PIZI: jeste k tvoji predstave o moznem prevladnuti jinych hodnot a presunu ke klidnejsimu zpusobu zivota. Cetla jsem ted trochu o mennonitskych komunitach (amishove, ale take hutterite - ti neodmitaji technologii, a dalsi) a je zajimavy ze je to jedna z nejrychleji rostoucich skupin vubec. Myslela jsem ze budou vymirat. Konkretne ti hutterites maji i 10-12 deti. Samozrejme zdaleka ne vsichni zustanou v komunite. Celkem je mennonitu asi 1.5M na celem svete vc. divnych lokaci jako Japonsko, ale taky Nigerie a Kongo - o ty mam vylozene strach protoze je imho jen otazka casu kdy je tamni mainstream vyvrazdi (jsou naprosti pacifisti).

Jeste mne hodne zaujal mechanismus jak se udrzuje skupinova soudrznost. Ortdoxni vetev huteritu (v Kanade) to ma hozeny takto: spolecne v jednom "ulu" (kolonii) zije cca 60-200 lidi, 10-20 rodin (tzv. dunbarovo cislo, pocet lidi se kterymi jsi schopen udrzovat socialni styky ve smyslu ze se vsichni znaji a vi co od sebe cekat a jak interagovat). Kdyz kolonie prilis naroste, zvoli se misto pro novou a postavi se tam budovy atd. Pak se rodiny rozdeli na dve stejne poloviny (narocny proces kdo bude v ktere polovine) a na zaver se vylosuje, ktera skupina zustane na puvodnim miste a ktera skupina se presune do nove lokace.
Majetek je kolektivni, funguje genderova separace, minimalni kriminalita, plati dane ale neplati zdravotni a socialni protoze na to neveri a necerpaji ho. Kolonii vedou voleni zastupci. Bohosluzby jsou ve stare nemcine. Deti se vzdelavaji spolecne asi do 15 let, pak farmari. Vali to od 16. stoleti, prvnich 100 let byli na Morave. od prichodu do ameriky narust z 400 na 40 000. Duraz prave na ten klid a naprosty neakcent individualna; dulezity je prospech (stabilita) komunity.

Mennonite obecne maji asi tretinovou/polovicni sebevrazednost oproti "normalnim" lidem. Coz se dost divim. Jakej maji duvod k sebevrazde :)

Pojetí reklamy je tady jak když si Hurvínek představuje válku ;) Reklama není jenom na produkt, který si každodenně kupuju, ale taky na celou značku, životní styl, způsob myšlení, jednání a rozhodování. Reklama ovlivňuje subkultury, uměle celé takové subkultury pomáhá vytvářet. Atd.

Příklad: Ignoruju reklamy na prací prášky atd., ignoruji reklamu na Tesco, protože je levnější než Lidl ... ale podle čeho se vlastně rozhoduju, kam půjdu nakoupit a co budu kupovat, případně že vůbec budu kupovat a nebudu si to třeba obstarávat úplně jinak, případně zjistím, že to vlastně ani nepotřebuju...? To, že dejme tomu všechny velké řetězce supermarketů majíj konstantně marketingovou kampaň nemá jen ten účinek, že teda na základě takového sdělení vyrazím do Tesca. Stačí, že jsem v kontaktu s těmi značkami, a tedy vůbec VÍM, že támhle je Tesco, jehož nějakou mentální reprezentaci mám uloženou v palici, tady na rohu je Lidl, k němuž se mi rovněž váží nějaké asociace atd. To, že malý obchůdek Franty Vopršálka, který je o dvě ulice vedle, tj. vlastně blíž než oba ze supermarketů v podstatě neznám, protože Franta žádnou reklamu ala Tesco nedělá, má za následek to, že když něco budu potřebovat, tak si ani nevzpomenu na Frantův krámek, a rovnou budu přemýšlet (racionálně! ;e)), jestli půjdu do Tesca nebo Lidlu. A taky NEbudu přemýšlet o rozličných otázkách typu jak to ty obchody dokážou, že mají tak levné zboží - to je taky velká magie - protože je důmyslně oddělena exoterní část celého systému (hezké prodejny, osvětlené regály, každý týden noviny až do domu, kecy o sociální odpovědnosti atd.) a ta esoterní (zaměstnanci řetězce, co objíždějí výrobce a dodavatele a de facto je vykořisťují tím, že po nich chtějí ceny, za které oni to ani nevyrobí atd. - stačí se zeptat lidí, co tuhle esoterní část systému znají, protože tam dělali nebo dělají)