YMLADRIS: Člověk je bytost, co se vlastně moc nemění co se týče základních potřeb - teplo bude pořád teplem a výživa bude požád výživou. Takže nějak vymyslet jak tenhle základ uspokojit a pak v klidu žít může vypadat jako projekt, co se udělá jednou a pak je to už jen ponecháno tomu, jak se každý rok mění roční období a obilí se zaseje, ono vyroste, ono se sklidí, sežere, pole se zorá, a tak pořád dokola.

Princip dharmy je taky furt stejný.

Naučit se tyhle věci mi připadá dlouhodobě rewarding, ve smyslu tom, že effort pro osvojení si skillu je tam jednou, a potom se to už jen těží a těží a těží a furt dobrý.

Kdežto ty kulturní, společenský a technologický věci jsou proti tomu mnohem víc merkurický a pohyblivý. Nefunguje to tak "jednou se naučit a pak to do konce života používat a dál se v tom rozvíjet". Mnohem víc energie stojí to "učit se neustále novinkám" a "jít s dobou", "celoživotně se vzdělávat", aby ... CO? :-) Opakovaně se investuje energie do toho adaptovat se na novou situaci, než do samotné generativity.

soutezivost, konkurence a vykoristovani zdroju je jen kvuli tomu ze nas zivot je prilis jednoduchy. nemusime se starat o to kde vzit, vsechno nam lezi pod nosem. kdyz by nase preziti zaviselo na spolupraci se skupinou jako kdysi tak by si nikdo nedovolil delat machry. protoze pokud udelate neco spatneho ve skupine ktera vas za to vyzene a sam nemate sanci na preziti tak se proste snazite.
pokud vam ale vsechno lezi pod nosem tak neni duvod proc se starat o jine, staci si jen honit svoje ego :D