistuje, je pro Changa první podmínkou pro pochopení kapitalismu. Každá vláda trh reguluje, někdy k dobrému, jindy k špatnému, ale vždy z politických důvodů. A uvádí historické příklady:

    * Zákon britského parlamentu z roku 1819 zakazoval zaměstnávat děti mladší devíti let a u starších stanovil maximum dvanáct hodin denně. Podnikatelé proti tomu protestovali jako proti omezování volného trhu.
    * Podobným, a pro podnikatele v koloniích drastickým omezením volného trhu byl zákaz otroctví.
    * Uzákonění odborových svazů a právo na vyšší mzdy a stávky.
    * Bezpečnostní předpisy u nebezpečné práce.
    * Odpovědnost podnikatelů za životy a zranění zaměstnanců.
    * Právo zaměstnanců na placenou dovolenou.
    * Povinnosti k životnímu prostředí.
    * Pravidla burz a centrální stanovení bankovní úrokové míry.


    Stovky podobných restrikcí na podnikání dnes považujeme za samozřejmé a jako restrikce nevnímáme. Takže podle Changa: „Svoboda trhu je podobně jako krása v očích vnímajícího.“ Neexistují žádná objektivní kritéria, co znamená pojem volný trh. Veškeré trhy, které vnímáme jako svobodné, omezují legitimní restrikce, jež jsou výsledkem politického a etického konsensu vládnoucích a ovládaných.

    Navíc mnoho lidských činností je z trhu vyjmuto a stalo se povinností státu – ve většině západních zemí například školství, zdravotnictví, obrana, bezpečnost nebo doprava. Protože se hranice trhu nedají stanovit objektivně, ekonomie není exaktní věda, nýbrž politické cvičení. Každé omezení nebo uvolnění trhu je proto politický, nikoli ekonomický čin – ve prospěch tu jedné, tu druhé společenské skupiny. Podle toho, která se dostala k vládě.

    Globalizaci volného trhu – s odstraněnými hraničními bariérami – se nepodařilo vytvořit bohatství pro široké skupiny obyvatelstva, nýbrž přesunula bohatství z chudších a volným trhem znevýhodněných vrstev do nadnárodních korporací a bank, z nichž žádná nefunguje jako demokracie. Zanikl tradiční kapitalismus soukromých podnikatelů riskujících na vlastní pěst a odpovědných za stav svého podnikání úspěchem, či neúspěchem na otevřeném trhu.

    http://www.ceskapozice.cz/magazin/recenze/volny-trh-neexistuje
    SCHWEPZ
    SCHWEPZ --- ---
    Rusko v úterý vytklo novému americkému velvyslanci Michaelu McFaulovi, že na sociální síti Twitter vyjádřil znepokojení z pondělního zatýkání demonstrantů pokojně protestujících proti vítězství Vladimira Putina v nedělních prezidentských volbách.

    Ruské ministerstvo zahraničí zareagovalo na stejné síti prohlášením, že Spojené státy použily mnohem méně humánní metody, když rozháněly demonstranty hnutí Okupujte Wall Street, protestující proti sociální nerovnosti.

    Rusko a USA se střetly na Twitteru kvůli demonstracím - Aktuálně.cz
    http://aktualne.centrum.cz/zahranici/evropa/clanek.phtml?id=736080
    SCHWEPZ
    SCHWEPZ --- ---
    Na Islandu začal soudní proces s bývalým islandským premiérem Geir Haardem, který je obviněn z toho, že nezvládl zareagovat na finanční krizi, která jeho zemi zasáhla v roce 2008. Mohl by jít Island ostatním zemím příkladem? Deník El País se zeptal odborníků a novinářů.

    Mají být politici souzeni za krizi? | Presseurop (čeština)
    http://www.presseurop.eu/cs/content/article/1586811-maji-byt-politici-souzeni-za-krizi
    SCHWEPZ
    SCHWEPZ --- ---
    V půli osmdesátých let jste začal pracovat na Wall Streetu. Říkáte, že od té doby se to tam hodně změnilo. K horšímu. Proč?

    Většina finančních firem, které tam tehdy působily, byla ještě v privátním vlastnictví. Když jsem v roce 1985 přišel do Goldman Sachs, vedoucí zaměstnanci této banky – partneři – měli vlastně své peníze investované v jejích obchodech. Nesli přímo riziko. Nehráli s veřejnými penězi, jako je tomu dnes. Když odcházel zasloužilý partner do penze, měl třeba deset milionů dolarů – což je nic proti dnešku. Navíc těch deset milionů si nemohl vzít jen tak, byl to pro firmu kapitál, a musel si je tedy vybírat postupně v běhu dalších let.

    Se vstupem na burzu, s tím, jak přestaly být tyto firmy v privátním držení, nastal ten obrat?

    Přesně tak. Když tyhle firmy upsaly své akcie na burze [např. zmíněná banka Goldman Sachs v roce 1999, pozn. red.], staly se silně likvidními, což znamená, že měly k dispozici mnohem více peněz, s nimiž mohly hrát. Byly to už z valné části peníze jiných lidí, peníze získané mimo firmu. Manažeři těchto firem se navíc již nemuseli starat o dlouhodobý horizont, jelikož zisky náhle byly spíše krátkodobou záležitostí.

    A takový stav trvá?

    Ano, zdá se mi to. A zhoršuje se to. Ten fenomén hraní si s penězi jiných lidí je stále znatelnější. Točí se takto stále větší a větší objemy peněz. Před nástupem ke Goldman Sachs jsem byl od roku 1980 vědeckým zaměstnancem či inženýrem, chcete-li, v Bellových laboratořích. Hádám, že můj šéf tam tehdy měl tak pětkrát tolik co já. Zatímco já jsem pobíral plat 50 tisíc dolarů ročně, on měl – odhaduji – nějakých 250 tisíc. Jenže nyní lidé, kteří šéfují velkým firmám, vydělávají dvacet třicet milionů. Úplně mě zaráží, do jaké šíře se v USA příjmové nůžky rozevřely.

    Mnozí však říkali, že kvůli finanční krizi se toto rozevírání zastaví... že se ty nůžky možná i trochu přivřou.

    Rozhodně se mi to nezdá. To je také důvod, proč jsem do značné míry rozčarován z Obamy. Domnívám se totiž, že v této zemi zavládla v roce 2008, na začátku krize, u veřejnosti silná nespokojenost právě s rozpínavostí a objemností finančního sektoru, se všemi druhy nerovnosti a s dalšími provázanými jevy. Obama měl šanci tuto nespokojenost přetavit v opravdovou, ryzí změnu. Nic se však vlastně nezměnilo.

    Svět potřebuje nového Havla, říká někdejší mozek Goldman Sachs Emanuel Derman | Finmag.cz
    http://www.finmag.cz/cs/finmag/ekonomika/svet-potrebuje-noveho-havla-rika-nekdejsi-mozek-goldman-sachs-emanuel-derman/
    Kliknutím sem můžete změnit nastavení reklam