• úvod
  • témata
  • události
  • tržiště
  • diskuze
  • nástěnka
  • přihlásit
    registrace
    ztracené heslo?
    IJACZEKOtcovský cit... když dva... býti rodičem, bezpečný domov a hračky, kočárek, autosedačka a v neposlední řadě miminko ...
    MAGUMI
    MAGUMI --- ---
    Abychom se nebavili pořád jen o porodu, co kupujete dětem k Vánocům? Nějaké typy pro dvouleté kluky?
    TINA
    TINA --- ---
    MAARISTAAN: to je hezky, ze to mas takhle, na druhou stranu si ale myslim, ze bys mohl pochopit, ze ne kazdej tatinek na to ma a ne kazda matka si ho tam preje. ja napriklad mam za sebou porody dva - jeden s muzem, druhej bez, protoze to nestihl, tak muzu srovnavat a muzu zodpovedne prohlasit, ze ten bez muze byl taky dobrej. ja tam partnera chtela, protoze jsou to taky jeho deti, ale taky poroto, ze ho znam a vim, ze nehysterci a ze me spis podrzi, kdyby neco. taky vim, ze by za me bojoval, kdyby se mi neco nezdalo, neboji se ozvat, ale zaroven mi do toho nebude moc kecat a zasahovat.
    ale jsou muzi, kteri takovi nejsou. pohled na jejich trpici zenu je rozhodi a to ta zena v tu chvili zrovna nepotrebuje. nekteri zase maji treba tendenci moc tu zenu utesovat a objimat ji a to ja bych ho klidne z toho salu vyhodila :)
    MEDOULKA: mozna to chce jenom cas. ja treba uz vim, ze az druhy ditko trosku povyroste, budeme fakt rovnocenny rodice. u prvniho syna to tak bylo - prvni asi rok jsem se starala hlavne ja. o jidlo, o prebalovani, hrani, koupani, ale jak zacal chodit a da se s nim jednat uz vic jak s clovekem nez jako s miminem, tak se do toho muz vic vlozil, takze to mame krasne rozdeleny kdyz jsme doma oba - muz ma starsi dite, ja mam mimino :)
    MEDOULKA
    MEDOULKA --- ---
    máte pravdu. hlídám, jak muž hlídá:)
    děkuju všem za odpovědi, budu Vás mít na mysli!!! hned je mi nějak líp*
    YMLADRIS
    YMLADRIS --- ---
    MEDOULKA: takhle zdalky to trochu vypada, ze fakt bys potrebovala cas pro sebe, pricemz ale neni az tak dulezita ta fyzicka starost/prace, ale to ze i kdyz se stara tedka muz, ty stejne musis mit POZORNOST/hlavu/soustredeni na dite, pac se te furt vyptava. budto te zapojuje muz (je nejistej) nebo si to delas sama (sice jako ze varis v kuchyni ale stejne jsi mysli s ditetem..) . No a podvedome jak te muz do toho dotazama zatahuje, tak prudis, resp. prudi ta tvoje cast ktera vi ze nutne potrebujes VORAZ.

    muj nazor: kdyz mas tak supr situaci ze muz je doma a ochoten se starat, tak to maximalne vyuzivej, fakt mu dej duveru a vypinej se a hlavne ho za vsechno porad chval.
    TERRYNKA
    TERRYNKA --- ---
    MEDOULKA: tohle je celkem klasika, když je ženská po ruce. Když není, tak tyhle blbý dotazy tátové nepokládají a prostě jednají. Chlap se o dítě zvládne postarat stejně dobře, jako žena, akorát kojit nemůže.
    Za dost těhle problémů si můžeme samy - máme zezačátku pocit, že to nikdo nedělá líp, než my, takže stačí pár poznámek a chlap rezignuje a na všechno se radši ptá. Můj muž je to samé - z kolika odměrek mu mám udělat mlíko? Nemá hlad? Není pokaděnej?
    Přitom to všechno umí, zvládá, nemá s tím problém. Když nejsem v dosahu teda :-)
    Takže bych poradila chválit, když ho napadne jít se podívat, jestli nepotřebuje dítko přebalit, když mu v čas, kdy tak dítě svačívá, otevře jogurt a sem tam vypadnout a nic mu nechystat - on to totiž všechno umí a ví, jen je prostě jednodušší se ptát-)
    SINSEMILLA
    SINSEMILLA --- ---
    MEDOULKA: no já se někde dočetla, že tátové to prostě dělají jinak a že je možný to poznat i na miminku - například miminka jinak stahují svaly, když je zvedá z postele tatínek, když mu sedí na klíně, mají víc tendence pozorovat okolní svět, protože táta je "poznávací" a u mámy naopak víc relaxují a víc si užívají bezpečí a spíš udržují oční kontakt s ní.. je to prý i tím, že táta má jiný tělo, je svalnatější, tvrdší, maminky měkčí..

    naše mimi je zatím na cestě, tak nemůžu říct nic konkrétnějšího, ale určitě se to usadí...
    ZEMINO
    ZEMINO --- ---
    MEDOULKA: to přejde,ale musíš přestat mu koukat přes rameno,jak co dělá :) myslím to v dobrém ale v garsonce to jde asi dost těžko.. my máme 2+1 a taky jsem pořád běhala,když malý plakal,když byl s chlapem a já v kuchyni,jeslti se mu něco neděje,pak jsem se na to vyprdla,on ho taky uklidní a asi nebrečí,že by mu ubližoval.. od té doby máme snad nejlepšího tátu na světě :) ale taky to trvalo nějaký ten měsic ,u někoho to může být dýl
    a neboj není to určitě jen u vás!!
    MAARISTAAN
    MAARISTAAN --- ---
    MEDOULKA: Asi nebude chyba jen v Tobě, ale i v tatínkovi. Hold si není jistej, až je z toho "blbej" :-)
    On se časem otrká, pokud máte mimčo tepráve 4 měsíce.
    A abych odpověděl na Tvoji počáteční otázku: Nikdy jsem nemyslel na to, zda to manželka umí líp než já.
    Oba do naší rodiny dáváme vše co můžeme a myslím, že jsme všichni spokojení jak to jde ;-)
    MEDOULKA
    MEDOULKA --- ---
    MADIETTA: no pravidelne zalizam na šichtu do kuchyně, což je teda tak 3 metry od toho, kde se nachazi zbytek rodiny.. sluchatka me nenapadly:)) jen doufam, ze to nebude jako provokace:))) "jsi tak nemozny, ze to nemuzu ani poslouchat:))" achjo:) ale diky.. ten humor se mi pomalu vytraci, je treba ho zapojit vic!
    MADIETTA
    MADIETTA --- ---
    MEDOULKA: tak nemusíš hned vyrážet do světa (i když to je samozřejmě taky fajn), stačí zalézt na hodinu do sprchy / do vany se sluchátkama na uších. ;-)
    MEDOULKA
    MEDOULKA --- ---
    MADIETTA: to určitě. kéž by to šlo tak často, jak by to bylo "třeba". pro mě i pro ně. navíc jsme garsonkoidi, takže i to se projevuje.
    neumim si přebrat, jak to cejtěj ty chlapi:)
    MADIETTA
    MADIETTA --- ---
    MEDOULKA: myslím, že mu potřebuješ dítě vrazit a odejít pryč, aby se tě nemohl vyptávat a poradil si sám, čehož je určitě schopen.
    MEDOULKA
    MEDOULKA --- ---
    MADIETTA: to by bylo na eseje, to si asi umis predstavit:) hlavne je to jen muj jednostranny pohled, takze nevim nakolik nezaujaty. Muz s nama travi veskery volny cas, i zvolil praci, aby mohl byt co nejvice doma. Malokdy hospody, nejake sporty... velmi se nam venuje. Muj pocit je, ze ten problem je ve me. Vzdy me to dokaze strasne rozhodit, nedokazu si to vystevlit, asi to "mámovství"? V praxi to vypada tak, ze prakticke veci zvlada uplne sam, jde jen o to, kdyz mimino neco chce. To me taha za usi, kdyz fnuka nebo řve. Semtam mu reknu, co se asi deje, nekdy uz to v sobe dusim, protoze uz bych ho moc casto "poucovala".. Mockrat jsme to probirali, ale neumime z toho ven. On je takovy "otazkovy" tip, takze ve chvilich, kdy je s mimčem on a ja bych si treba rada na chvili pomyslela na neco jineho, pta se me dokola na veci, ktere ani nemuzu vedet, treba Myslis, ze ma v gatích? Myslis, ze ji mam dat do sedatka?..a tak. A to je zas zacatek toho podrazdeneho kruhu.
    Mozna si jen potrebuju vorazit.
    MADIETTA
    MADIETTA --- ---
    MEDOULKA: tak pokud tráví partner s tebou a s dítětem společně jenom "jednou za čas", není kořen problému právě v tom? Je těžké navázat vztah s prťavým tvorečkem, vnímat jeho potřeby a plnohodnotně o něj pečovat, když ho vidíš na hodinu denně nebo o víkendech. Možná může partnera odrazovat i to, že mu pořád něco vysvětluješ, místo abys ho nechala, ať si nějak poradí sám? Těžko radit, když to blíž nerozvedeš.
    MEDOULKA
    MEDOULKA --- ---
    MADIETTA: možná to zle vyznělo, nestará se špatně. Jsme v tom už 4 měsíce a pořád nám to dokáže znepříjemnit den, který jednou za čas můžeme strávit společně. Jistě je to moje chyba, a byť mu dokážu leccos vysvětlit, asi nedokážu předat ten pocit, co dítě zrovna "chce". Hledám přístup, hledám řešení.
    MADIETTA
    MADIETTA --- ---
    MEDOULKA: nic takového se u nás nekonalo. A nemusí se konat nikde, pokud je muž ochotný a pokud ženská nezačne po návratu z porodnice chlapa ode všeho odstrkávat, myslíc si, že když má z porodnice náskok, zvládne to všechno líp. Od samého začátku jsem vrážela manželovi dítě při každé příležitosti, pečovali jsme oba stejně. Můj muž se stará o naše děti JINAK než já, ale STEJNĚ DOBŘE jako já.
    MEDOULKA
    MEDOULKA --- ---
    jak doma pocitujete/řešíte, že to mama s novym miminem "umí" líp a tata míň?
    FANTAIL
    FANTAIL --- ---
    JELLY: presne jak pise kristynka.. hele taky jsem si rikala presne to co pises na zacatku, ale kdyz si vezmu ze bych tam tech u me nejakych cca10 hodin mela lezet, sedet, stát, spchovat se sama tak měním okamžitě názor. Byl mi tam nejvetsi oporou i kdyz měl kocovinu :D celou dobu snad ani necekl, a jedine kdyz tak rekl neco co me v tu chvili "rozesmalo". i pro toho chlapa to musi být přecijen něco.
    Před porodem jsem to viděla akorát ve filmech, kde je to prostě přehnaný, jak tam ty ženský ječej a chlapy pořád jen dýchej fu fu fu ... ten můj tam stál držel mi hlavu a mlčel, pak viděl jak leze jeho dcera, strihal snuru a to pro nej byl nejsilnější životní zážitek.. a o ten bys ho prece nechtela pripravit:)
    ZEMINO
    ZEMINO --- ---
    Já teda osobně ze začátku nechtěla chlapa u porodu,teda spíš jsem si ho tam nedovedla představit,aby se mi tam chudák nesložil a co by tam vůbec dělal,ale chtěl jí,tak jsem mu dala přečist nějaké papíry k porodu,aby věděl asopn jako já zběžně,co nás čeká..a co by mohl dělat..ve finále mě překvapil,jak to všechno zvládal,byla jsem ráda,že tam byl,protože když začalo jít do tuhého,tak jen díky jeho otázkám na doktory jsem věděla,co se děje a co se bude dít!nakonec jsem rodila cisařem,pod celkovou narkozou a malého viděl tudíž jen přes sklo,ale prý i slza ukápla!
    MAGUMI
    MAGUMI --- ---
    Já všem nastávajícím otcům doporučuji knihu "Partner u porodu." Je to takový hezký, technický návod, který chlapům vysvětlí nejen, co se bude dít, ale taky co žena v jednotlivých fázích porodu prožívá a jak na to reagovat.
    Kliknutím sem můžete změnit nastavení reklam