LEXXA: to je těžko předjímat, kam se to vyvine. V našem případě se daleko narodil tatínek i maminka a přechod do jiného jazykového prostředí nikdy nebude úplně bez problémů (nedávno v Respektu někdo popisoval zkušenost se zápisem na českou základku s dítětem, co chodilo 3 roky [nebo tak nějak] do školky v Belgii a učitelka tam pořád opakovala, že ta slovní zásoba je opravdu slabá... belgická školka a bilingvní dítě - nezájem; nedělám si iluze, že by to někdo někdy bral v potaz a dokud dítě nezvládne ty jazyky opravdu solidně, bude v takovém prostředí spíš v nevýhodě).

Pro mě to je dodatečná motivace naučit se zmíněnou francouzštinu, podle zkušeností kolegů z práce jazyk ze školy (a školky) u dítěte dominuje, a to i v případech, že oba rodiče mluví stejnou řečí a ta je tak v silnější pozici, než v mém případě čeština. Zatim jsme se synem zhruba na stejné úrovni. ;-]

Jinak si nemyslim, že by to dítěti bylo úplně jedno, pokud to nejsou vysloveně podobné jazyky, každý jazyk má svůj rytmus, řekněme. Plus mám za to, že je důležitá konzistence, tj. mluvit na dítě pokud možno jen jednou řečí, míněno jeden dospělý = jeden konzistentní jazyk.

CROSS: nechci zbytecne strasit ale mozna by nebylo od veci v 5-6 letech zajit k logopedovi. kolegy syn si pomychal cestinu a slovenstinu a musel docela dlouho navstevovat specialni skolu kde ho to postupne odnaucovali. to byl taky jeden z duvodu proc muj starsi syn vi, ze "tatinek se narodil daleko" a muj mladsi zatim jen slinta tak je mu jedno jakou reci se na nej mluvi.

CROSS: to je ještě dobrý, kamarádky dcera (ona je Češka, otec rodilý Afričan a žijí ve Francii) odpovídá drzosti vždy v tom jazyce, kterému druhá strana nerozumí. Jinak my také 2,5 letému synovi vysvětlujeme, onje tvrdá palice, když jdu na něj silou,ničeho nedosáhnu, když vysvětlím důvody a eventuelními pozitivními či negativními důsledky pro něj, poslechne ochotněji.

EDERA: tohoto rizika jsem si vědom, zatím mu věci vysvětluju z velké části proto, aby pochytil trochu jazyk; to znamená mluvím na něj co nejvíc (a stejně tak doufám, že se něco ujme i z tohoto hlediska...).

(Podotýkám, že syn je vystaven třem jazykům, protože na něj doma mluvíme každý svou mateřštinou a v jeslích převážně pobírá francouzštinu; výsledek je zatím ten, že rozumí mně i manželce, ale odpovídá převážně francouzsky.)

CROSS: Mí kluci v době 3 a 5 dosteli full size, malý se v tom topí, ale starší má v 6r 125 cm! a mladší může mít u nohou jakou chce blbinku (auto, pistole...)
Mladší má bočnice kolem dokola (s úzkým vchodem), je mimořádně živý ve snu (a tohle se jen tak nezmění) - starší nepadá z obyčejné postele NIKDY. Takže tohle taky záleží od dítěte (a sklonu k náměsíčnosti, třeba, konkrétně u nás)

ZEMINO: Určitě kratší, ve full size by byl ztracenej. Zatim se kloním spíš k řešení nechat ho ve stávající postýlce ještě pár měsíců.

CROSS: já bych tu změnu postele brala s tím stěhováním.Jeho pokojík.Budete kupovat 200 nebo 160 délku?

LEXXA: už to vidim, Vikare. Nebudu to kupovat v Brně, ale díky za tip.
TRISSIE: jo to my ho zapojujeme, což o to, i při skládání nábytku (což se děje zřídka), i u vaření, což se děje podstatně častěji. Rád třeba sype sýr na lasagne a pod., efekt na to, jestli to pak bude jíst, je spíš náhodný.

Já se ani tak nebojim, že by se ke svému přestěhovanému pokoji stavěl nějak odmítavě (on si tam beztak hraje dost sporadicky), spíš jde o to, že teď je zvyklej pochodovat ráno ze své ložnice do kuchyně, večer z kuchyně do koupelny, pak do ložnice a pod., protože je to všechno v jednom patře. Po přestěhování bude mít ložnici v patře a do jeslí nebude chodit pěšky, ale jezdit autem a tak, no ale nějak to bude muset překousnout. Nakonec doufám ocení jiné výhody nového bydlení. ;-]

CROSS: kdyby ses zeptal rano tak bych ti rekl kde presne se nachazi v brnenskem ikea skladu. ale pak jsem se dal do promazavani poznamek. akorat k ty zabrane. pokud ji bude montovat aku sroubovakem ji dotahni jeste rucne imbusem az na krev.

LEXXA: hmm, jsem to ale hlava skopová, koukal jsem na to onehdá na nějaký Ikea postýlce, ale nenapadlo mě, že to budou mít odděleně. To bude přesně ono.

TRISSIE: dobrá poznámka, to si uvědomujeme, ale asi čím delší doba to bude, tím líp.

Ono toho bude teď na malýho dost, budeme se stěhovat, nový bydlení má o dost jinou dispozici než současný, to mu bude chvíli trvat, než si zvykne. Totéž každodenní stereotypy. Jsem právě uvažoval, jestli mu nevyměnit postel při stěhování, ale pak jsem usoudil, že alespoň něco z jeho stávajícího světa by mělo zůstat beze změny.

CROSS: v ikea maji docela sikovne vymyslene zabrany, jsou relativne levne a zaroven pevne. nasazeni je otazkou nekolika minut a i s aktivnim spacem si to poradi na jednicku.

Když je řeč o spaní: syn spí v postýlce s bočnicí, ze které sám nevyleze. Nicméně čas se nachýlil a je vidět, že při troše snahy by to přelezl (udělal to jenom párkrát, teda spíš naznačil, když jsem ho vyndával). Teď váhám, jestli tu bočnici sundat, ale on zase občas spí dost divoce a byl bych dost nerad, kdyby z postýlky vypadával. ;-] Kdy je tak příhodná chvíle, dá se předpokládat, že si rychle zvykne, nebo bude v noci panikařit, že padá z postýlky?

V téhle postýlce plánujeme ho nechat zhruba do června, kdy se o ni přihlásí další nájemník, ale do června to bude přeskakovat jako hokejista při střídání, takže s tím musím něco udělat.

HAWKS: náš syn usíná sám a chodí k nám k ránu, ale ze začátku u nás bivakoval celou noc.
CROSS: jo přesně. Nás vypeklo slovo jindy, tak jsme měli radost, že pochopil, že všechno nejde hned. No a: " Tondo pojď čůrat" " Ne, jindy" (takže na sv.Dindy).

SANTAL:
jo tak to nejak zkousime, obcas pomuze...treba.."mama jde nachystat pohadku a tata zatim vycisti zoubky" nekdy ne...tak proste nastoupi prevaha a placnuti

LEXXA:
OK, stejne mrne cislo 2 bude nejakou dobu spat v postylce a snad mrne cislo 1 casem dojde k tomu, ze bude chtit spat samo...nevim kdy to bude, ale predpokladam, ze v patnacti asi nebude chtit spat s rodicema v posteli :)