Rozhovor s britským antropologem a politickým geografem Davidem Harveym.
Co je vlastně neoliberalismus? | A2larm
http://a2larm.cz/2016/08/co-je-vlastne-neoliberalismus/
(...) Boj na ideologické frontě znamenal řídit se radou člověka jménem Lewis Powell. Tento pán sepsal memorandum, v němž se píše, že věci zašly příliš daleko a že kapitál potřebuje kolektivní projekt. Memorandum pomohlo zmobilizovat Obchodní komoru a Business Roundtable (uskupení ředitelů největších amerických firem).
Pro ideologickou frontu byly také důležité ideje. Tehdy se soudilo, že univerzity nepůjde náležitě organizovat, protože studentské hnutí je příliš silné a profesorský sbor smýšlí příliš liberálně. A proto byly založeny všelijaké think tanky jako Manhattan Institute, Heritage Foundation a Ohlin Foundation. Tyto think tanky pak prezentovaly myšlenky Friedricha Hayeka, Miltona Friedmana a ekonomie strany nabídky.
Představa byla taková, že think tanky budou dělat seriózní výzkumy, což některé z nich opravdu dělaly – třeba takzvaný Národní úřad pro ekonomický výzkum (NBER), což byla instituce financovaná ze soukromých peněz. Tyto výzkumy pak byly samostatně publikovány, ovlivnily tisk a kousek po kousku obklíčily a infiltrovaly univerzity. Tento proces trval dlouho. Myslím, že dnes jsme už dosáhli bodu, kdy už nic takového jako Heritage Foundation není potřeba. Univerzity byly skoro úplně obsazeny neoliberálními projekty.
A co se týče zaměstnanců – úkolem bylo učinit domácí práci konkurenceschopnou v globálním rámci. Jedna z cest spočívala v otevření dveří imigraci. Například v šedesátých letech Němci dováželi tureckou práci, Francouzi maghrebskou práci a Britové práci z kolonií. Jenže tohle vedlo k velké nespokojenosti, bouřím a nepokojům. Místo toho si tedy zvolili opačnou cestu: přesunout kapitál tam, kde jsou levné pracovní síly. Avšak pokud chcete, aby globalizace fungovala, musíte snížit cla a posílit finanční kapitál, který je nejmobilnější formou kapitálu. Takže finanční kapitál a věci jako plovoucí měnové kursy se staly pro zkrocení práce zásadní. Ideologické projekty privatizace a deregulace zároveň vytvořily nezaměstnanost. Čili nezaměstnanost doma a přemisťování pracovních míst do zahraničí. Třetím prvkem byla technologická změna, tedy deindustrializace prostřednictvím automatizace a robotizace. Taková byla strategie s cílem rozdrtit práci.
Byl to ideologický a ekonomický útok. Právě v tom podle mě spočívá podstata neoliberalismu: šlo o politický projekt a domnívám se, že firemní kapitalistická třída jej krok za krokem postupně rozjela. Nemyslím si, že začali čtením Hayeka nebo někoho jiného, ale intuitivně si řekli: „Musíme pořádně zmáčknout pracující. Jak to uděláme?“ A zjistili, že tu je po ruce ideologie, která tomu poslouží jako opora.