PIZI: ne, ta nechut hledat pravdu plyne z toho, ze pravda nam euforicky stavy zpusobuje jen velice ojedinele a spise produkuje pravy opak
YMLADRIS: ne, z toho nemam dopamin. zadnou euforii pri poznani skutecnosti (coz obvykle probiha tim zpusobem, ze zjistim ze jsem se pletl, ze to z ceho jsem vychazel je chybny predpoklad, ze zacnu mit pochybnosti i o jinych udajne jasnych vecech a spokojeny z toho urcite nejsem) neprozivam. to vyhledavani pravdy ktera je svym zpusobem neprijemna neni vec nejak vrozena, musel jsem se to naucit poznanim, ze zivot v nepravde je v dlouhodobem meritku mnohem horsi, coz ovsem vyzaduje mit nejakou predstavu o budoucnosti, mit nadhled nad prave probihajici pritomnosti atd.