400 nejbohatších Američanů dnes vlastní více než spodních 150 milionů.
Podle nového výzkumu ekonoma Gabriela Zucmana
http://papers.nber.org/tmp/38195-w25462.pdf
nejbohatší lidé v Spojených státech od 80. let ztrojnásobili své majetky. Koncentrace bohatství se tak vrátila na úroveň, která byla naposledy zaznamenána v bouřlivých 20. letech minulého století. Tento posun podle Zucmana narušuje bezpečí rodin v nižších a středních třídách, kteří se spoléhají na své malé zásoby bohatství, aby mohli financovat své důchody a vyhnuli se ekonomickým nárazům, jako je ztráta pracovního místa. Zároveň dochází ke konsolidaci moci v rukách národních miliardářů, kteří stále častěji používají své bohatství k tomu, aby si koupili politický vliv.
Bohatství ultra-bohatých je navíc poměrně těžko zmapovatelné, protože svá bohatství často schovávají v daňových offshore úkrytech. Do bohatství se ve studii počítá hodnota veškerého vlastnictví rodiny, mínus hodnota jakéhokoliv dluhu, jsou tedy zahrnuty i domy, půda, akcie, bankovní účty apod. Zucman nezahrnuje pouze movitý majetek, jako jsou auta nebo nábytek.
Podle Zucmana je bohatství ve Spojených státech distribuováno nerovně dnešní desetina procenta populace vlastní téměř 20 % národního bohatství, což je více, než vlastní 80 % populace. 10 % jedinců pak vlastní 70 % bohatství. Situace tak připomíná více rozložení bohatství v Rusku nebo Číně než v některé ze zavedených demokracií, jako jsou Velká Británie nebo Francie.
Zucman píše o tom, že bohatství má pro různé skupiny odlišné implikace. Pro každého, kromě bohatých, je funkcí majetek v první řadě bezpečí, zajištění se před horšími časy. Pro bohaté je majetek cestou k moci. Dělají to prostřednictvím financování politických stran k ovlivňování politiky.
"Koncentrace bohatství může pomoci vysvětlit nedostatek redistributivních reakcí na růst nerovnosti, kterou sledujeme od 80. let," píše Zuckman. Souhra mezi penězi a mocí může být jinými slovy sebeposilující: Bohatí využívají své peníze ke koupi politické moci a část této moci používají k ochraně svých peněz.
Otázkou teď není jestli, ale jak dlouho tato tendence ještě dokáže vydržet. Některé hrany byly obroušeny postupným poklesem absolutní chudoby, nicméně zůstává fakt – jak jsme v minulosti psali v našem časopise – že příjmová nerovnost je historicky známou příčinou pádu civilizací:
www.socialniteorie.cz/prijmova-nerovnost-je-historicky-znamou-pricinou-padu-civilizaci/
A nebudou to ti nejbohatší, kdo tuto situaci vyřeší:
www.socialniteorie.cz/preziti-nejbohatsich/